„Modlete se za něj a modlete se k němu! Starec Izidor je světec!“

Podle osobního svědectví mátušky Konstantiny…

Fotografie blaženého slepého starce Izidora, jak přijímá tajinu Pomazání od starce Nikodéma, představeného kláštera Filotheos na Svaté Hoře Athos.

„Náš nový přímluvce v nebesích“

Autor: mátuška Konstantina (Palmer)

„Včera jsem se dozvěděla, že starec Izidor „Slepý“, svatý mnich z Monastýru Filotheos, o kterém jsem psala v článku „Vůně svatosti“ a „Sladkost milosti“, zesnul v Pánu dne 27. listopadu 2022.

Vlastními slovy lze jen těžko vyjádřit, jakou charismatickou milostí byl tento starec obdařen a jak ji přenášel na všechny, kteří s ním vešli do obecenství.

Jednou, po návratu do Soluně, kde jsem se starcem navštívila jeden nedaleký klášter, moje známá okomentovala mé chování. Řekla mi, že při pohledu na mě viděla v mé tváři jakousi zvláštní jasnost, povzbuzení, a že bylo patrno, jak jsem byla naplněna radostí. To byl účinek, který měl starec Izidor na všechny.

Na ostatní lidi ve svém okolí totiž starec Izidor přenášel radost, jako oheň přenáší teplo. Jeho nekonečná víra ve svého duchovního otce, starce Efréma Arizonského, byla tak intenzivní, že ve jménu svého starce konal doslova zázraky.

Starec Izidor byl důkazem toho, že milovat Krista a milovat svého duchovního otce vás vede k posvěcenému životu a přitahuje Boží blahodať. Starec byl příbytkem Ducha Svatého a jeho láska ke Kristu se projevovala jako neúnavná láska ke každému bližnímu. Jeho radost a smích byly nakažlivé. Jeho víra byla obdivuhodná. Jeho láska pohlcovala vše.

Byl tím, čím se každý opravdový křesťan snaží stát: malým „Kristem“ v tomto temném světě.Pokračovat ve čtení →

Starec Gabriel Svatohorec radí, jak mají rodiče vychovávat své děti ke svatosti!

Náš otec Michail přijímá požehnání od starce Gabriela Svatohorce v jeho prosté kelii…

Ze slov starce Gabriela:

– Starče, mohou dnešní rodiče vychovávat své děti ke svatosti?

– Mohou.

Svým příkladem, pravým křesťanským chováním, neustálou modlitbou, půstem, přinášením obětí.

Potom si děti berou příklad od svých rodičů a samy se stávají skutečnými křesťany.

Děti nepotřebují rady, potřebují příklady.

Dětská ouška neposlouchají rady, ale oči mají otevřené pro příklady.Pokračovat ve čtení →

Věčná nechť je památka blaženého a slepého starce Izidora Filothejského ze Svaté Hory Athos!

„Nic nemám a nic mi nechybí.“

V těchto dnech (27.11.2022) zesnul ve věku 87 let slepý starec Izidor Filothejský. Během svého života stačil naplnit tisíce duší pokojem díky svým duchovním slovům a modlitbám, zejména když se s věřícími setkával mimo Svatou Horu Athos, kterou opouštěl dvakrát do roka právě kvůli těmto duchovním setkáním.

Starec Izidor se narodil v Patře již se zhoršeným zrakem. V 15 letech podstoupil operaci očí, avšak zůstal úplně slepý. Ve věku 40 let byl vysvěcen na mnicha blahoslaveným starcem Efrémem z Monastýru Filotheos (později známým jako „Efrém Arizonský“), u nějž se ještě jako mladý muž v Patře zpovídal. Než se stal mnichem, najednou začal vidět, jeho zrak se mu vrátil… Obrátil se však k Přesvaté Bohorodici a pravil: „Panagie, vezmi mi světlo (mých očí), jinak se nestanu mnichem, a v době soudu po mně pak nechtěj, abych vydal počet za své skutky…“

Okamžitě pak opět o zrak přišel. Přál si to tak, protože věřil, že postižení, kterým trpěl, mu duchovně pomohlo. Když byl obnoven svatohorský klášter Xiropotamos, a přišel tam požehnaný starec Efrém Xiropotamský s dalšími mnichy z Monastýru Filotheos, otec Izidor byl jedním z těch, kdo se namáhali o jeho obnovu.

