Poučení/Pravoslaví/Věrouka

Podle starce Paisije potřebují děti naši blízkost; potřebují, abychom je vyslechli, pohladili, políbili, a tím jim ukázali naši lásku!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímných dojde požehnání.“ (Žalm 112,2)

Svatý starec Paisij Svatohorec pravil:

„Dítě potřebuje mnoho lásky, náklonosti a něhy. Dítě potřebuje hodně (duchovního) vedení. Chce, abyste seděli blízko něj, aby vám řeklo své problémy, abyste ho pohladili, políbili. Když je malé dítě někdy neklidné a rozpustilé, vezme-li ho maminka do náruče, pohladí a políbí, tak se její dítě rázem zklidní a naplní pokojem.

Pokud se mu v mládí dostane dostatek něhy a lásky, tak má později sílu čelit různým životním problémům.Pokračovat ve čtení →

Poučení/Věrouka

Bez zkoušek a pokušení nemohou být podle otce Epifania zjeveny naše ctnosti…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

V Bohu moudrá slova otce Epifania
(Theodoropoulose)

Otec Epifanios pravil:

„Někdo říká, že pokud nepodstupujeme různé zkoušky, nemůžeme být spaseni.“

„Ano to je pravda.

Je to realita.

Jestliže v našem životě schází různá utrpení, jak bude zkoušena naše ctnost?

Pokud nemáte ve svém domě nikoho, kdo by vás pokoušel, jak bude zjevena vaše trpělivost?

Pokud ve svém domě nemáte nikoho, kdo by vyvolal váš egoismus, jak se projeví vaše pokora a kde bude možné spatřit vaši ctnost?

A jak získáme ctnost, když nás nikdo nepokouší a nikdo nás netrápí?

Utrpení, zkoušky, pokušení – jak od lidí, tak od ďábla – to je to, co nás nutí rozvíjet ctnosti a vstupovat do duchovního života.

A jak praví svatý Antonios: „Pokud odstraníme (z našeho života) pokušení, nikdo nebude spasen.“ («ἔπαρον τούς πειρασμούς καί οὐδείς ὁ σῳζόμενος»)

Pokud odejdou všechna pokušení, jak budeme praktikovat ctnosti?

Vždyť i Bůh od nás očekává nějaký ten zápas, aby nás mohl spasit.“

Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης

Ikona: Byzantine icons

připravil Michal Dvořáček

Homílie/Poučení svatých otců/Věrouka

„Křesťan, který skutečně žije v Kristu, nikdy neztrácí naději…“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Rozhovor se starcem (blahé paměti) Pavlem ze Sinaje
o Ježíšově modlitbě…

„Nedovolte, aby se vaše srdce rmoutilo“

„Svatý Řehoř z Nyssy říká, že ten, kdo se chce setkat s Bohem, musí vejít spolu s Mojžíšem do temného mraku na Sinaji, „kam pochopení (lidského rozumu) nedosahuje“.

Otázka: O co tedy prosíme v Ježíšově modlitbě?

Odpověď: Když říkáme ‚Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou‘, říkáme tím ‚Smiluj se nade mnou, jak víš Ty sám a jak si Ty sám přeješ.‘ To je smysl modlitby.

Otázka: Minule jste řekl, že křesťan, který skutečně žije v Kristu, nikdy neztrácí naději… Takový člověk, který se odvažuje milovat, svěřuje svou vůli Bohu, který ji naplní svými vlastními energiemi v synergii lásky.

Odpověď: Ano, bez Boží blahodati nemůžeme nic učinit.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Nová humanitární pomoc od naší farnosti pro Mukačevsko-užhorodskou eparchii…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Pokud chceš žít v hojnosti, rozdávej.“
(starec Gabriel)

Na fotografii (zleva doprava):
br. Vasil, vladyka Ilarij, biskup svaljavský a vikář mukačevský,
vladyka Fedor, metropolita mukačevský, a náš otec Jozef

Nová návštěva u vladyky Fedora z Mukačevsko-užhorodské eparchie Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) znamenala další projev humanitární pomoci všem potřebným a postiženým, které dnešní situace na Ukrajině přivedla do složité životní situace a velké nouze.

Důstojný otec Jozef (Fejsak) v doprovodu našeho bratra Vasila (Dobrockeho) předal vladykovi Fedorovi a jeho eparchii další díl naší humanitární pomoci.

Jeho Vysokopřeosvícenost metropolita Fedor poděkoval otci a rovněž naší církevní obci za tuto praktickou a srdečnou pomoc a předal nám své arcipastýřské požehnání.Pokračovat ve čtení →

Poučení z pateriků/Poučení/Věrouka

Starec Paisij říká, že „když získáváme Boží blahodať, je to jako když bereme vodu přímo ze zdroje“…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Abyste ke své víře připojili ctnost a k ctnosti
poznání.“ (2 Pt 1,5)

Svatý starec Paisij pravil:

Starče, rád bych jednou uzřel svého Svatého.

– A já bych si zase přál (pravil starec), aby ses pokusil spíše navázat přátelství s Bohem.

