Svatý Euménios (Saridákis)
(23. května 1999)
Jednou se starce Euménia zeptali:
„Jestliže nějaký kněz není tak zbožný, jak by si Boží lid přál, jedná skrze takového kněze Bůh?“
A svatý Euménios odvětil:
„Tak předně lidé chtějí tohoto kněze takového, jakým je. A tak ho chce také Bůh. Co chtějí lidé, to chce i Bůh.
Těm, kteří chtějí dobré vládce, Bůh posílá dobré vládce.Pokračovat ve čtení →
Řecká ikona svatých Cyrila a Metoděje, učitelů Slovanů
Krátce před svátkem svatých a apoštolům rovných Cyrila a Metoděje, a stále ještě v době paschální, se konala letošní cyrilometodějská pravoslavná pouť k místům, která byla poznamenána přítomností „osvětitelů Slovanů“ a současně vůdců dávné byzantské misie na Velkou Moravu.
Uctít jejich světlou památku přijelo několik desítek poutníků z různých farností a mnoha národností, přičemž organizace celé události se ujal otec Matfej Vavro, představený Hodonínské pravoslavné obce spolu se svými věřícími. Za Brněnskou pravoslavnou obec přijeli věřící v čele s otcem Georgijem.
Nedělní svatá liturgie na slovanském hradišti v Mikulčicích, jež probíhala na základech místní trojlodní baziliky, která je dosud největší odkrytou velkomoravskou církevní stavbou, byla pro všechny přítomné velkým požehnáním.Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij (vlevo) přijímá poutníky ve své sinajské poustevně
– Starče, posiluje, prosím, nedostatek (tj., když se nám něčeho nedostává) nějak naši důvěru v Boha? zeptal se starce jeden poutník.
– Ano, to velmi pomáhá. A pomáhá to také našemu oslavování Boha; když máme všeho nadbytek, tak na Boha naopak zapomínáme.
– Na Sinaji bylo vždy málo vody, kapala ze skály a během 24 hodin jsem nasbíral jen asi 3 litry vody. Velmi jsem si vážil tohoto malého množství vody a neustále děkoval Bohu, že mi ji dal. S tímto množstvím vody jsem si vystačil na vše. Napil jsem se, umyl se, vypral si prádlo a něco málo jsem vyšetřil i pro ptáčky a myšičky, které mi dělali společnost. Cítil jsem za tuto vodu vděčnost.Pokračovat ve čtení →
Blahé paměti starec Mojžíš Svatohorec († 2014) vzpomíná na starce Paisije a vypráví:
„Jednoho rána, těsně po úsvitu, když jsem dokončil Jitřní bohoslužbu, jsem zaslechl jemné zaklepání na dveře. Když jsem šel otevřít, přemýšlel jsem, kdo tam může takto brzy ráno být. Podíval jsem se ven a spatřil jsem starce Paisije.
„Ó ty požehnaný,“ řekl mi tehdy starec, „jak ses zde zabydlel?“
Stál jsem tam před ním, vyhublý, malého růstu, nedbale oblečený, ale snažil jsem se o mírný úsměv. Byl jsem nesmírně rád za tuto nečekanou návštěvu.
Starec Paisij váhavě vstoupil dovnitř. Šel se poklonit k malé kapličce uvnitř. Pak sestoupil dolů do velké místnosti. Tehdy byla téměř prázdná. A v ní jen dvě židle a stůl. Něco jsem mu nabídl. „Dobře ses zde usadil,“ řekl mi starec. A pak mi vyprávěl o zdejších dávných starcích (ze Svaté Hory). Byli to lidé pracovití, přátelští a ctnostní.
„Dnes brzy ráno se mi staly takové dvě nepříjemnosti,“ řekl mi pak zase starec Paisij.Pokračovat ve čtení →
Poučení ctihodného starce Filothea (Zervakose)
„Je nemožné, aby se vaše děti staly dobrými lidmi, pokud jim vy rodiče nedáte dobrý příklad!
A pokud se někdy stane, že se ze špatných rodičů stanou dobré děti, je to velmi vzácné.