Až do přijetí mnišství byl otec Izidor prodavačem losů v Patře a na své postižení si nikdy nestěžoval. Naopak, děkoval za ně Bohu.Pokračovat ve čtení →

40. výročí kněžského svěcení otce Jozefa aneb Velký a světlý to den v historii naší Brněnské pravoslavné církevní obce…

„Církev Boží – to jsou věřící, členové tohoto boholidského organismu, nikoli kameny a prázdné stěny chrámu!“

Při společném „Vyznání víry“ u svatého prestolu: (zleva) o. Matfej, o. Michail,
o. archim. Mitrofan, o. Jozef, otec archim. Mefodij a otec Georgij…

Při příležitosti oslav 40. výročí kněžské služby našeho drahého a důstojného otce Jozefa přijeli do Brna kromě našich pravidelných farníků také vzácní hosté z Pražské eparchie a otcové archimandritové ze dvou eparchií Ukrajinské pravoslavné církve na Zakarpatí. Přítomni byli také věřící z hodonínské farnosti v čele se svým duchovním otcem Matfejem.

Obzvláště dalekou cestu k nám do Brna měli oba gratulanti ze Zakarpatí. Byl jím jednak otec archim. Mitrofan, představený Svatopokrovského monastýru v Rakošino z Mukačevské eparchie, který zastoupil s blahopřáním svého vladyku – Jeho Vysokopřeosvícenost Feodora, metropolitu Mukačevského a Užhorodského, a dále otec archim. Mefodij, představitel Svatonikolajevského monastýru v Ize z Chustské eparchie, v níž působí jako eparchiální ekonom, který předal našemu jubilantovi pozdrav a požehnání svého místního vladyky – Jeho Vysokopřeosvícenosti Marka, metropolity Chustského a Vinohradského, a dále Jeho Přeosvícenosti Simeona, biskupa Uholského a současně vikáře metropolity Marka.

Archim. Mefodij daroval navíc otci Jozefovi a naší místní pravoslavné farnosti vzácné ostatky svatých otců Jova Uholského a Alexije Karpatoruského, kteří byli oba ve své době činní na území bývalého prvorepublikového Československa a přispěli svým značným dílem k šíření a obnově svatého Pravoslaví.Pokračovat ve čtení →

Blahopřání drahému otci Jozefovi k jeho 40. výročí diákonského a kněžského svěcení!

„Důvěřuj Bohu, On se tě ujme,
choď cestou přímou a doufej v Něho.“ (Sír 2,6)

 

Drahý a důstojný otče Jozefe, požehnejte!

Slušelo by se, aby Vám byla při příležitosti Vašeho dnešního významného životního a rovněž církevního jubilea vručena nějaká pamětní medaile, církevní ozdoba či děkovná plaketa…

Nic takového však pro Vás, drahý otče, nemáme. Naším jediným, ale za to upřímným darem k Vašemu „trojímu listopadovému výročí“ je naše láska v Kristu, naše dobré stání v pravoslavné víře, náš duchovní život, naše vytrvalá účast na tomto boholidském a svatém společenství, „které utvrdila Boží pravice“ a které Vy svýma rukama den co den, již dlouhých a úctyhodných 40 let, žehnáte.

Jak významné musí být pro kněze výročí jeho diákonského a následně i kněžského svěcení, kterým bylo stvrzeno jeho zasvěcení se Bohu, a jak bytostně se dotýká jeho osobního i rodinného života, když ten začíná být proměňován životadárnou silou Boží blahodati pramenící ze svatých Tajin a inspirující ho životy našich svatých, kteří nalezli u Boha zalíbení!Pokračovat ve čtení →

Pozvánka otce Jozefa všem věřícím k účasti na božské liturgii při příležitosti 40. výročí jeho kněžského svěcení!

