Na ikoně: Svatý starec Paisij klečící a modlící se před ikonou Přesvaté Bohorodice!
Zdroj: Panos Filotheos Filotheou
připravil Michal Dvořáček
Zdroj: Όσιος Παΐσιος Αγιορείτης
připravil Michal Dvořáček
„Člověk je nenasytný ve všem. Chce si mnohé užít, aniž by to všechno mohl získat, a proto se vnitřně mučí.
Ale kdo dosáhne stavu, kdy je spokojený s málem a nechce mnoho, i když to může dostat, ten je opravdu šťastný.Pokračovat ve čtení →
Zdroj: Εκκωφαντική Σιωπή
připravil Michal Dvořáček
Ctihodný starec Siluán Svatohorec učil:
„Každý z nás může soudit o Bohu podle míry blahodati Ducha Svatého, kterou poznal. Protože jak je možné přemýšlet a soudit o věcech, které jsme neviděli, neslyšeli a neznáme? Svatí říkají, že viděli Boha. Ale jsou i lidé, kteří říkají, že žádný Bůh není. Je zřejmé, že takto mluví, protože Ho nepoznali, ale to vůbec neznamená, že Bůh neexistuje.
Svatí mluví o věcech, které skutečně viděli a které poznali. Neříkají například, že viděli koně dlouhého jeden kilometr nebo loď dlouhou deset kilometrů, které neexistují. A tak se domnívám, že kdyby Bůh nebyl, ani naši svatí by o Něm na zemi nemluvili. Lidé však chtějí žít podle své vůle, a proto říkají, že žádný Bůh není, čímž potvrzují, že existuje.
Duše všech národů cítila, že Bůh existuje, i když tyto národy nevěděly, jak pravého Boha uctívat.Pokračovat ve čtení →
Podle: Svatý Paisij Svatohorec. SLOVA II. – „Duchovní probuzení“, s. 189.
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil Michal Dvořáček
Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil Michal Dvořáček
Starec Paisij před svou Kelií Panaguda
(Svatá Hora Athos)
Starec Paisij jednou pravil:
„Kam člověk nedosáhne, tam pomáhá Bůh!
Bůh pomáhá v tom, co není v lidských silách.
– Co to tam kouří (ptal se starec)?
– Něco hoří, starče.
– Rozdělal jsi oheň v takovém počasí (když fouká vítr)?
– Starče, vždyť ráno pršelo.
– I kdyby pršelo anebo se stala potopa, pakliže nastane takové sucho jako nyní, vše bude jako střelný prach (tj. hotové k ohni)!Pokračovat ve čtení →
„Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné;
ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.“ (Řím 8,5)
Vybraná poučení starce Paisije:
„Když zapálíme svíčku za duši zesnulého člověka, přinese to mnohý užitek.“
„Když v modlitbě necítíme útěchu a radost jako malé dítě, které padá do náruče své matky, pak jsme buď svým chováním a krutostí někoho zranili, nebo je tu pýcha.“
„Když je někdo plný hněvu, je lepší s ním vůbec nemluvit, byť by to bylo v dobrém. Neboť je jako raněný, který nepřijímá ani pohlazení, které jeho rány jen dráždí.“
„Většina lidí je tak pohlcena pozemskými věcmi, že vůbec necítí Boží lásku.“
„Pokorný člověk, jak se zdá, je tím nejsilnějším na světě, protože nejen dobývá, ale také s lehkým svědomím nese mnoho cizích břemen.“
„Musíme být bojovníci, a ne pouze pozorovatelé. Nemá cenu jen obdivovat svaté, my sami musíme vstoupit na stadion (ctností), opásat se (Boží zbrojí) a vést zápas (podle Boha). Mnozí lidé jsou zvyklí pohodlně sedět v křeslech, jíst dýňová semínka a tleskat druhým, aniž by sami soutěžili. V tom jim ale nic nebrání.“
„Bůh chce, abychom Ho sami požádali, aby zasáhl, a takto nám pomohl, protože On respektuje naši svobodnou vůli (zde přesněji svébytnost).“Pokračovat ve čtení →
Vyslechněme si dojemná a otcovská slova naplněná Boží blahodatí, kterými radil svatý Sofronij (Sacharov) tehdejšímu knězi Davidu Balfourovi, zkoušenému stran mnohých pokušení…
„Milý otče, pokud neprojdete – nyní nebo později – řadou velkých pokušení, s vlnami, které stoupají k nebesům a sestupují do propastí (srov. Žalm 107,26), pokud nepoznáte, jak může lidská duše trpět, když stojí na hranici věčné spásy a věčné záhuby, neokusíte-li, byť jen zčásti, pekelná muka, a pokud jako pastýř Kristových ovcí nezískáte ve své duši zkušenost pro toto všechno, pak nikdy nepoznáte Božskou lásku.
Později, když budete mít všechny tyto zkušenosti a poznáte na svém vlastním příkladu, kam až sahá míra slabosti vaší duše, skrovnost vaší útěchy a jak slabí jsme bez pomoci (Boží) milosti…, pak budete mít srdce, které soucítí a které nikoho a za nic neodsoudí.
S velkou láskou si budete přát spásu každého člověka bez předpojatosti a budete se modlit za celý svět, za celého Adama.
Kdokoli k vám příště přijde, toho přijmete s otevřenou duší, se srdcem plným lásky a soucitu.
Pak budete moci zachraňovat lidi, konat zázraky vzkříšením mrtvých lidských duší k věčnému životu.
Neboť vězte, že k tomu, aby někdo naplnil zákon Kristův, zvláště pastýř, je nutné získat tuto lásku.“
Podle: Archim. Sofronij Sacharov, „Zápas za poznání Boha“, s. 49-50
Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil Michal Dvořáček