Poté se Pán ukázal více než pěti stům bratří najednou…

Řada Zjevení Krista po Jeho Vzkříšení

Mezi zjeveními Starého zákona a Druhým příchodem (Krista) zmiňují posvátné texty Nového zákona zjevení Ježíše Krista po Jeho slavném vzkříšení. Jedno z těchto zjevení uvádí evangelista Matouš (28,16-20), dva Marek (16,1-8 a 9-20), tři Lukáš (24,1-12; 12-35 a 36-52) a čtyři Jan (20,1-18 a 19-31; 21,1-14 a 15-25).

Ale chronologicky – z hlediska sepsání posvátných textů – získáváme nejprve svědectví apoštola Pavla, který zaznamenal živou tradici a popsal ji ve svém Poslání  Korintským (15, 3–8) kolem roku 55 po Kr.Pokračovat ve čtení →

Výročí zesnutí otce Georgia Kapsanise, starce lásky, věhlasného igumena svatohorského monastýru!

Věčná památka starce Georgia Grigoriatského!

(† 8. června 2014)

V letošním roce si připomínáme sedmé výročí zesnutí blaženého starce Georgia Kapsanise. Otec archim. Georgios byl jednou z největších osobností Svaté Hory Athos posledních desetiletí a nesmazatelně se zapsal také do naší paměti a duchovní zkušenosti, kterou formoval svými poučeními, zamyšleními a teologickým étosem. Měli jsme tu čest a velké požehnání se s ním několikrát osobně setkat a vést s ním dlouholetou korespondenci.

S posvátným Monastýrem sv. Řehoře, který dnes duchovně vede jeho následovník, otec Christoforos, nadále zachováváme úzké duchovní vazby a jsme stále povznášeni hlubokou a boholidskou láskou svatého starce Georgia, který právě lásku k Bohu a k bližnímu předal jako nějakou pochodeň a závěť všem těm, kteří starce Georgia nadále nosí hluboce ve svém srdci.

Ke všem společenským problémům a otázkám, které přesahovaly hranice Svaté Hory Athos, se vždy vyjadřoval v duchu pravoslavné teologie a lásky k člověku. Vždy „slovem a skutkem“!

Milovaný a důstojný starče Georgii, shlédni na nás a rozpomeň se na nás, své milé učedníky, z místa, kde nyní přebýváš! My na Tebe budeme vzpomínat a navždy Ti děkovat za vše, co jsi přinesl na oltář svatého Pravoslaví, za vše, co jsi pro nás učinil!

Z osobního svědectví starce Georgia:

„(…) Mám pocit, že mě svatý Bůh přivedl k mnišskému zřízení na přímluvy Přesvaté Bohorodice. Cítím nekonečnou vděčnost Pánu za toto požehnání a zvláště za to, že jsem se usadil v Zahradě Přesvaté Bohorodice (na Svaté Hoře Athos). Když se krátce před smrtí zeptali otce Simeona, pokorného mnicha, který nedávno zesnul v našem monastýru, kde se nachází, on odpověděl: „Nyní jsem s Kristem. A když jste v Kristu, je to krásné, ať jste kdekoli, v Athénách, Soluni nebo na Hoře Athos. Je opravdu krásné být s Kristem, ať jste kdekoli…“ (Výňatek z rozhovoru blaženého archimandrity Georgia Kapsanise s Katerinou Chouzouri z časopisu „Tolmi“ dne 6. března 2001).Pokračovat ve čtení →

Poslání novodobého srbského „Zlatoústého“ jednomu mladému knězi…

O osamělosti a opravdovém obecenství

Svatý Nikolaj Velimirovič
Biskup ochridský a žičský
(1881 – 1956) 

Neboj se být sám.

Sám je ve skutečnosti jen ten, který nezná Boha, ačkoli se stýká se všemi lidmi. Takový člověk, jsa obklopen nespočetným množstvím přátel, by asi řekl – tak jako i dnes praví mnozí lidé – „Nudím se, nevím co učinit sám se sebou, vše je tak nudné…“ Takové jsou duše prázdné, v nichž schází Bůh, slupky bez pecky, popel bez uhlíku.

