Svatý novomučedník Maksym Sandovič (Gorlický), prvomučedník Rusínů na Lemkovině
(1. ledna 1886 – 6. srpna 1914)
Den církevní památky sv. Maksyma Sandoviče připadá na 6. září/24. srpna
Slovo úvodem
Císař Maximián, onen dávný, ale svou krutostí reálný a nelítostný pronásledovatel křesťanů, dal v roce 306 po Kr. uvěznit svatého Hadriána, který do té doby sloužil jako důstojník císařského vojska. Když Hadrián viděl, jak jsou křesťané v Nikomédii pronásledováni a s jakou smělostí podstupují smrt pro Krista, jsa osvícen Duchem Božím také on zatoužil připodobnit se těmto odvážným a strádajícím následovatelům našeho Spasitele a přikázal, aby na seznam místních křesťanů bylo vepsáno také jeho jméno. Jeho žena Natálie, která byla tou dobou již tajnou křesťankou, když se dozvěděla, že její manžel trpí pro Krista, zaradovala se a spěchala do vězení. Tam povzbuzovala svého manžela slovy: „Blahoslavený jsi, můj pane, neboť jsi uvěřil v Krista; získal jsi velký poklad. Nelituj ničeho pozemského, ani krásy, ani mládí, ani bohatství. Všechny pozemské věci jsou prach a rozklad. Bohu se líbí jen víra a dobré skutky.“
Svatému Hadriánovi bylo tehdy 28 let. O mnoho století později, v roce 1914, se odehrál podobný příběh. Novodobý svatý Hadrián – tj. Maksym (Sandovič), kterému bylo v den jeho mučednického skonu rovněž 28 let, byl tou dobou již uvědomělý a smělý křesťan, navíc pravoslavný kněz a obnovitel svatého Pravoslaví na dnešní Lemkovině, který podobně jako svatý Hadrián „nelitoval pozemské krásy ani mládí“, a jsa podporován svou manželkou Pelagií, odevzdal svou duši Pánu modle se k němu za zachování svatého Pravoslaví mezi rusínským (lemkovským) národem!
Život svatého mučedníka Maksyma
Svatý posvěcený mučedník Maksym Gorlický se narodil v roce 1886 ve Ždyni v Lemkovské oblasti, která byla tehdy součástí Rakousko-Uherské monarchie na území dnešního Polska. Jeden z jeho gymnaziálních spolužáků, pozdější řeckokatolický kněz Jan Polanski, se o Maksymovi zmínil v tom smyslu, že to byl „anděl dobroty, zbožnosti a zlatého srdce“.
Maksymův otec Timotej byl žalmistou v řeckokatolickém (uniatském) chrámu v Ždyni. Po dokončení vzdělání v nedalekém městě Jaslo a Novém Sonči vstoupil mladý Maksym do řeckokatolického baziliánského kláštera v Krakově. Po několika měsících ho však opustil, neboť místní klášterní život a baziliánská řehole nenaplňovaly vysoké ideály mladého křesťana, které kladl na duchovní život, jemuž se chtěl zasvětit.
Nespokojen s pokusy o latinizaci východního obřadu, aby byl přijatelnější pro římskokatolickou většinu, a také po neblahých pokusech o odnárodnění Rusínů překročil Maksym hranice a vstoupil do slavného pravoslavného kláštera v Počájevě. Právě v tomto klášteře jeho mimořádný talent upoutal pozornost proslulého biskupa Antonije (Chrapovického), který ho zapsal do pravoslavného semináře v Žitomiru.Pokračovat ve čtení →
