Raduj se, „Radostiplná“, která pokolení křesťanskému
otevíráš dveře do Ráje!
Veškeré naše naděje byly upnuty na pomoc od Hospodina a na záštitu Jeho Přečisté Matky.
„Jako útočiště máme Tebe, Panno, duší jistá spáso, jež vše objímáš, a ze světla Tvého radujeme se neustále. Vládkyně, i nyní spasiž nás od vin a nebezpečí.“
A skutečně, Ta, Jež „rodíc panenství zachovala a při zesnutí svět neopustila“, v tento světlý, sváteční den neopustila ani nás, své věrné brněnské věřící.
Ocitli jsme se jako sirotci, bez zastání, bez podpory od těch, od nichž bychom pomoc očekávali nejprve. Stali jsme se vyhnanci a poutníky „v zemi vyprahlé a žíznivé, v níž není vody“…
Až pak, znenadání, sešel z nebe déšť, déšť milosti, neboť „Milostiplná“ Bohorodice shlédla na své věrné služebníky.
„Ty, Jež jsi porodila Dobrodince a příčinu dobra, vylej pramen milosti na všechny, neboť vše je možné Tobě, Bohem požehnaná Máti Krista všemohoucího.“Pokračovat ve čtení →