– A jak toho, starče, dosáhnu?

„Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.“ (Žalm 119,9)

– Pokud žiješ podle Božích přikázání, pak se s Bohem spřátelíš. Jsme-li dětmi Božími, musíme také dodržovat Jeho přikázání. Když Židé řekli: „Máme za otce Abrahama“, Kristus jim řekl: „Nemáte za otce Abrahama, ale satana, protože kdybyste byli Abrahamovými dětmi, také byste konali Abrahamovy skutky.“ (srov. Jn 8,37-44)

Poznámka: Kristus přesně říká: „Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá.“ (Jn 8,44)Pokračovat ve čtení →

Poučení z pateriků/Poučení/Věrouka

Bůh se podle starce Nektária (Vitalise) pohybuje vlastním rytmem lásky a trpělivosti…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj
a usiluj o něj.“ (Ž 34,15)

Ctihodný starec Nektários (Vitalis) pravil:

„Na některé věci se vyplatí počkat.

Je zkrátka třeba počkat.

Bůh totiž neustále pracuje.

Až na to, že má svůj vlastní rytmus.

Bůh však pracuje velmi trpělivě. A příroda dělá totéž.

Květina vykvete, až přijde její čas. To vše se vyvíjí, ale velmi odlišným tempem, než na jaký je naše bláznivá společnost zvyklá.

Ten neustálý shon, ta panika a neklid, kvůli kterému se tak všichni honíme, ponechává Boha (na našem dění) neúčastným. Bůh do těchto našich šílených rytmů nevstupuje. On se totiž pohybuje v rytmu vlastní lásky a vlastní trpělivosti.“

Zdroj: Σαλπίσματα Αληθείας – ψυχοφελείς δημοσιεύσεις

připravil Michal Dvořáček

Poučení/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Svatý Nektários Eginský znal tajemství lidské duše a dobře věděl, jak důležité je doufat v Hospodina!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme.“ (Řím 8,25)

Svatý Nektários Eginský, metropolita Pentapolský

Svatý Nektários učil:

„Všechny své starosti odevzdejte Bohu.

On o vás neustále pečuje.

Nebuďte sklíčení a neztrácejte vyrovnanost.

Ten, kdo zkoumá tajemné hlubiny lidských duší, zná vaše vlastní touhy a má moc je naplnit, jak nejlépe ví.

Vy žádejte vše od Boha a neztrácejte odvahu.

Nedomnívejte se však, že jen proto, že vaše touha je svatá, máte právo si stěžovat, když vaše modlitby nejsou hned vyslyšeny.

Bůh splní vaše touhy způsobem, který neznáte.

Buďte tedy v pokoji a vzývejte Boha.“Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Poučení/Věrouka

Ctihodný starec Efrém hovoří o bolesti a zármutku a také o tom, že je nezbytné je nést jako svůj osobní kříž…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Proč má býti bolest má věčná a rána má smrtelná?“
(Jr 15,18)

Starec Efrém Arizonský pravil:

„Bůh nás ukázňuje jako otec, aby nás osvobodil od výstředností a nedostatků. Učí nás, abychom si nezoufali, ale abychom činili pokání a napravili se.

Když správně pochopíme a zachováme výchovu ve věci zármutku (v životě člověka), tak pak díky tomu získáme mnoho božské útěchy.

Snášením utrpení konáme Boží vůli. Kdo snáší pokušení, v jakékoli podobě, dodává své duši lék.Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Homílie/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Ve šlépějích našich svatých, při pramenech živých vod a pod záštitou hrdinů naší pravoslavné víry…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků…, vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo.“ (Žid 12,1)

Kaple svatého proroka Eliáše nad nejvyšší horou Lefkády nad vesnicí Engluvi

Slovo úvodem

Při rozhovoru s otcem Arseniem jsem byl dotázán na mého milovaného světce, na toho, kdo je mým skutečně nejctěnějším svatým v zástupech všech našich pravoslavných svatých… Ta přímá otázka mě trochu překvapila. Jako bych byl zaskočen něčím na jednu stranu tak samozřejmým, ale současně nesnadným a hlavně zcela nečekaným.

Jen jeden svatý?

Ano, otec Arsenios měl na mysli jen jednoho světce. Chtěl, abych mu řekl, kdo je mým nejoblíbenějším a nejmilovanějším ze všech.

Nebyla by to pravda, kdybych řekl, že jsem nebyl vyveden z míry. Vlastně jsem zaváhal… a nevěděl hned, co říci. Otec Arsenios vytušil moji nejistotu, a dal mi proto čas. Řekl, že mi mezitím něco ukáže, ať si to ještě rozmyslím.

Najednou jsem začal ve své mysli uvažovat nad jmény a různými osobnostmi naší svaté Církve. „Svatý archanděl Michael, svatý Paisij, svatý Nektários, svatí Cyril a Metoděj…“ Určitě jsou mnozí svatí, které nosím v srdci, o kterých často přemýšlím a k nimž se obracím častěji než k jiným, ale koho z nich postavit na pomyslné „první místo“(?).Pokračovat ve čtení →