Všichni přítomní na „Dni pravoslavné rodiny“ dosvědčili předivnou moc lásky a pouto jednoty naší farnosti!

„Rodina rodině vychvalovati bude skutky Tvé, a předivnou moc Tvou zvěstovati.“ (Ž 145,4)

7. Neděle po Pasše, zasvěcená památce 318 svatých Otců Prvního všeobecného sněmu v Niceji (roku 325 po Kr.), měla pro naši farnost na programu ještě jednu významnou událost. A tím nebylo nic jiného než letní oslava „Dne pravoslavné rodiny“, která v řadách našich věřících získala na velké oblibě, takže si dnes již bez tohoto spontánního setkání všech našich pravoslavných rodin, mládeže i dětí závěr června ani nedokážeme představit.

Opět a opět musíme poděkovat a pochválit organizátory celé akce, zejména pak našeho duchovního pastýře – otce Jozefa, který s vědomím blížících se prázdnin a rovněž svátku svaté Padesátnice ve vhodnou chvíli „shromáždil“ členy naší farnosti pod jednou „stanovou střechou“, kde bylo možno chvíli posedět, pohovořit, odpočinout si a pochutnat si na dobrém obědu. Po jídle jsme všichni s dychtivostí očekávali letošní zákusek v podobě tradičního farního „rodinného dortu“ sestry Mariny! Někteří členové naší farnosti pak ještě s sebou přivezli také meloun, který byl příslovečnou sladkou tečkou za dobrým pohoštěním letošní akce.

A nutno říci, že také počasí nám v dnešní nedělní den přálo! Po deštivé noci jsme si užili krásně slunečný den!

Po jídle a dobrém pití byl konečně čas k odpočinku, pro jedny aktivního, pro druhé pasivního, přičemž každý si našel své oblíbené místo či aktivitu, a takto jsme v zaujetí pro dobrý prožitek dnešního krásného programu společně strávili zbytek odpoledne.Pokračovat ve čtení →

Ti, kdo věří, že člověk může být spasen pouze díky Boží blahodati nebo pouze z vlastní vůle, bez Boží blahodati, se mýlí…

„Při spáse člověka spolupůsobí jak Boží blahodať (milost), tak současně i lidská vůle.“

(Svatý Nektários Eginský, metropolita Pentapolský)

„Žádný nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn,
a komuž by chtěl Syn zjeviti.“ (Mt 11,28)

I když je božská lidumilnost nekonečná a Boží blahodať ke spáse člověka přebohatá, přesto je spása nemožná bez souhlasu a spolupráce stran člověka.

Nejprve si musí člověk uvědomit, že zhřešil, musí činit pokání, zatoužit po spáse a hledat ji, aby ho (touto spásou) sama Blahodať odměnila.

Jelikož vnitřní uvědomění a kajícnost, jakož i touha po spáse a její hledání je znamením návratu člověka k Bohu, stejně tak je tímto znamením i odpor k hříchu a sklon ke cvičení se v ctnostech, a to je svým způsobem vzývání Božího milosrdenství, které spěchá k (člověku) pomýlenému, aby se nad ním smilovalo.

Pokračovat ve čtení →

Brněnská pravoslavná farnost vyhlašuje sbírku za účelem vybudování svého duchovního centra a pravoslavného chrámu!

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SBÍRKY

„VÝSTAVBA DUCHOVNÍHO CENTRA
A PRAVOSLAVNÉHO CHRÁMU“

S ohledem na budoucí samostatné působení naší farnosti, její duchovní potřeby
a současně na opakovanou žádost našich věřících jsme po zralé úvaze přistoupili
k zahájení veřejné finanční sbírky s cílem vybudovat pro naši mnohočetnou pravoslavnou farnost vlastní chrám ke konání bohoslužeb a obřadů, jakož
i odpovídající prostory pro duchovní centrum za účelem fungování Svatováclavské hudební školy, k pravidelnému setkávání věřících, organizování přednášek, hudebních koncertů a v neposlední řadě zkoušek našeho chrámového sboru.

Pevně věříme, že každý svědomitý člen naší farnosti přispěje v rámci svých možností na toto bohulibé duchovní dílo. Dobře víme, že to, „co je u lidí nemožné, je u Boha možné“ (Lk 18,27).

Jsme v podobné situaci jako před 100 lety brněnští pravoslavní věřící, kteří rovněž snili o vybudování vlastního chrámu. Jejich dílo bylo nakonec s Boží pomocí korunováno úspěchem. Také my zůstáváme v modlitbách k Trojjedinému Bohu a Přesvaté Bohorodici i ke všem našim svatým, aby naše snahy byly Bohu milé a dosáhly v pravou chvíli svého naplnění.

Pokračovat ve čtení →

„Je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží…“

Někdy Hospodin dopouští něčí nemoc, abychom díky ní poznali i my naši vlastní nemohoucnost, zatoužili po uzdravení a oslavili podivuhodné skutky Boží!

