Svatý otec Jan Kronštadtský
„Když jdeš navštívit nějakého příbuzného nebo přítele, nechoď za ním, aby ses u něj dobře najedl a napil, ale abys s ním přátelsky pohovořil, abys oživil svou duši z marností života prostřednictvím rozhovorů o lásce a upřímném přátelství a abys byl utěšen vaší společnou vírou.“Читать далее →
„Proč člověk duchovně roste skrze bolest, a ne skrze radosti a odpočinek? Jednoduše proto, že radost a pohodlí vedou člověka ke spokojenosti s přítomným světem. Zármutek a soužení nás však vedou k hledání hlubší radosti, za hranicemi tohoto života.“
A dále otec Serafím pravil:
„Pokud nenajdeš Krista v tomto životě, nenajdeš Ho ani v tom budoucím.“
Zdroj: Saint Gabriel Urgebadze
připravil Michal Dvořáček
připravil Michal Dvořáček
Podle: Svatý Epifan Kyperský, „Slovo ke svatému Kristovu Vzkříšení“ (Λόγος εἰς τήν Ἁγίαν τοῦ Χριστοῦ Ἀνάστασιν. Ἅγιος Ἐπιφάνιος Κύπρου)
Vybráno ze souboru homilií: „Svatí Otcové hovoří o Kristově Vzkříšení“ (Οι άγιοι Πατέρες μιλούν για την Ανάσταση του Χριστού).
Zdroj: Chrám sv. Achillea, Larissa, Řecko
Starec Filotheos Zervakos
Igumen Monastýru Longovardas na Parosu († 1980)
Metropolita Athanásios Lemesský vypráví:
„V říjnu roku 1978, když jsem byl tehdy ještě studentem, navštívil jsem starce Filothea Zervakose přímo na ostrově Paros v klášteře Longovardas, kde byl starec Filotheos již mnoho let igumenem.
Mluvili jsme spolu několik hodin a já jsem se u něj vyzpovídal.
Pak mi starec vyprávěl o jedné podivuhodné události.
Zeptal se mě, kde studuji.Читать далее →
Otec Jozef a bratr David s vladykou Fedorem, metropolitou mukavčeským (uprostřed)
Důstojný otec Jozef Fejsak v doprovodu našeho bratra Davida předal již popáté vladykovi Fedorovi z Mukačevsko-užhorodské eparchie Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) další díl humanitární pomoci, která bude rozdělena všem potřebným lidem nacházejícím se na území Mukačevsko-užhorodské eparchie.
S modlitbou za Boží pokoj mezi lidmi a Boží slitování nade všemi pravoslavnými křesťany Ukrajiny!Читать далее →
Máme tak bohatého Boha, který má tak velkou blahodať, a přesto žijeme tak bídně a chudě.
Je nám líto každé drobnosti, a to je úpadek.
Měli bychom být pořád šťastní!
Náš život by pro nás měl být každodenně neustálým překvapením.
Není dne, kdy by nám Bůh nedával nový pocit věčného života.
Zdroj: Άνθη Αγίας Ρωσίας
Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti,
panovačnosti a prázdnomluvnosti.
Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mi, služebníku svému.
Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého, neboť tys blahoslaven na věky věkův, amen.
Paní čtyřicátnice (z řec. Kyra Sarakosti), která symbolizuje zdrženlivost křesťana v době velkopostní (obraz ženy bez úst) trvající po dobu 7 týdnů (viz sedm nohou)…
Když v Konstantinopoli vládl císař Valens (v letech 364–378), přišli k němu ariánští biskupové a kněží z Nikáje (též Nicaea či Nikaia) a domáhali se, aby jim předal metropolitní chrám, aby v něm mohli sloužit, a naopak aby císař vyhnal dosud zde působícího pravoslavného archijereje. Valens, jelikož s nimi sdílel jejich věroučný blud (tj. ariánskou herezi, která zpochybňovala Kristovo božství a Jeho jednobytnost s Bohem-Otcem), jim vyhověl. Poslal své vojáky do Nikáje, vyhnal arcibiskupa pravoslavných křesťanů a ustanovil právo k užívání chrámu právě Ariánům.Читать далее →