 

„Radostí naplnil jsi vše, Spasiteli náš!“

Drazí bratři a sestry v Kristu!

Rád bych tímto srdečně pozval Vás všechny, věřící naší Brněnské pravoslavné církevní obce, v jejímž čele stojím již dlouhá čtyři desetiletí, ke službě svaté liturgie při příležitosti významného výročí 40. let uplynuvších od mého diákonského a následně i kněžského svěcení!

Na Vás na všechny se upřímně těším při nedělní bohoslužbě, která se bude konat 27. listopadu od 9 hod v Chrámu Krista Spasitele na Karáskově náměstí v Brně Židenicích!

S láskou v Kristu

Váš

duchovní otec Jozef

Důstojný otec Jozef Fejsak byl před 40 lety vysvěcen Jeho Blažeností metropolitou Dorotejem v katedrálním chrámu v Olomouci na diákona (21.11.1982) a následně, o týden později, Jeho Přeosvíceností biskupem prešovským Nikolajem v katedrálním chrámu v Prešově na kněze (28.11.1982)!

Pokračovat ve čtení →

Při modlitbě vycházejí z našeho srdce působením Ducha Svatého slova „Pane Ježíši Kriste“…

Duchovní poučení ctih. starce Emiliána Simonopetrsského o modlitbě

Vůně modlitby vyvěrající z blahodati Ducha Svatého

„Když pronášíš slova: „Pane Ježíši Kriste“, uvolňuje se vůně Ducha Svatého.

Jméno Ježíšovo, tj. modlitbu mysli, nazývají svatí Otcové: nádobou myra (řec. μυροδοχείον).

(Tuto pomyslnou nádobu) Otevřeš, nakloníš a myro se vyleje, místo se naplní vůní.

Když pronášíš slova: „Pane Ježíši Kriste“, uvolňuje se vůně Ducha Svatého a vy přijímáte „zasnoubení Ducha Svatého“.

A to se děje proto, že „Duch svatý s námi soucítí“ a „podněcuje nás k lásce k duchovní modlitbě“. A vlastně se za to také modlí, místo nás, kteří zapomínáme, a (Duch Svatý) zahlazuje naše nedostatky, naše nečistoty, chudobu naší existence. Protože každý jsme chrámem Božím, a když se modlíme, stáváme se služebníky velkého tajemství.Pokračovat ve čtení →

Ctihodný Georgios radil, abychom vždy projevovali lásku a pečovali o chudé, staré, sirotky a nemocné…

Svatý Georgios (Karslidis), Vyznavač

„Nikdy nikomu nezáviď jeho bohatství ani fantazie!“

Vždy žij skromně a pokorně, bez sobectví.

Protože sobectví je hrozný hřích.

Když uslyšíš někoho pomlouvat, i kdyby to byla pravda, nikdy nikoho neobviňuj, ale vždy říkej jen to dobré a měj lítost nad druhým.

Vždy dbej na to, abys miloval chudé, staré, sirotky a nemocné.

Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας

připravil a přeložil Michal Dvořáček

 

Bůh poslal anděly, aby pozorovali, zda lidé činí pokání. Andělé naplnili oblaka. Andělé hovoří každý den!

Duchovní poučení svaté Sofie z Klisury

Staré lidi si nedovolte znevažovat. Nepoužívejte slova, která člověka rozhořčují, neboť tak rozhořčujete Krista.

Otec (nebeský) je nahoře a vidí nás. Modlete se, abyste vy i vaše děti byli spaseni.

Poslouchejte své rodiče, aby se nerozpadly vaše domovy.

V neděli nepečte ani pitu, ani nic jiného, konejte jen ty nejnutnější domácí práce.

Neděle (den Páně) je den zasvěcený Bohu.

V neděli nekonejte žádné práce. Každý, kdo pracuje v neděli, je zloděj. Špiní si ruce jako zloději.

V pondělí dělejte dobré skutky.Pokračovat ve čtení →