Podle sv. Sofronije máme vnímavě vyslechnout slova sv. Siluána, který pravil, že „cesta svatých je cestou láskyplných slz“.

„Proudem se mi řinou slzy z očí,
že se nedodržuje tvůj Zákon.“
(Ž 119,136)

Svatý starec Sofronij z Essexu učil:

„Existují proroctví svatých Otců ze 4. století, kteří říkají, že v posledních časech Bůh skryje před lidmi, před svými věrnými, jejich vlastní duchovní stav.

Už nebudou konat zázraky a budou mít pocit, jako by byli Bohem opuštěni ve stavu prázdnoty.

Toto je jediná pravá cesta, jak píše svatý Siluán Athosský, tj. cesta slz.

Nejdůležitější zápas je totiž ten s vášní pýchy.

Všichni, kdo chtějí vládnout lidem, se mýlí: nechápou Boží autoritu.Pokračovat ve čtení →

Podle svatého Jana Kronštadtského je naším jediným pokojem a naší jedinou radostí náš Pán Ježíš Kristus!

„Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko,
povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.“
(Jb 30,28)

Svatý a spravedlivý Jan Kronštadtský (sedící uprostřed)

Svatý Jan Kronštadtský pravil:

„Často kormoutíme našeho Pána Ježíše Krista nedostatkem naší víry, ba přímo nevírou, ale podle našich nesčetných zkušeností je On naším jediným pokojem, naší radostí.

Bez Něj jsme jen zajatci ďábla, otroky vášní: v našich srdcích není pokoj ani radost, nýbrž ten nejmučivější zmatek a úzkost!

„Pojdte ke mně všichni, kteří se namáháte a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám“ (Mt 11,28).“

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Podle starce Jana (Kresťjankina) je třeba překonat zármutek a těžkosti uvnitř Církve pomocí zápasu naší víry!

„I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět
a vaše srdce se zaraduje a vaši radost
vám nikdo nevezme.“ (Jn 16,22)

Starec Jan (Kresťjankin) učil:

„Uvnitř Církve je i zármutek, v Církvi dochází i ke svárům, a někdy se v ní okolnosti vyvíjejí takovým způsobem, že začínáme téměř pochybovat o pravdách hlásaných Církví a dokonce i samotným Bohem.

Ale právě v tak těžkých chvílích musíme pevně vědět, že Bůh je láska a dobro, a že nám vše posílá k našemu prospěchu.

Avšak samotný způsob, jakým to Hospodin dělá, nelze podrobit našemu zkoumání. My tedy nesmíme ztrácet odvahu, nesmíme reptat, když nerozumíme tomu, co se děje.

Právě za takových okolností člověk projevuje zápas víry a je korunován spásou.“

Zdroj: Православные Христиане

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Neopomněli jsme dnes ani svátek našich žen a dívek, ani sv. Josefa Arimatejského, nebeského patrona našeho otce Jozefa!

Mnohá a blahá léta všem našim křesťanským
ženám a dívkám!

Mnohá a blahá léta i našemu duchovnímu pastýři, otci Jozefovi, se dnem jeho Anděla!

Ženy myronosice jako první spatřily Vzkříšeného (Pána). Byly prvními, kdo slyšel pozdrav Vzkříšení, a prvními, kdo se stal zvěstovatelem Vzkříšení. Jako první je sám Vzkříšený Pán určil, aby se staly „apoštoly Apoštolů a zvěstovateli Evangelistů“.

3. Neděle po Pasše (Žen myronosic)
(Chrám  na ul. Svatopluka Čecha, Brno – Královo Pole, 30.4.2023)Pokračovat ve čtení →

Vřelá láska, odvaha a naprostá oddanost našemu Spasiteli – to jsou hlavní ctnosti Žen myronosic, které dnes oslavujeme…

„Ježíš je potkal a řekl: ‚Buďte pozdraveny.‘ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.” 

Ženy myronosice, včetně Boží Matky, byly prvními osobami, které přijaly „Blahou zvěst“ o Kristově vzkříšení. A to proto, že ženské pokolení, které padlo jako první a jako první slyšelo odsouzení, muselo také jako první uzřít Vzkříšení a jako první pocítit radost ze Vzkříšení.

