Svatý starec Porfýrij Kavsokalyvita ze Svaté Hory Athos
„Vězme, že Láska jest nade vším.
To, co by nás mělo zajímat, mé děti, je láska k druhému, k jeho duši.
Ať děláme cokoli, modlitbu, radu, návrh, dělejme to s láskou. Bez lásky je modlitba k ničemu, rada zanechává rány, návrh škodí a ničí druhého, který dobře cítí, zda ho milujeme, nebo ne, a podle toho reaguje.Pokračovat ve čtení →
– Starče, obvykle mě pohání strach, abych ostatní nějak nezarmoutil anebo abych neklesl v jejich očích; nepřemýšlím o tom, abych nezarmoutil Boha. Jak je možné učinit svou bázeň před Bohem ještě větší?Pokračovat ve čtení →
„Náš zápas je proti nepřátelům naší věčnosti a nesmrtelnosti.
Jsou to: naše hříchy, naše vášně, naše touhy, duchovní síly zla (Ef 6,12).
Každý hřích nám krade trochu věčnosti a zabíjí naši nesmrtelnost.Pokračovat ve čtení →
„Ke starým lidem nesmíte mluvit hanlivě. Nebudete říkat slova, kterými byste lidem způsobili hořkost, neboť tímto přinášíte hořkost samotnému Kristu.
(Nebeský) Otec je nahoře a vidí nás.
Modlete se, abyste vy i vaše děti byli spaseni.Pokračovat ve čtení →
Otec Georgios (Kapsanis) se narodil v Paleo Faliro v Athénách rodičům s vysokoškolským vzděláním a křesťanskou výchovou.
Jeho otec pocházel z Kythery a matka z Naxu. V dospívání se spřátelil s metropolitou Lemnosu a církevním historikem moderního Řecka Vasiliosem Atesisem, jehož láska k vědě a k Bohu mladého Georgia velmi inspirovaly k teologické cestě. Po athénské teologické škole odjel do zahraničí, aby dále studoval v oblasti pastýřské péče.Pokračovat ve čtení →
Místo úvodu
Svaté město Jeruzalém má dvě tváře: jednu pozemskou a druhou nebeskou. Je to město velikého Krále, Matka církví, stánek Boží, jak o tom zpívá hymnus:
„Sláva tobě,
svatý Sione,
Matko církví,
příbytku Boží.“Pokračovat ve čtení →
Podle příspěvku protopresbytera Theodora Zisise,
emeritního profesora Teologické fakulty Aristotelovy univerzity v Soluni
Nová Babylonská věž
Inspirací pro napsání tohoto textu byl velký svátek Letnic čili svaté Padesátnice, během kterého Bohem poučení autoři vznešených hymnů představují spásné rozměry sestoupení Ducha Svatého „v podobě ohnivých jazyků na svaté učedníky a apoštoly“ a Jeho trvalou přítomnost a působení v životě Církve.
Důležitým rozměrem působení a činnosti Ducha Svatého je jednota všech, kteří se stávají členy Církve skrze svatý křest a jsou začleněni do jediného těla Církve, jehož hlavou je Kristus. Je psáno, že Kristus je hlavou Církve a Duch Svatý je duší Církve, která oživuje tělo a spojuje, sjednocuje údy s hlavou i mezi sebou navzájem[1].Pokračovat ve čtení →
„Čím blíže se přibližujeme k Bohu, tím blíže se přibližujeme i jeden k druhému, stejně jako čím blíže jsou si paprsky světla, tím blíže jsou ke Slunci.
V nadcházejícím Božím království bude jednota, vzájemná láska a shoda.
Nejsvětější Trojice zůstává věčně neměnná, dokonalá, jednobytná a nerozdílná.“
Zdroj: Holy New Martyrs and Confessors
připravil Michal Dvořáček
„Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali navzájem; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.“ (Jn 13,34)
Interiér Chrámu svatého Georgia na Spinalonze (Kréta)
Užitečné odkazy:
Otec Chrysanthos byl zbožný kněz, který přinesl víru mezi malomocné na krétském ostrově Spinalonga…
Svatý starec Porfýrij pravil:
„O Padesátnici se Boží blahodať vylila nejen na apoštoly, ale i na celý svět kolem nich. Ovlivnila věřící i nevěřící.
Jak to říkají Skutky apoštolů?
Zatímco apoštol Petr mluvil svým vlastním jazykem, jeho jazyk se v té chvíli v myslích posluchačů proměňoval.Pokračovat ve čtení →
