Svatý starec Paisij přiznává, jak ho ušlechtilé chování jeho drahé matky dokázalo vždy správně vést…

„Dobrá matka není ta, která děti rodí, ale ta,
která je správně vychovává.“

Svatý starec Paisij vypráví…

„Moje matka, když viděla mé rošťárny, byla z toho zoufalá, ale vše přijímala s takovou ušlechtilostí a nadhledem!

Když jsem udělal něco špatně, odvrátila hlavu a dělala, že mě nevidí, aby mě nezarmoutila! Ale mně tohle její chování vždy lámalo srdce!

„Podívej“, říkal jsem si tehdy, „udělal jsem takovou neplechu, a matka mě nejen, že nebije, ale ještě dělá, že mě nevidí!Pokračovat ve čtení →

„Já jsem Boha také nikdy neviděl, ale věřím, že existuje.“

Kristus vstal z mrtvých!

Svatý světitel a vyznavač Lukáš, arcibiskup krymský, byl jednou tázán:

– Jak můžeš Ty, tak skvělý chirurg, věřit v toho, koho nikdo nikdy neviděl?

A arcibiskup Lukáš odpověděl:

– Věříte, že existuje láska?

– Ano.

Věříte, že existuje rozum?

– Ano.

– A viděl jste někdy rozum?

– Ne.

– Já jsem Boha také nikdy neviděl, ale věřím, že existuje.Pokračovat ve čtení →

Na letošního 10. května připadá svátek „Přepůlení Padesátnice“!

 „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.“

K významu církevního svátku…

Jde o církevní událost, která se řadí ke svátkům slaveným Pravoslavnou církví, jež má přímou souvislost s naším Pánem Ježíšem Kristem. Církví Kristovou je tento svátek slaven 25 dní po svátku Velikonoc (tj. Paschy Kristovy), tedy ve středu po Neděli mrtvicí raněného, na památku učení Ježíše Krista v Šalamounově chrámu (Jn 7,14) .

„Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil. Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ Ježíš jim odpověděl: ‚Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.‘“ (Jn 1,14-18)Pokračovat ve čtení →

Takhle si tento člověk postavil svůj „dům“, a dokázal to včas…

„Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn.“
(2 Sam 7,16)

Z vyprávění podle skutečných událostí o zázracích svatých a Boží prozřetelnosti!

Jeden muž završil svou službu a povinnost vlasti v námořnictvu. Poté se rozhodl žít jako obyčejný důchodce. Koupil si v jedné vesnici pozemek a chtěl si postavit dům.

Místní se na něj obrátili a žádali ho, aby se ujal stavby kaple.

Ale on jim odpověděl: „Potřebuji postavit dům, a vy naléháte s tímto… Proč to chcete zrovna po mně?“

A oni mu řekli: „Vy jste tady jediný seriózní muž, kapitán prvního stupně. Vy to můžete učinit.Pokračovat ve čtení →

Z vyprávění poutníka o setkání s arcibiskupem Damiánem ze Sinaje, s otcem Justinem a s dalšími poutníky…

Pascha na Sinaji

„ (…) Všichni se družili a prožívali radost [po bohoslužbě v Klášteře svatého Jiří (který je součástí Sinajského kláštera a je situován v Raitho)].

Ti, co seděli vedle sebe u stolu, si vesele a dost hlučně povídali. Všichni až na jednoho jeromonacha, který seděl vedle arcibiskupa Damiána. Bylo jasné, že je hluboce ponořen do modlitby a že ho neruší ani všeobecný rozhovor, ani okolní hluk.Pokračovat ve čtení →

Podle sv. Sofronije máme vnímavě vyslechnout slova sv. Siluána, který pravil, že „cesta svatých je cestou láskyplných slz“.

„Proudem se mi řinou slzy z očí,
že se nedodržuje tvůj Zákon.“
(Ž 119,136)

Svatý starec Sofronij z Essexu učil:

„Existují proroctví svatých Otců ze 4. století, kteří říkají, že v posledních časech Bůh skryje před lidmi, před svými věrnými, jejich vlastní duchovní stav.

Už nebudou konat zázraky a budou mít pocit, jako by byli Bohem opuštěni ve stavu prázdnoty.

Toto je jediná pravá cesta, jak píše svatý Siluán Athosský, tj. cesta slz.

Nejdůležitější zápas je totiž ten s vášní pýchy.

