Naše farnost prožila nepředstavitelné útrapy, ponížení a cílené útoky!

Vše jsme ale s Boží pomocí překonali!

Nadále jsme zde, žijeme a dýcháme s nadějí na Boží spravedlnost!

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí tragických událostí v podobě bezprecedentních útoků na naši historickou a autentickou pravoslavnou farnost v Brně!

Přesně před rokem jsme prožívali nikým dříve představitelné dny, týdny a měsíce, které byly naplněny prozatím tou nejtěžší zkouškou za zachování naší víry, naděje a lásky, kterým jsme byli od malička učeni v naší drahé farnosti.

Naši rodnou pravoslavnou farnost jsme ve skutečnosti nikdy neopustili. Byli jsme však hrubě vyhnáni z našeho milovaného chrámu. Byli jsme jako farnost okradeni. Zůstali jsme bez prostředků, nikoli však bez naděje na spravedlivé řešení naší kauzy!

Nadále jsme zde, žijeme a existujeme, a ničeho z našich ideálů a cílů jsme se nezřekli.

Nadále se hlásíme k naší historické farnosti svatého Václava v Brně pod Špilberkem, která se pro mnohé z nás stala křestní lázní, přijetím pravoslavné víry, nalezením víry svatých Otců a objetím v náruči našeho duchovního otce Jozefa, který nás, jsa podoben svatému Apoštolu Pavlu, vychovával a vedl „k jednotě víry a poznání Syna Božího“ a který nás učil, abychom byli „pravdiví v lásce a ať ve všem dorůstáme v Krista“ (Ef 4,13-14).

Každý z nás si otce Jozefa spojuje s něčím odlišným, ale všichni máme stejnou zkušenost. Poznali jsme v něm oddaného a obětavého pastýře, který soucítí se svým církevním lidem. Otec Jozef každému z nás nikoli jednou, nýbrž mnohokrát v našem životě pomohl, poradil, utěšil nás a vždy nesl naše břemena a trápení spolu s námi a s našimi rodinami.

Pro otce Jozefa zcela nepochybně platí výrok svatého Apoštola Pavla, který pravil: „Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé…“ a dále „Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.“ (1 Kor 9,22)

Vidouce dobrý příklad našeho pastýře a jeho současných pomocníků, jsme si vědomi, jak oddaně o nás pečují a bez ustání se modlí za každého z nás.

Když se Izraelité vraceli ze svého vyhnanství v Babylonii zpět do Jeruzaléma, byli si vědomi, že je Hospodin neopustil ani v době jejich těžké zkoušky: „Byli jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil.“ (Ezd 9,9)

Ani my se necítíme být v našem prozatímním vyhnanství opuštěni. Věřících, sláva Bohu přibývá, a pravidelné bohoslužby a různorodé aktivity naší farnosti jsou toho důkazem.

Stačí pohlédnout do tváře našich nejmenších ratolestí!

„Ale kdož by setrval až do konce, ten spasen bude.“ (Mt 24,13)

připravil Michal Dvořáček

P.S.

Níže uvedené zprávy, aktuality, komentáře, ale též fotografie a videa jsou duševním vlastnictvím Brněnské pravoslavné církevní obce v čele s otcem prot. Jozefem Fejsakem, a mohou být použity výhradně se svolením jejich autorů.