„Jděte znovu do chrámu a zvěstujte lidu ta slova života.“ (Sk 5,20)
Drazí bratři a sestry v Kristu,
Kristus vstal z mrtvých! Christos voskrése! Christos anésti!
Dnešní neděle je přirozeným pokračováním svátku Vzkříšení, přirozeným pokračováním nadpřirozené události Pánova třetího dne zmrtvýchvstání.
Navíc je tento den připomenutím osobnosti svatého Apoštola Tomáše, který byl „jeden ze dvanácti, jenž slul Didymus“ (Jn 14,5). Tento svatý Apoštol ze Dvanácti Kristových nejbližších učedníků nebyl nikým nevěřícím či chladným, naopak, byl jeho vřelým následovatelem, což víme jednak z jeho slov: „Pojďme, abychom i my zemřeli s ním“ (Jn 11,16), tak i díky jeho mučednickému skonu v daleké Indii, kam nesl „blahou zvěst“ a kde založil první místní křesťanskou obec.
Někdo takový zcela jistě nebyl vlažným ve víře. Naopak. Byl však člověkem do určité míry pochybovačným, podobně jako my všichni, neboť si chtěl být jistý, že to, čemu uvěřil, a současně ten, komu důvěřoval, je skutečný a pravdivý Bůh a člověk. „Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?“ (Jn 14,5) Právě tak se totiž kdysi na počátku ptal nikoli nevěřící, nýbrž pochybovačný Apoštol Tomáš našeho Spasitele.Pokračovat ve čtení →