Všichni, kdo chtějí vládnout lidem, se mýlí: nechápou Boží autoritu.Pokračovat ve čtení →

Podle svatého Jana Kronštadtského je naším jediným pokojem a naší jedinou radostí náš Pán Ježíš Kristus!

„Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko,
povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.“
(Jb 30,28)

Svatý a spravedlivý Jan Kronštadtský (sedící uprostřed)

Svatý Jan Kronštadtský pravil:

„Často kormoutíme našeho Pána Ježíše Krista nedostatkem naší víry, ba přímo nevírou, ale podle našich nesčetných zkušeností je On naším jediným pokojem, naší radostí.

Bez Něj jsme jen zajatci ďábla, otroky vášní: v našich srdcích není pokoj ani radost, nýbrž ten nejmučivější zmatek a úzkost!

„Pojdte ke mně všichni, kteří se namáháte a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám“ (Mt 11,28).“

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Podle starce Jana (Kresťjankina) je třeba překonat zármutek a těžkosti uvnitř Církve pomocí zápasu naší víry!

„I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět
a vaše srdce se zaraduje a vaši radost
vám nikdo nevezme.“ (Jn 16,22)

Starec Jan (Kresťjankin) učil:

„Uvnitř Církve je i zármutek, v Církvi dochází i ke svárům, a někdy se v ní okolnosti vyvíjejí takovým způsobem, že začínáme téměř pochybovat o pravdách hlásaných Církví a dokonce i samotným Bohem.

Ale právě v tak těžkých chvílích musíme pevně vědět, že Bůh je láska a dobro, a že nám vše posílá k našemu prospěchu.

Avšak samotný způsob, jakým to Hospodin dělá, nelze podrobit našemu zkoumání. My tedy nesmíme ztrácet odvahu, nesmíme reptat, když nerozumíme tomu, co se děje.

Právě za takových okolností člověk projevuje zápas víry a je korunován spásou.“

Zdroj: Православные Христиане

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Neopomněli jsme dnes ani svátek našich žen a dívek, ani sv. Josefa Arimatejského, nebeského patrona našeho otce Jozefa!

Mnohá a blahá léta všem našim křesťanským
ženám a dívkám!

Mnohá a blahá léta i našemu duchovnímu pastýři, otci Jozefovi, se dnem jeho Anděla!

Ženy myronosice jako první spatřily Vzkříšeného (Pána). Byly prvními, kdo slyšel pozdrav Vzkříšení, a prvními, kdo se stal zvěstovatelem Vzkříšení. Jako první je sám Vzkříšený Pán určil, aby se staly „apoštoly Apoštolů a zvěstovateli Evangelistů“.

3. Neděle po Pasše (Žen myronosic)
(Chrám  na ul. Svatopluka Čecha, Brno – Královo Pole, 30.4.2023)Pokračovat ve čtení →

Vřelá láska, odvaha a naprostá oddanost našemu Spasiteli – to jsou hlavní ctnosti Žen myronosic, které dnes oslavujeme…

„Ježíš je potkal a řekl: ‚Buďte pozdraveny.‘ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.” 

Ženy myronosice, včetně Boží Matky, byly prvními osobami, které přijaly „Blahou zvěst“ o Kristově vzkříšení. A to proto, že ženské pokolení, které padlo jako první a jako první slyšelo odsouzení, muselo také jako první uzřít Vzkříšení a jako první pocítit radost ze Vzkříšení.

Podle svatého Řehoře Palamy byla Boží Matka první osobou (ještě před Marií Magdalenou a ostatními Ženami myronosicemi), která spatřila Vzkříšeného Pána…

Svatý Paisij Svatohorec říká, že „Ženy myronosice měly velkou důvěru v Krista, měly (silný) duchovní stav, a proto o ničem ani na chvíli nepochybovaly. Kdyby nebyly v tomto duchovním stavu, udělaly by snad to, co učinily? Vždyť vyrazily za úsvitu, v době, kdy bylo zakázáno chodit ven, a šly držíc vonné masti ve svých rukou k Božímu hrobu z lásky ke Kristu. A proto si zasloužily slyšet od Anděla radostné poselství o Vzkříšení” (Starec Paisij Svatohorec, Slova VI., O modlitbě, Souroti, Thessaloniki 2012, s. 203).Pokračovat ve čtení →