Podle svatého Řehoře Palamy byla Boží Matka první osobou (ještě před Marií Magdalenou a ostatními Ženami myronosicemi), která spatřila Vzkříšeného Pána…

Svatý Paisij Svatohorec říká, že „Ženy myronosice měly velkou důvěru v Krista, měly (silný) duchovní stav, a proto o ničem ani na chvíli nepochybovaly. Kdyby nebyly v tomto duchovním stavu, udělaly by snad to, co učinily? Vždyť vyrazily za úsvitu, v době, kdy bylo zakázáno chodit ven, a šly držíc vonné masti ve svých rukou k Božímu hrobu z lásky ke Kristu. A proto si zasloužily slyšet od Anděla radostné poselství o Vzkříšení” (Starec Paisij Svatohorec, Slova VI., O modlitbě, Souroti, Thessaloniki 2012, s. 203).Pokračovat ve čtení →

Boží bázeň znamená podle ctih. starce Tadeáše, když našeho nebeského Otce nechceme jakkoli rozesmutnit…

Co znamená bázeň před Bohem?

Ctihodný starec Tadeáš Vitovnický

„Bázeň před Bohem je možná tehdy, když Boha milujete celým svým srdcem a snažíte se Ho nikdy neurazit ani Ho nezarmoutit, a to nejen svými činy, skutky a slovy, ale také svými myšlenkami.

Snažíte se Ho potěšit vším, co konáte nebo co říkáte.

To je Boží bázeň, jmenovitě strach neučinit něco, co by zarmoutilo nebo urazilo našeho (nebeského) Otce.“

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Pokračovat ve čtení →

Svědectví pokorného strážce Božího hrobu ve Svaté zemi o Blahodatném ohni!

„Jak jsem spatřil Svaté světlo!“

Otec Mitrofan z Bratrstva svatého Kristova hrobu ve velké andělské mnišské schimě

Přinášíme Vám dnes již známé svědectví ctihodného starce Mitrofana, mnicha z Bratrstva strážců Božího hrobu ve Svaté zemi, který se o Velké sobotě roku 1926 ukryl v Kuvuklii Božího hrobu, aby tam byl svědkem všeho toho, co se zázračně děje při sestoupení Svatého světla.

Otec Mitrofan byl pontský Řek a jako mladý žil poblíž maloasijské Kerasundy. Když mu bylo 21 let, vydal se naboso přes hory do Svaté země, aby se navždy stal strážcem Božího hrobu.

Od té doby zůstal strážcem pravoslavných poutních míst ve Svaté zemi, která strážil po dlouhých 58 let a sloužil zde s oddaností a vroucí láskou Hospodinu. Přímo u Božího hrobu strávil celkem 54 let!

Jak sám přiznává, ze své velké zvědavosti chtěl ve svém mládí spatřit, jak sestupuje Blahodatný oheň, kterému se v řečtině říká „Svaté světlo“!

Svůj obtížný a velmi nebezpečný záměr začal plánovat v říjnu roku 1925.Pokračovat ve čtení →

Poslechněme si, co řekl starec Ilij (Nozdrin) z Optinské poustevny při příležitosti svátku Vzkříšení…

„Kristus vstal z mrtvých!“

Starec schiarchim. Ilij pravil:

„Jestliže my křesťané žijeme podle Evangelia, znamená to, že také tím vydáváme svědectví o Kristově Vzkříšení.

Jak o něm svědčil svatý Serafím Sarovský, který, když někoho potkal, tak mu vždy pravil:

‚Radosti moje, Kristus vstal z mrtvých!’“

(«Радость моя, Христос воскресе!»)

Zdroj: Православные Христиане

připravil Michal DvořáčekPokračovat ve čtení →

Svatý Justin Čelijský říká, že „bez Vzkříšení není v nebi ani pod nebem nic absurdnějšího než tento svět“…

„Já jsem Vzkříšení a Život“

Svatý Justin Popovič

„Pokud existuje pravda, v níž by se daly shrnout všechny evangelijní pravdy, pak by touto pravdou bylo „Kristovo Vzkříšení“. A dokonce jestliže existuje nějaká skutečnost, v níž by se daly shrnout všechny novozákonní skutečnosti, touto skutečností by opět bylo „Kristovo Vzkříšení“. Pouze ve Vzkříšení Krista se dají vysvětlit všechny Jeho zázraky, všechny Jeho pravdy, všechna Jeho slova, všechny události Nového zákona.

Až do svého vzkříšení Pán Ježíš Kristus učil o věčném životě, ale svým Vzkříšením ukázal, že On sám je opravdu věčným životem. Až do svého Vzkříšení učil o Vzkříšení mrtvých, ale teprve svým Vzkříšením ukázal, že On sám je skutečně Vzkříšením mrtvých. Až do svého Vzkříšení učil, že víra v Něho přenáší (člověka) ze smrti do života, ale svým Vzkříšením ukázal, že On sám porazil smrt a zajistil tak lidem, kteří byli pod vládou smrti, přechod od smrti ke Vzkříšení.Pokračovat ve čtení →