Homilie blahé paměti archim. Ananiáše (Koustenise) v Neděli o slepém

Kdo miluje našeho Krista, obětuje pro Něj všechno…

Kristus vstal z mrtvých, milovaní!

Dnes je šestá neděle po Velikonocích zvaná „Neděle o slepém“. Evangelijní úryvek je velmi dojemný. Pán Ježíš Kristus uzdravil muže, který byl od narození slepý. Otevřel mu oči a dal jeho smyslům světlo a pak daroval světlo i jeho duši. Toto je náš Pán; On nás miluje a bezmezně se o nás všechny stará.

Hnán zlovolností Židů, nejmilostivější Pán odcházel z Jeruzaléma a cestou potkal muže od narození slepého, který žebral. A když Bůh, Pán Ježíš, uzřel v slepém muži duši, život a všechno ostatní, uvědomil si, že v tomto žebrákovi a ubohém bližním je velký poklad, že je to velký vyznavač víry a obránce božské pravdy.Pokračovat ve čtení →

Sinajský klášter svaté Kateřiny, svatý Makários Egyptský a přinášení plodů v Pánu…

„Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. (Žalm 1,3)

„Jednou kdosi svatému Makáriovi poslal čerstvé hrozny. On je chtěl původně sníst, ale projevil vůli sebeovládání a poslal je místo toho jistému bratrovi, který byl nemocný a sám měl hrozny velmi rád. Když je bratr dostal, byl z toho daru nadšený, ale jelikož také on chtěl projevit sebeovládání, poslal je jinému bratrovi a předstíral, že nemá na žádné jídlo chuť. Když další bratr dostal hrozny, udělal totéž, ačkoli i on měl velkou touhu je sníst.

Když byly konečně hrozny takto předány velkému počtu bratří, aniž by se je někdo z nich rozhodl sníst, poslední, kdo je přijal, je opět poslal zpět Makáriovi v domnění, že mu dává bohatý dar. Makários je poznal a poté, co se podrobně vyptal na to, co se stalo, užasl a děkoval Hospodinu za takový projev sebeovládání svých bratří. A nakonec ani on hrozny neochutnal.“ (Ze života pouštních otců)

Pokračovat ve čtení →

Z duchovní moudrosti ctih. Filothea Zervaka

„Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.“ (Př 12,25)

„Mějte odvahu, víru a naději a všechno utrpení pomine, jako po noci následuje den, po tmě světlo, po zimě sladké jaro, po nemoci zdraví, po bídě štěstí, po zármutku radost a po válce mír.

Nezoufejme, vytoužený mír, radost a veselí zazáří v krátké době, a jako vidíme zlé dny, uvidíme i dobré dny.

Především si dávejme pozor, aby nás nic neoddělilo od lásky Kristovy.“

Svatý Filotheos Zervakos
(✞ 8. května 1980)

Zdroj: Όσιος Φιλόθεος Ζερβάκος

připravil Michal Dvořáček

Duchovní poučení svatého Filothea Zervaka

„Poznání vede k domýšlivosti, kdežto láska vzdělává.“ (1 Kor 8,1)

„Bůh nehledí na lidi gramotné, nýbrž na ty tiché, pokorné a na ty, kteří mají Boží bázeň.

Většina dnešních gramotných lidí by si vedla mnohem lépe, kdyby vůbec neznala „písmena“ (neměla vzdělání).

Pán nehleděl na vzdělanost, nýbrž na ponížení své služebnice Marie, a proto ji učinil hodnou stát se Jeho Matkou.Pokračovat ve čtení →

Ženy myronosice mnoho milovaly, a proto přijaly od Krista velké požehnání…

Neděle svatých Žen myronosic

 († Arch. Georgios Kapsanis „Grigoriatis“)

Milí bratři,

dnes jsme ve svatém Evangeliu slyšeli, s jakou láskou k našemu Kristu se svaté ženy myronosice a svatý Josef z Arimatie a Nikodém, navzdory velkým nebezpečím, kterým byly jejich životy vystaveny, postarali o pohřbení Spasitele Krista, nejsladšího našeho Pána, ale také o to, aby v neděli za úsvitu spěchali s vonnou myrhou své lásky, aby tímto způsobem znovu nabídli svou úctu Ukřižovanému Pánu.

A protože tyto zbožné ženy Ježíše tolik milovaly a pro Ježíše tolik riskovaly, byly také hodny velké a jedinečné pocty, především slyšet radostné zvěstování o zmrtvýchvstání. Vidět prázdný hrob Páně a vidět anděla uvnitř hrobu, jak jim říká: „Co hledáte? Ježíše ukřižovaného? Vstal z mrtvých, není zde.“ Vskutku velké požehnání! Velké požehnání slyšet z andělských úst, že ukřižovaný Ježíš, v něhož vkládali všechny své naděje a veškerou svou lásku, nezemřel, ale vstal z mrtvých jako Bohočlověk, jako Vítěz nad smrtí, a protože vstal z mrtvých, je skutečně naším Vykupitelem a Spasitelem a tím, kdo vzkřísí i nás, nejprve duchovně a pak i fyzicky při svém Druhém příchodu.Pokračovat ve čtení →

Svatý apoštol Tomáš nebyl skeptikem, odvažoval se, hledal, pátral a objevoval…

Dobrá Tomášova nevíra

(Mnich Mojžíš Svatohorec)

Naše Církev v jednom ze svých troparů nazývá Tomášovu nevíru „dobrou“. Doslova se ve stichirách Večerní bohoslužby v předvečer svátku Tomášovy neděle praví: „Ó, dobrá nevíra Tomášova, která vnesla do srdcí věrných poznání (Krista, Boha).“

Někdo se právem zeptá: existuje dobrá a špatná nevíra? Zdá se, že existuje, protože všechno lidské není čistě dobré nebo špatné. Pro toho, kdo má čisté svědomí, laskavé srdce a pokornou mysl, je vše jasné. Pro toho, kdo byl nakažen virem nevíry, je vše temné a znepokojivé. Kéž bychom skutečně měli dobrou nevíru svatého Tomáše!Pokračovat ve čtení →

Ženy myronosice u prázdného hrobu

„A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza.“ (Mk 16,8)

Zobrazení anděla a žen myronosic je jednou z nejdůležitějších ikon Vzkříšení v pravoslavné tradici a představuje první radostné poselství vítězství nad smrtí.

Myronosice jdou k hrobu s láskou a vírou a drží myro, aby uctily mrtvého Krista. Čelí však paradoxní události: hrob je prázdný. Anděl se stává prvním hlasatelem Vzkříšení a vyzývá je, aby zanechali strach a přijali zázrak.Pokračovat ve čtení →

„Bez slavného a vítězného Vzkříšení by veškeré dílo Syna Božího bylo marné“

Svatý Nikolaj Velimirović

„Kdo mě utvrdí v tom, že Kristus vstal z mrtvých?“

O tom mě ujišťuje především mé svědomí. A pak moje mysl a moje vůle.

Zaprvé, mé svědomí říká: tolik utrpení, které Kristus vytrpěl pro dobro a spásu lidí, nemohlo být odměněno ničím jiným než Vzkříšením a nadpozemskou slávou. Nevýslovná utrpení lidí spravedlivých byla korunována nevýslovnou slávou. To mi přináší vnitřní uspokojení a pokoj.Pokračovat ve čtení →