Pátá humanitární pomoc v řadě, určená pro Ukrajinu, byla v těchto dnech předána Mukačevsko-užhorodské eparchii!

„Blahoslavení milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.“ (Mt 5,7)

Otec Jozef a bratr David s vladykou Fedorem, metropolitou mukavčeským (uprostřed)

Důstojný otec Jozef Fejsak v doprovodu našeho bratra Davida předal již popáté vladykovi Fedorovi z Mukačevsko-užhorodské eparchie Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) další díl humanitární pomoci, která bude rozdělena všem potřebným lidem nacházejícím se na území Mukačevsko-užhorodské eparchie.

S modlitbou za Boží pokoj mezi lidmi a Boží slitování nade všemi pravoslavnými křesťany Ukrajiny!Continue reading →

Ano, starče, „není dne“, kdy by nám podle Tvých moudrých slov „Bůh nedával nový pocit věčného života“!

Ctihodný starec Sofronij z Essexu nám radí, abychom se neustále radovali!

Máme tak bohatého Boha, který má tak velkou blahodať, a přesto žijeme tak bídně a chudě.

Je nám líto každé drobnosti, a to je úpadek.

Měli bychom být pořád šťastní!

Náš život by pro nás měl být každodenně neustálým překvapením.

Není dne, kdy by nám Bůh nedával nový pocit věčného života.

Zdroj: Άνθη Αγίας Ρωσίας

Modlitba ctih. Efrema Syrského pro období Svaté čtyřicátnice

Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti,
panovačnosti a prázdnomluvnosti.

Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mi, služebníku svému.

Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého, neboť tys blahoslaven na věky věkův, amen.

Paní čtyřicátnice (z řec. Kyra Sarakosti), která symbolizuje zdrženlivost křesťana v době velkopostní (obraz ženy bez úst) trvající po dobu 7 týdnů (viz sedm nohou)…

Velký zázrak svatého Basila Velikého v Nikáji

Otevření dveří chrámu na přímluvy
a
znamení kříže sv. Basila

Když v Konstantinopoli vládl císař Valens (v letech 364–378), přišli k němu ariánští biskupové a kněží z Nikáje (též Nicaea či Nikaia) a domáhali se, aby jim předal metropolitní chrám, aby v něm mohli sloužit, a naopak aby císař vyhnal dosud zde působícího pravoslavného archijereje. Valens, jelikož s nimi sdílel jejich věroučný blud (tj. ariánskou herezi, která zpochybňovala Kristovo božství a Jeho jednobytnost s Bohem-Otcem), jim vyhověl. Poslal své vojáky do Nikáje, vyhnal arcibiskupa pravoslavných křesťanů a ustanovil právo k užívání chrámu právě Ariánům.Continue reading →

Svatí a všechvalní následovníci Kristovi

Svatí a všechvalní apoštolové
Petr a Pavel

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

Přínos svatých, všeslavných a všechvalných apoštolů Petra a Pavla svaté Kristově Církvi je tak velký, že zaslouží náležitou pozornost všech, kteří je pravoslavně uctívají.

Ctihodný starec Georgios Grigoriatský v jednom svém kázání při příležitosti památky těchto předních apoštolů pravil, že každý musí mít vpravdě chrysostomovská ústa, aby důstojně velebil a oslavil jejich význam.

Mnozí z nás vědí, jakou úctu a lásku projevoval sv. Jan Zlatoústý, tento velký církevní Otec, k oběma svatým apoštolům, zejména pak ke svatému apoštolu Pavlovi, jehož obdivovatelem a následovníkem po celý svůj život byl.[1]

Nejlépe můžeme zhodnotit přínos obou dvou velkých apoštolů při pohledu na jejich dílo, jak skromně začalo, jak bylo na jednu stranu rozporuplné, jak se vyvíjela jejich úcta ke Spasiteli, na jedné straně od nedůvěry velkého „rybáře“, na straně druhé od nenávistného pronásledování všeho s křesťanstvím spojeného, až po oddané následování, ba až k mučednické smrti obou předních apoštolů, položené pro „Jeho“ jméno.Continue reading →

V čem mají zalíbení naši svatí…

Svatý Mikuláš Kabasila

V čem mají zalíbení naši svatí…

Svatý nemiluje to, co má rád on osobně, ale to, v čem má zalíbení sám Kristus.

Svatý opouští sám sebe a běží ke Kristu.

Na svou chudobu zapomíná a do bohatství našeho Pána vkládá svou naději.

Protože to je právě moc lásky, která má schopnost přimět ty, kteří milují, aby se dělili o dobré.

A proto také vůle a touha všech svatých jsou vynakládány směrem k Bohu.

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

 

 

Výklad a smysl Nanebevstoupení Pána Ježíše Krista

Deset základních objasnění ke svátku Nanebevstoupení
v deseti otázkách a odpovědích

1. Proč Nanebevstoupení nastalo po 40 dnech, a ne bezprostředně po Vzkříšení?

Vládce života, který vyřešil otázku smrti svým slavným Vzkříšením, byl se svými učedníky po čtyřicet dní a potvrzoval jim své vzkříšení mnoha způsoby. Nevešel na nebe stejný den, kdy vstal z mrtvých, protože by to vyvolalo mnohé pochybnosti a otazníky. Navíc, mnoho nevěřících by mohlo argumentovat tím, že Jeho vzkříšení nebylo ničím než zbožným přáním a snem, které rychle přicházejí, ale stejně tak rychle hasnou. Právě proto zůstal Pán Ježíš na zemi celých čtyřicet dní, aby se opakovaně zjevoval svým učedníkům, ukázal jim jizvy po svých zraněních, ale také proto, aby jim vyprávěl o proroctvích, které svým životem a svým utrpením naplnil jako člověk. Dokonce pak s nimi i jedl.Continue reading →

Dopis 12-ti letého Georgije caru Mikulášovi II. z 10. května 1917

Nejmilosrdnějšího panovníku!
Nikolaji Alexandroviči!

Nejmilosrdnější panovníku!

Nikolaji Alexandroviči!

Pokud je pro vás těžké vydržet své věznění, věřte a vězte, že po vás miliony ruských srdcí truchlí a oplakávají vás jako trpitele pro Svatou Rus.

Na naší planetě, počínaje Spasitelem, bylo mnoho trpících; a ne jen vám připadlo vypít tuto hořkou číši až do dna.

Lidé jsou zlí, ale miliony ruských srdcí nabízejí Bohu modlitby za vaši útěchu.

Modlete se a bděte!

Váš věrný a nezradivší vás 12-ti letý

Georgij

10. května 1917

Continue reading →