Ty však nejsi sám, neboť jsi po boku svého Pána a Tvůj Pánu stojí po tvém boku.

Jen poslyš, jak velký Pavel, apoštol ekumény, byl kdysi opuštěn všemi a jak hovořil:

„Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích. Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.“ (2 Tim 4,16-17)Pokračovat ve čtení →

Duchovní odkaz ctihodného starce Euménia (Část třetí)

Co radil starec Euménios (Saridákis) svým duchovním dětem a ostatním věřícím 

Část třetí!

„U těch, kteří jsou pyšní, Bůh dovolí, aby upadli do mnoha hříchů, aby se stali pokornými.“

„Milujme Boha tak moc, že se jeho lásky nebudeme moci nikdy dostatečně nasytit a ničeho jiného se nebudeme bát.“

„Bez ohledu na to, kolik ctností máme, naše mysl by neměla být nikdy nadutá. Naopak, je třeba považovat sebe sama za „neužitečného služebníka“, který neučinil ani to, co měl učinit.“

„Myslete pouze na dobro a jen dobro pak také čiňte.“

„Dávejte, aniž byste toužili od někoho něco brát.“

„Bez pokory schází každá ctnost, neboť nemá místo, kam by „vkročila“.“

„Považuj se za podřadnějšího ve srovnání s ostatními lidmi, protože tak si to Bůh přeje (v tom nachází uspokojení).“

Zdroj: Orthodoxia.Online

Duchovní odkaz ctihodného starce Euménia (Část druhá)

Co radil starec Euménios (Saridákis) svým duchovním dětem a ostatním věřícím 

Část druhá!

„Nemůžeme pochopit Boží vůli, protože nás neopouští naše vlastní vůle a protože vidíme chyby druhých, a nikoli své vlastní prohřešky.“

„Pokud odpouštíš svým nepřátelům a snášíš zármutek a strádání, jsi na Boží cestě.“

„Bůh chce všechno, a ne to, co zbývá.“

„Budeme-li pyšní a sobečtí, Bůh nás poníží, protože Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává svou blahodať.“

„Ďábel se bojí člověka pokorného, zatímco on miluje toho pyšného, protože ten patří jemu.“

„Pokud má někdo nějaký (duchovní) dar čili chárisma, nesmí být pyšný, protože jinak mu tento dar Bůh odejme, aby byl člověk přiveden k pokoře.“

„Když jsme pokorní a mírní, Bůh nám dává své dary. Proto bychom měli věřit a říkat, že jsme „neužiteční služebníci“ bez ohledu na to, jak dobří ve skutečnosti jsme.“

Zdroj: Orthodoxia.Online

Duchovní odkaz ctihodného starce Euménia (Část první)

Co radil starec Euménios (Saridákis) svým duchovním dětem a ostatním věřícím 

Část první!

„Milujte člověka, ale ještě více Boha.“

„Pozorujte ctnosti druhých a vaše vlastní nedostatky. To je to, co si Bůh přeje. Takto je to krásné.“

„Pokud si myslíš, že jsi získal nějaké ctnosti, pak jsi nic nezískal, nic nemáš. Kdokoli říká, že je svatý, není. Svatí nikdy neříkali, že jsou svatí.“

„Potřebujeme Boha. On nás nepotřebuje, ale nám z toho bude vždy plynout velký užitek.“

„Když se modlíme a Bůh nás prozatím nevyslyšel, existuje nějaký důvod, proč se tak děje. My jsme totiž příčinou tohoto stavu. Bráníme totiž Bohu, aby nás vyslyšel.“

„Modlitba je velmi velká věc, povznáší člověka vysoko, když se modlí s pokorou a zkroušeným srdcem.“

Zdroj: Orthodoxia.Online

Nový igumen v Pentálofu, starec Chrysostomos II., slavnostně intronizován!

Slavnostní uvedení na trůn nového igumena Posvátného monastýru ctih. Nikodéma Svatohorce
v Pentálofu v Řecku

V neděli 30. května 2021 se uskutečnila slavnostní intronizace nového igumena – otce archimandrity Chrysostoma II. – z Posvátného monastýru ctih. Nikodéma Svatohorce v řeckém Pentálofu.

