Svatý starec Porfýrij pravil:
„O Padesátnici se Boží blahodať vylila nejen na apoštoly, ale i na celý svět kolem nich. Ovlivnila věřící i nevěřící.
Jak to říkají Skutky apoštolů?
Zatímco apoštol Petr mluvil svým vlastním jazykem, jeho jazyk se v té chvíli v myslích posluchačů proměňoval.Pokračovat ve čtení →
Pohled z výšky na Chrám sv. Jiří na ul. Královny Sofie v Athénách
Po stopách svatého Nektária Eginského, metropolity Pentapolského
Někdy v prvních květnových dnech letošního roku jsem se z Boží milosti ocitl v Athénách. Dlouho v těchto místech nepanovalo tak chladné počasí jako právě na počátku května. Možná desetiletí ne… Na hoře „Parnitha“, která je nejvyšším pohořím v oblasti Attika (1413 m.n.m), asi 30 km od Athén, v tu dobu dokonce sněžilo. Za pár dní však opět nad Akropolí vyšlo slunce a toto starobylé řecké město lákalo k objevům…Pokračovat ve čtení →
V sobotu 23. května v odpoledních hodinách zavítal otec Jozef se svým osobním tajemníkem a jeho rodinou na každoroční brněnskou akci, kterou pořádá spolek Řecká obec Brno společně s platformou Řekové v Brně.Pokračovat ve čtení →
Každý rok, v Neděli mrtvicí raněného, nám svatá Církev připomíná novozákonního muže, který na své uzdravení čekal celých třicet osm let u Ovčího rybníka v Jeruzalémě. Dnes se v srdci Svaté Hory Athos, ve velkolepém klášteře (Skytu) svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného, setkáváme s dalším ochrnutým, s mnichem Jobem, který nás učí, že skutečné uzdravení není vždy jen fyzické, ale týká se především naší duchovní svobody.Pokračovat ve čtení →
Téměř každý pravoslavný věřící ví, že v Bari se nacházejí ostatky sv. Mikuláše. Jsou uloženy v Bazilice di San Nicola, která byla postavena na počest světce a pro uchování Jeho relikvií přivezených z Myry v roce 1087. Do tohoto jihoitalského přístavního města se proto po celý rok sjíždějí věřící z celého světa, neboť svatý Mikuláš, označovaný v pravoslavné tradici za divotvůrce, je mimořádně ctěný a uctívaný.Pokračovat ve čtení →
Kristus vstal z mrtvých, milovaní!
Dnes je šestá neděle po Velikonocích zvaná „Neděle o slepém“. Evangelijní úryvek je velmi dojemný. Pán Ježíš Kristus uzdravil muže, který byl od narození slepý. Otevřel mu oči a dal jeho smyslům světlo a pak daroval světlo i jeho duši. Toto je náš Pán; On nás miluje a bezmezně se o nás všechny stará.
Hnán zlovolností Židů, nejmilostivější Pán odcházel z Jeruzaléma a cestou potkal muže od narození slepého, který žebral. A když Bůh, Pán Ježíš, uzřel v slepém muži duši, život a všechno ostatní, uvědomil si, že v tomto žebrákovi a ubohém bližním je velký poklad, že je to velký vyznavač víry a obránce božské pravdy.Pokračovat ve čtení →
„Jednou kdosi svatému Makáriovi poslal čerstvé hrozny. On je chtěl původně sníst, ale projevil vůli sebeovládání a poslal je místo toho jistému bratrovi, který byl nemocný a sám měl hrozny velmi rád. Když je bratr dostal, byl z toho daru nadšený, ale jelikož také on chtěl projevit sebeovládání, poslal je jinému bratrovi a předstíral, že nemá na žádné jídlo chuť. Když další bratr dostal hrozny, udělal totéž, ačkoli i on měl velkou touhu je sníst.
Když byly konečně hrozny takto předány velkému počtu bratří, aniž by se je někdo z nich rozhodl sníst, poslední, kdo je přijal, je opět poslal zpět Makáriovi v domnění, že mu dává bohatý dar. Makários je poznal a poté, co se podrobně vyptal na to, co se stalo, užasl a děkoval Hospodinu za takový projev sebeovládání svých bratří. A nakonec ani on hrozny neochutnal.“ (Ze života pouštních otců)
„Mějte odvahu, víru a naději a všechno utrpení pomine, jako po noci následuje den, po tmě světlo, po zimě sladké jaro, po nemoci zdraví, po bídě štěstí, po zármutku radost a po válce mír.
Nezoufejme, vytoužený mír, radost a veselí zazáří v krátké době, a jako vidíme zlé dny, uvidíme i dobré dny.
Především si dávejme pozor, aby nás nic neoddělilo od lásky Kristovy.“
Svatý Filotheos Zervakos
(✞ 8. května 1980)
Zdroj: Όσιος Φιλόθεος Ζερβάκος
připravil Michal Dvořáček
„Bůh nehledí na lidi gramotné, nýbrž na ty tiché, pokorné a na ty, kteří mají Boží bázeň.
Většina dnešních gramotných lidí by si vedla mnohem lépe, kdyby vůbec neznala „písmena“ (neměla vzdělání).
Pán nehleděl na vzdělanost, nýbrž na ponížení své služebnice Marie, a proto ji učinil hodnou stát se Jeho Matkou.Pokračovat ve čtení →
