„Pán Ježíš Kristus opět řekl, že „těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá“ (Mt 7,14).
Zatímco „prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí“ (Mt 7,13).
My si přejeme vstoupit do Božího království prostornou cestou, to znamená nebýt v tomto životě o nic ochuzeni.Pokračovat ve čtení →
Otec Justin, knihovník Sinajské knihovny
Ve 4. století poutnice Egerie navštěvovala bohoslužby na vrcholu hory Sinaj, v kapli proroka Eliáše kousek od vrcholu a v kapli Hořícího keře v údolí pod ním. Souhlasně komentovala pasáže z duchovních textů, které byly čteny o každém z těchto posvátných míst. Díky tomu můžeme předpokládat, že na Sinaji existovaly rukopisy Písma svatého, ale i bohoslužebných a dalších duchovních textů již ve 4. století po Kristu.
Svatý Jan Klimakos přišel na Sinaj v 6. století, když mu bylo pouhých šestnáct let. Čtyřicet let zde žil jako poustevník, než byl v 7. století zvolen igumenem Sinajského kláštera. V jeho „Životě“ je zaznamenáno, že se ‚hodně modlil a psal knihy‘. To je další důkaz pro sepisování rukopisů na Sinaji v době 7. století.Pokračovat ve čtení →
Jednou se na otce Epifania kdosi obrátil v této věci:
– „Starče, jsou mnozí, kteří ještě nepoznali světlo (Evangelia).
– Tím se ale dostáváme k jinému tématu, že ano? (odvětil o. Epifanios)
Co Bůh udělá s lidmi, kteří nikdy nedostali příležitost Ho poznat, je Jeho věc.Pokračovat ve čtení →
Otec Josef (Van den Berg) byl bývalý nizozemský komik a slavný divadelní herec. Narodil se 22. srpna 1949 v Beers v Nizozemí a neměl pražádný vztah k Bohu.
Byl ateistou.
Otec Josef byl rovněž ženatý a měl 4 děti.
Vše se změnilo jednoho dne v pořadu, kde hrál roli ateisty a kdy řekl: „Bůh není, Bůh neexistuje.“ Pak ve svém nitru zaslechl hlas, který k němu promluvil: „Já existuji, hledej, abys mě našel!“ A od té chvíle se v něm cosi změnilo. Opravdu Ho hledal a opravdu Boha našel!
Kromě jiného měl otec Josef velmi dobrou známou, která mu oznámila, že zná svatého Porfýrije a že jede do Řecka, a vyzvala ho, aby mu Josef napsal dopis, pokud bude chtít. A otec Josef také tak učinil. Svůj dopis starci Porfýrijovi odeslal právě díky své známé…Pokračovat ve čtení →
Ukázka jednoho ze Sinajských rukopisů (viz manuskript)
Otázka:
„Žebřík božského vzestupu (sv. Jana Klimaka) zdůrazňuje potřebu „udržet si“ vlastní křest. A vy jste zdůraznil radost, která vzniká, když pokora přitahuje Boží blahodať. Možná je ale pro někoho těžké doufat v Kristovo odpuštění, jelikož (do té doby) žil daleko od Boha.Pokračovat ve čtení →
Poutníkům, kteří zavítali do kelie svatého Christodoula z Patmu na Svaté Hoře Athos, starec Gabriel Svatohorec řekl:
„Abychom získali od Boha požehnání jako jednotlivci, jako rodiny, ale rovněž jako celý národ, je třeba vyznávat své hříchy ve svaté zpovědi, účastnit se pravidelně svatých bohoslužeb a bez ustání mít na rtech slova modlitby:
‚Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou‘ a ‚Přesvatá Bohorodice, spasiž nás‘.“
Zdroj: Φίλοι του Αγίου Όρους
Starec Paisij pravil:
„Ubohá zvířata mají člověka jako za nějakého boha. Jako my hledáme pomoc u Boha, tak oni hledají pomoc u člověka.
Na Svaté Hoře (Athos) jsem slyšel o starci Theofilaktovi ze Skitu sv. Basila, který zachovával velké přátelství s divokými zvířaty. Tato zvířata cítila jeho lásku a přicházela do jeho chýše, když něco potřebovala. Jednou ke starcově kelii přišel jelen, který si zlomil nohu, a smutně na něj pohleděl. Starec vyšel ven a viděl, jak k němu jelen natahuje svou zlomenou nohu, jako by mu ji chtěl ukázat. Starec k němu přistoupil, dal mu nejprve najíst ze svých sucharů a pak přinesl dva klacíky, které přiložil a pevně svázal jelenovi k noze. Potom tomu jelenovi pravil: „Teď jdi v dobrém a vrať se zase za týden, abych se na tu zlomeninu znovu podíval.“ Dobrotivý starec jednal se zvířetem jako nějaký lékař s nemocným, protože se stal člověkem Božím!Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij Svatohorec pravil:
„Dítě potřebuje mnoho lásky, náklonosti a něhy. Dítě potřebuje hodně (duchovního) vedení. Chce, abyste seděli blízko něj, aby vám řeklo své problémy, abyste ho pohladili, políbili. Když je malé dítě někdy neklidné a rozpustilé, vezme-li ho maminka do náruče, pohladí a políbí, tak se její dítě rázem zklidní a naplní pokojem.
Pokud se mu v mládí dostane dostatek něhy a lásky, tak má později sílu čelit různým životním problémům.Pokračovat ve čtení →
Otec Epifanios pravil:
„Někdo říká, že pokud nepodstupujeme různé zkoušky, nemůžeme být spaseni.“
„Ano to je pravda.
Je to realita.
Jestliže v našem životě schází různá utrpení, jak bude zkoušena naše ctnost?
Pokud nemáte ve svém domě nikoho, kdo by vás pokoušel, jak bude zjevena vaše trpělivost?
Pokud ve svém domě nemáte nikoho, kdo by vyvolal váš egoismus, jak se projeví vaše pokora a kde bude možné spatřit vaši ctnost?
A jak získáme ctnost, když nás nikdo nepokouší a nikdo nás netrápí?
Utrpení, zkoušky, pokušení – jak od lidí, tak od ďábla – to je to, co nás nutí rozvíjet ctnosti a vstupovat do duchovního života.
A jak praví svatý Antonios: „Pokud odstraníme (z našeho života) pokušení, nikdo nebude spasen.“ («ἔπαρον τούς πειρασμούς καί οὐδείς ὁ σῳζόμενος»)
Pokud odejdou všechna pokušení, jak budeme praktikovat ctnosti?
Vždyť i Bůh od nás očekává nějaký ten zápas, aby nás mohl spasit.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
Ikona: Byzantine icons
připravil Michal Dvořáček
