Neusínající Boží oko nás jako zrcadlo sleduje s úžasnou přesností v každém okamžiku a zaznamenává do svého vlastního božského počítače všechny myšlenky, významy a pohnutky našeho srdce.
Jak moc by nám tento pocit Boží přítomnosti (podle přirozenosti) prospěl (díky Boží blahodati), kdybychom ho zažili! Kdybychom o něm hloubavě přemýšleli. Kdybychom ho cítili ve své duši!Pokračovat ve čtení →
(Z 9. písně kánonu svátku Zesnutí)
Svatý Jan Damašský k Zesnutí Matky Boží
„Poté, jak se můžeme domnívat, pozdvihla (Přesvatá Bohorodice) své ruce a požehnala všem přítomným. Následně uslyšela slova: ‚Pojď, má milovaná Matko, k odpočinku. Vstaň a pojď, nejdražší mezi ženami, zima již odešla, čas žní se blíží. Jsi krásná, má milovaná, a není na tobě poskvrny. Tvá vůně je sladší než všechny masti.‘“ Slyšíc tato slova Přesvatá Bohorodice odevzdala svého ducha do rukou svého Syna. Co se to vlastně děje (v tuto chvíli)? Domnívám se, že příroda se dme až ve svých hlubinách, jsou slyšet zvláštní zvuky a hlasy, jakož i pronikající hymny andělů, kteří ji předcházejí, doprovázejí a následují. Někteří tvoří čestnou stráž této přečisté a neposkvrněné duše na její cestě do nebe, dokud Královna nedosáhne božského trůnu. Jiní, obklopující její posvátné a božské tělo, v andělské harmonii oslavují Boží Matku.“ (Z druhé homilie svatého Jana Damašského o Zesnutí Přesvaté Bohorodice)Pokračovat ve čtení →
Dochované místo uvěznění svatého apoštola Pavla ve Filipech
Místo úvodu
Jeden spisovatel kdysi řekl, že nikdy nemáme přestat s hledáním a poznáváním, ale máme vždy usilovat o to, „aby se cílem našeho průzkumu stalo dorazit tam, odkud jsme naše pátrání kdysi započali, a opět toto místo důkladně poznat“. V souladu s tímto citátem potvrzuji, že také já jsem se po 25 letech vrátil na místo, odkud jsem kdysi vyrazil, neboť mi nyní byla dána nová příležitost poznat ho ještě důkladněji než dřív. Rád bych tímto nepatrným příspěvek vyjádřil svůj neskonalý obdiv svatým apoštolům, zejména pak apoštolu Pavlovi, který pracoval více než ostatní apoštolé: „Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná nebyla nadarmo, ale hojněji nežli oni všichni jsem pracoval – avšak nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.“ (1 Kor 15,10)Pokračovat ve čtení →
Místo úvodem
Řecké město Drama leží na úpatí hor ve východní Makedonii, kde se nížina setkává s Rodopským pohořím. Její název pochází z archaického tvaru slova „voda“, a voda je důvodem, proč je město tam, kde je: uprostřed něj totiž vyvěrají prameny.
Kolem města se nacházejí hory, říční jeskyně, ale také jedna z nejlepších vinařských oblastí v Řecku.
Do této rozmanité přírodní scenérie a nedalekého okolí Dramy zapadá, až jaksi skrytě a vlastně i nenápadně, jedna malá obec, možná bychom řekli vesnička, která dnes nese název „Taxiarches“ (dříve „Sipsa“) a nachází se pod horou Falakro.Pokračovat ve čtení →
(+) Metropolita florinský Augustin (Kantiotis)
Milovaní, musíme vyznat hořkou pravdu. Věřících, kteří se snaží zachovat pravoslavnou víru, je málo.
Je zde velký a obrovský proud, který se pomalu, ale nesmírně vzdaluje od pravoslavné víry.
Řeknu vám něco, co jsem nikdy neřekl. Nazvete to možná sobectvím, ale díky mému slovu získáte váhy, abyste zvážili kněze, biskupy a veškeré duchovenstvo, ale i všechny teology.Pokračovat ve čtení →
Podívejte se, co řekli racionalisté, aby vysvětlili zázrak nasycení pěti tisíců:
„Jeho učedníci odešli,“ tvrdí racionalisté, „a ještě předchozí den naplnili jeskyni chlebem a rybami. A před nimi se pak objevil někdo s pěti chleby a dvěma rybami, Pán jim požehnal a oni vynesli z jeskyně to, co si tam předešlý den přinesli a schovali.“Pokračovat ve čtení →
Diákonské svěcení (28.1.2018)
Dne 28. ledna 2018, v neděli o Celném a farizeovi, byl v brněnském chrámu sv. Václava na čtece čili žalmistu postřižen bratr Matúš Vavro. Během liturgie, po proměnění Svatých darů, byl pak bratr Matúš rukopoložen na diákona.Pokračovat ve čtení →
