„Stejně jako pták nemůže létat s jedním křídlem, ale potřebuje dvě, tak i člověk, aby mohl vzlétnout ze země do nebe, potřebuje dvě křídla. Jedno křídlo je jeho vlastní a získává ho, když má vroucí víru a dokonalou lásku, a druhé mu je dáno Boží milostí, když má pokání a pokoru.“
Zdroj: Όσιος Φιλόθεος Ζερβάκος
připravil Michal Dvořáček
„Rozumné Slunce spravedlnosti se dotklo země, ale země nebyla spálena. (Kristus) kráčel po zemi, ale země mu nerozuměla. Nekonečný Bůh žil na zemi jako pokorný člověk, ale člověk jím opovrhoval!
A kdo mohl spatřit slávu Boží? Nedokážeme hledět na přirozené slunce, protože nás oslepuje. Jak bychom mohli patřit na Stvořitele slunce tváří v tvář s Jeho nekonečnou nádherou?Pokračovat ve čtení →
Když jsem se nedávno ocitl v prostorách našeho nově vybudovaného Chrámu Pokrovu Přesvaté Bohorodice, kde právě probíhala první Večerní bohoslužba, stanul jsem poblíž svatého oltáře. Při pohledu na našeho duchovního pastýře jsem náhle pocítil hluboko ve své duši silné dojetí. Stačil jediný pohled na oddaného a obětavého „služebníka Kristova” a “správce Božích tajemství“ (1Kor 4,1), jenž neúnavně jako „dobrý pastýř“ chrání své duchovní stádce a vede ho ke Kristu.Pokračovat ve čtení →
Neporušené ostatky svatého knížete Lazara Srbského (†1389) v kláštere Ravanica
„Víra pravoslavná je víra hořká – je to kalich naplněný žlučí, na jejímž dně se však nachází sladkost.
Tato víra se nežene za pozemskými královstvími a vládami, ale s láskou směřuje k Nebeskému Království podle vzoru sv. Lazara Srbského.
Tato starobylá víra našich předků se nepyšní rychlými úspěchy, ale pokorně očekává svého konečného úspěchu.
Neočekává pochvalu od současníků zde na zemi, nýbrž od andělů v nebi.
Nenaplňuje své poslání v řádech roků, nýbrž v řádech staletí, a při tom všem trpí posměšky s neuvadající nadějí, že nakonec se bude radovat právě ona.“
(Svatý Nikolaj Srbský)Pokračovat ve čtení →
Svatý otec Jan Kronštadtský
„Když jdeš navštívit nějakého příbuzného nebo přítele, nechoď za ním, aby ses u něj dobře najedl a napil, ale abys s ním přátelsky pohovořil, abys oživil svou duši z marností života prostřednictvím rozhovorů o lásce a upřímném přátelství a abys byl utěšen vaší společnou vírou.“Pokračovat ve čtení →
První neděli po Narození, zasvěcenou spravedlivému Josefu Snoubenci, svatému králi Davidovi a svatému Jakubovi, bratru Páně, nadešla pro naši pravoslavnou farnost dlouho očekávaná chvíle, kdy „sestoupila nebesa na zem“.
My, pravověrný lid, jsme s nadšením oslavili významnou událost, která zůstane navždy vepsána v historické kronice života naší farnosti velkými a zlatými písmeny.Pokračovat ve čtení →
Jakmile odezněly hlavní tři dny vánočních svátků, shromáždili se i letos malí i velcí členové naší farnosti v Kulturním sálu Radnice Brno-střed, aby zde opět po roce oslavili svaté Kristovo Narození zpěvem koled a vánočních písní.
A nejen to.
Na programu nechybělo další, a tentokrát opět úspěšné, představení s názvem „Vánoční hra“ (o Příchodu našeho Spasitele). To nám velmi nebojácně a s uměleckým zápalem odehrály naše děti pod vedením Táni Fejsakové, která se ujala jak sepsání scénáře, tak režisérské taktovky až po scénografii. Na rychle sestaveném jevišti a s krásnými kostýmy nás pak děti provedly příběhem plného přátelství, lásky a očekávání vytouženého Spasitele. Profesionální klavírní doprovod Mirjany Malíkové dodal celkovému provedení letošní hry vysokou uměleckou hodnotu.
Na Štědrý den vánoční si připomínáme slova Andělů, kteří zpívali a přáli: „Mír na zemi“. Ale i po 2000 letech, které od té doby uplynuly, je svět stále ponořen do válek. Selhal snad tento andělský hymnus?
Lidé „dobré (Boží) vůle“
Když nově narozený božský mládenec Kristus spatřil tento svět jako člověk, Andělé zpívali o míru. Takto se ptají lidé, kteří jsou daleko od zkušenosti Církve:
„A kde je mír? Proč války a utrpení pokračují? Co se vlastně s narozením Krista změnilo?“
Tento článek na tyto otázky odpoví.Pokračovat ve čtení →