Dobrý strom rodí dobré ovoce a dobří rodiče plodí dobré děti!Pokračovat ve čtení →
Fotografie z dosud poslední pouti do Mikulčic v roce 2022
Dne 21. května – o Šesté neděli po Pasše (O slepém) se bude konat pravoslavná cyrilometodějská pouť do Mikulčic, která proběhne v Areálu slovanského hradiště v Mikulčicích-Valy.
Svatá božská liturgie se bude konat od 9:30 na základech trojlodní baziliky v Areálu hradiště.
Tuto pravoslavnou pouť organizuje Pravoslavná církevní obec v Hodoníně v čele s otcem Matfejem Vavrem.Pokračovat ve čtení →
Někdo se jednou starce Paisije zeptal:
„Starče Paisiji, jaké zákony lze nazvat „duchovní“?“
A svatý starec Paisij odpověděl:
„Vysvětlím vám to:
Jako v přírodě existují fyzikální zákony, tak i v duchovním životě existují duchovní zákony. Řekněme, že když někdo vyhodí těžký předmět nahoru, čím větší hybnou silou a čím výše ho vyhodí, tím větší silou spadne dolů a rozbije se. To je přirozený zákon.
V duchovním životě platí, že čím výše se člověk ve své pýše povznese, tím větší bude jeho duchovní pád a podle výše své pýchy bude rozdrcen… Neboť pyšný se povyšuje, dosáhne určitého bodu a pak spadne tvrdě na zem – „Kdo se povyšuje, bude ponížen“. To je duchovní zákon.Pokračovat ve čtení →
Pravoslavná poutní cesta po Svaté zemi v čele s otcem Jozefem
(květen 2023)
Ve druhém květnovém týdnu tohoto roku, ještě stále v době Triodu květného a tudíž doby popaschální, se konala další poutní cesta v čele s otcem prot. Jozefem Fejsakem do Svaté země.
Našim poutníkům, shromáždivším se ze všech koutů naší vlasti, přálo počasí i místní klima. V doprovodu otce Jozefa a dalších dvou duchovních otců se účastníkům naší výpravy poodhalil duchovní závoj tisícileté historie Svaté země, takže i oni mohli kráčet po cestách, které pamatují dávné historické události, jež často ovlivnily chod celého světa. Ba co víc, naši poutníci mohli na vlastní oči spatřit autentické důkazy naší víry, která se obtiskla do vzácných příkladů architektury, vzácného písemnictví, ikonografie a především do poustevnického a mnišského života, které v Judské poušti zanechalo nesmazatelné stopy a dodnes svědčí o starobylosti naší pravoslavné víry.Pokračovat ve čtení →
Metropolita Athanásios Lemesský
„Lidé, kteří činí znamení kříže nebo kříž na svém těle nosili, byli zachráněni před mnoha těžkostmi a mnoha problémy a mnoha velkým zlem, které je čekalo.
A také svatý starec Paisij říkával lidem, kteří měli různé osobní potíže:
„Vidíte své děti, jak jsou nervózní a jak křičí, jak vyvádějí? Přežehnejte své děti křížem a také v noci, když vaše děti spí, běžte a učiňte nad nimi znamení kříže.
A rovněž tehdy, když jim nesete sklenici s vodou, učiňte nad ní znamení kříže „Ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha“, ať je voda posvěcena. Ať ji vaše dítě pije a posvětí se, ať do své duše přijme Boží blahodať, a tak bude požehnáno a posvěceno.“Pokračovat ve čtení →
Archivní fotografie nově rukopoloženého kněze – otce Georgia (Kapsanise) z roku 1972,
budoucího igumena svatohorského kláštera Ctihodného Řehoře (+2014)
„Otázka cíle našeho života je velmi závažná, protože se týká pro člověka té nejdůležitější věci, a sice: za jakým účelem jsme na zemi. Pokud se člověk k této věci postaví správně, nalezne-li svůj skutečný cíl, pak se může správně postavit i k individuálním a každodenním otázkám svého života, jako jsou vztahy s ostatními lidmi, studium, profese, manželství, přivedení na svět dětí a jejich výchova. Pokud se však člověk k této základní problematice nepostaví správně, pak selže i v ostatních dílčích životních cílech. Protože jaký smysl mohou mít dílčí cíle, když lidský život jako celek tento smysl postrádá?“