Intronizačnímu obřadu předsedal otec archim. Elizeus, igumen svatohorského monastýru Simonopetra, jehož metochem Monastýr ctih. Nikodéma je.

Jedná se o významný mezník ve 40leté historii tohoto Posvátného kinovia, které zapečetilo úzkou duchovní kontinuitu kláštera po ztrátě blahoslaveného starce a budovatele monastýru v Pentálofu – blaženého starce Chrysostoma I. (Tsavdaridise).Pokračovat ve čtení →

Den, kdy dva mladí Řekové strhli nacistickou vlajku z athénské Akropole…

 

Hrdinský čin Manolise Glezose a Apostolose Santase, řeckých bojovníků za svobodu

Manolis Glezos (vlevo) a Apostolos Santas

Ráno 30. května 1941 vylezli na athénskou Akropoli dva mladí Řekové, Manolis Glezos a Apostolos Santas, a strhli odtud nacistickou vlajku. Byl to první odvážný čin odporu proti okupační armádě ve druhé světové válce.

Jedním z nejvíce ponižujících okamžiků nejen pro Řecko, ale i pro celé lidstvo bylo, když byla 28. dubna 1941 na pahorku Akropolis v Athénách, v samotné kolébce demokracie a západní civilizace, vztyčena nacistická vlajka v podobě svastiky.

Byl to den, kdy německé jednotky vstoupily do Athén, aby převzaly kontrolu nad kapitulovaným městem. Okamžik, kdy nacistická vlajka vzlétla k obloze nad Attikou, znamenal počátek tří a půl roku bolesti, hladu a smrti pod surovou botou německého Wehrmachtu.Pokračovat ve čtení →

Avšak s vírou v Boha lze překonat vše…

Ctihodný starec Euménios (Saridákis)
 († 23. května 1999)

„Z jedné strany radost, z druhé strany zármutek…

A člověk se ptá: Co se to děje? Proč?

Avšak s vírou v Boha lze překonat vše, neboť v tomto smyslu ponecháváš vše na Bohu, a tím získáváš pokoj a uklidnění.“

Zdroj: Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου

Ženy, které mě slyšíte, matky a děvčata, vy máte ve svých rukou celý svět…

Co dokáže jedna jediná žena!

Zamyšlení ctihodného biskupa Augustina, metropolity florinského, při příležitosti Neděle Ženy Samaritánky!

Ženy, které mě slyšíte, matky a děvčata, vy máte ve svých rukou celý svět. Jedna dobrá žena si bere muže a vynáší ho vysoko, až do nebe. Zatímco žena zlá si bere muže a přivádí ho do věčného zatracení!

Co všechno může dokázat jedna jediná žena!

Dnes je, moji milí, Neděle čili Kyriakí. Co znamená toto řecké slovo (η Κυριακή)? Jeden den, který se liší od ostatních, diamant mezi všemi dny týdne. Tento den nepatří nám (naší práci, kterou konáme na poli, se zvířaty…), nikoli. Tento den patří zcela a výhradně Pánu našemu Ježíši Kristu, od Nějž přijal svůj název, neboť od Něj, od Pána, se začal nazývat „Dnem Páně“ (Κύριος – Kυριακή).

My všichni, jak tu nyní stojíme, kteří náležíme jako občané této křesťanské zemi (tj. k Řecku), kněží i laici, muži i ženy, nevzdělaní i lidé studovaní, pastevci i králové…, máme všichni povinnost činit skutky Páně. To jest… Jakmile zazní v neděli hlas zvonu, máme jako na perutích spěchat do chrámu, učinit znamení kříže a zaposlouchat se do božské liturgie.

Nikoli v roztržitosti a s pohledem na hodinky, ani pozorováním toho, co nosí ta či ona žena, jak zpívá žalmista, co dělá kněz, nýbrž máme věnovat pozornost Božímu slovu a poté zůstat až do konce a z rukou kněze přijmout svatý antidor.

Doma má otec říci: „Děti, dnešní den patří Pánovi.“ Má otevřít svaté Evangelium, přečíst úryvek a vyložit ho svým dětem.Pokračovat ve čtení →