Slepý otec archim. Pimen z Hruševského monastýru na Zakarpatí

„Sláva Tobě, Bože, Který jsi nám zjevil světlo!“

Pevně věřím, že jsem nebyl sám, na koho poslední nedělní svatá liturgie zapůsobila zcela zvláštním a dosud nevídaným dojmem. Při této příležitosti jsme si připomněli v cyklu ročních bohoslužeb již 6. neděli po svátku Paschy, která nese název „Neděle o slepém“.

A právě otázka naší schopnosti „vidět“, nejen na venek, nýbrž i pod povrch věcí a událostí, má sama o sobě velký význam.

Ne nadarmo náš Spasitel říkal zákoníkům a farizeům: „Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“ (Lk 10,24)

Také Herodes Antipas (který před tím nařídil smrt sv. Jana Křtitele) chtěl spatřit Ježíše, „poněvadž o něm mnoho slyšel a doufal, že uvidí, jak činí nějaký zázrak“ (Lk 23,8), ale vidění někoho či něčeho nedává ještě plné poznání o stavu věcech, natož o hlubinách lidské duše.

Podobně, když Pán Ježíš hovoří o Bohu Otci, tak nás ujišťuje, že pouze ten, „kdo je od Boha, viděl Otce“ (Jn 6,46). Hovoří však o zraku fyzickém? Skutečně si to myslíme? Vždyť Boha nelze spatřit, neboť Bůh je duchovní existence, je ve své podstatě nedosažitelný, nepopsatelný a lidskému zraku nespatřitelný… O tom nás ostatně ujišťuje sám Spasitel, který říká: „Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a Jeho láska v nás dosáhla svého cíle.“ (1Jn 4,12)Pokračovat ve čtení →

Prosme vždy Přesvatou Bohorodici, která má moc přimlouvat se za nás!

„Ty jsi Matkou a ochránkyní všech,
kteří se k Tobě utíkají.“

Starec Nikolaj (Gurjanov) říkával:

„Vzývejte Matku Boží, proste ji o Milost, která se bude vylévat na lidské pokolení ve všech dobách:

‚Raduj se, blahodatná, Pán s Tebou! Podej i nám nedůstojným rosu své blahodati a prokaž (nám) své milosrdenství!‘“

Zdroj: Старец Николай Гурьянов

připravil Michal Dvořáček

Otec Epifanios říkával, že ve velkých bolestech „může utěšit pouze Bůh“!

V Bohu moudrá slova otce Epifania (Theodoropoulose)

Jednou se otec archim. Epifanios vyjádřil na téma životních zkoušek takto:

„Události, které se nám nyní jeví jako neštěstí (či rána osudu), se později ukážou jako Boží požehnání.

Kdyby nebylo zármutku, nehledali bychom ani Ráj.

Zármutek musíme přijmout, stejně jako přijímáme strádání spojená s chirurgickým zákrokem, který podstupujeme, abychom si zajistili své zdraví.Pokračovat ve čtení →

Duchovní poučení Otců svatohorců o Ježíšově modlitbě a naší potřebě ji mít neustále na rtech…

„V každý čas se v Duchu Svatém modlete a proste…“
(Ef 6,18)

(ϯ) Starec Georgios (Kapsanis) „Grigoriatský“ ještě za svého života ve své kelii (2004)

Starec Georgios jednou pravil:

„Dovolte mi, abych vám dal jednu bratrskou radu, čerpanou z duchovní tradice Svaté Hory Athos.

Čím častěji budeme během dne pronášet slova modlitby: „Pane Ježíši Kriste (smiluj se nade mnou hříšným)“, tím blíže k Bohu budeme a tím více Boží blahodati získáme, abychom díky ní mohli čelit různým obtížím a pokušením našeho života.“

Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης

připravil Michal Dvořáček

Z nedávné návštěvy otce Jozefa 12. ročníku „Řecké soboty“…

Otec Jozef pozdravil všechny místní Řeky a popřál jim mnoho dalších úspěchů!

Otec Jozef Fejsak na hradě Veveří

Otec Jozef nechyběl ani letos na oblíbené kulturní akci místních Řeků, Kypřanů a všech příznivců řecké kultury, která se konala již po dvanácté pod názvem „Řecká sobota na hradě Veveří“.

V sobotu 25. května 2024 přivítala otce Jozefa na místním pódiu na hradě Veveří Michaela Tsima, moderátorka „Řecké soboty“, a uvedla jeho krátký pozdrav účastníkům této kulturní akce.

Otec Jozef při této příležitosti pozdravil všechny přítomné a požehnal místním Řekům, aby se jejich akce s Boží pomocí konala i v dalších letech.

Zdroj: Brněnská pravoslavná farnost