Jaký je zápas, takové bývá i vítězství. Na nebeském tržišti nejsou k dostání žádné levné věci. Okamžiky bolesti a oběti jsou okamžiky požehnání. Blízko kříže je vždy
i vzkříšení. Co se stane, když nyní cítíme bolest a pláčeme bez ustání? „Vždyť naše nynější lehké soužení nám působí nesmírně veliké břemeno věčné slávy,“ říká sv. apoštol Pavel (viz 2Kor 4,17).
Zdroj: Pemptousia.gr
Není tak snadné, aby démoni učinili nějaké zlo člověku, který v nitru své duše zachovává neustálé pamatování na Boha. Je možné, že ho budou pokoušet, ale jen s obtížemi mu budou moci ublížit. Děje se tak proto, že jim takový člověk nedovolí, aby ho mohli démoni oslabit a působit proti němu, neboť je ozbrojen neustálým pamatováním na Boha jako nějakou duchovní zbraní.
Ten, kdo má oči své duše otevřené a vidí Boha, tomu mohou démoni uškodit jen stěží.Pokračovat ve čtení →
Brno, 5.8.2018
Na 10. neděli po svaté Padesátnici připadla památka ikony Matky Boží Počájevské, konkrétně její záchrany Počájevské lávry od tureckého obklíčení, které se událo 20.-23. července (2.-5. srpna) roku 1675.
V létě roku 1675, když okolo Počájevské Lávry zuřila Zbaražská válka, dostaly se pluky Turků a Tatarů pod vedením chána Hurredina až ke stěnám Počájevské lávry a obklíčili ji ze tří stran. Hradby monastýru, povětšinou dřevěné, a několik dalších vnitřních kamenných staveb nebyly přitom příliš dobře zabezpečeny. Jako jediná naděje pro monastýrské bratrstvo zůstávala Matka Boží. Se slzami se mniši modlili před její ikonou a igumen monastýru nařídil sloužit Akathist sestavený k její úctě. Igumen Josif Dobromirskij přesvědčil bratry i prosté věřící, kteří našli ochranu uvnitř monastýru, aby se společně obrátili v modlitbě k jejich nebeským zastáncům: Přesvaté Bohorodici a Jobu Počájevskému. Všichni přítomní tehdy se slzami a s vroucím srdcem poklekli a modlili se před ikonou Přesvaté Bohorodice a také u svatých ostatků ctihodného Joba.Pokračovat ve čtení →
V souladu s předběžnou informací, zveřejněnou na webových stránkách PCO v Brně, jakož i na FB profilu „Řekové v Brně“, byla v neděli 5. srpna 2018 provedena v Pravoslavné církevní obci v Brně hromadná sbírka na pomoc přeživším obětem ničivých požárů v Řecku.
Tato sbírka shromáždila určitý finanční obnos a nadále pokračuje, po celý nadcházejí měsíc, aby naše pomoc byla co nejúčinnější.Pokračovat ve čtení →
Milosrdenství musí začínat láskou projevenou lidem v nouzi, tedy nejen těm, kteří jsou v nějaké materiální nouzi, nýbrž i vůči těm, kteří potřebují duševní podporu.
Přispějme tedy našim bližním tímto duchovním způsobem. Když nějakému zoufalému člověku dodáme odvahu a sílu pokračovat v jím započatém zápase, ať je jeho životní zkouška jakákoli, a tím ho zachráníme před nějakou katastrofou, pak vězme, že jsme učinili veliké milosrdenství. A tak, ať se vše, co obětujeme našemu bližnímu, odvíjí od našeho srdce, a ať se takový skutek nikdy nestane něčím formálním.Pokračovat ve čtení →
(ruský spisovatel, disident, publicista a nositel Nobelovy ceny)
„Politováníhodná a zoufalá situace, do níž klesla současná západní civilizace, je do značné míry důsledkem jedné fatální chyby, která zní: „Věřte tomu, že obranná síla světa se zakládá pouze na atomových zbraních.“
Ve skutečnosti je ale obrana míru závislá na širokých srdcích a vyrovnaných jedincích.
Každý pokus najít cestu ven ze situace, do níž se dostal dnešní svět, bude zcela bezplodný, pokud nedojde k pokání a k návratu našeho svědomí ke Stvořiteli všeho.
Vždyť smyslem našeho života není hledání materiálního štěstí, nýbrž směřování duše k důstojnému duchovnímu rozvoji.
Namísto čistě biologických a zcela bezohledných nadějí posledních dvou století, které nás vedly k nule a na pokraj buď jaderné anebo jiné smrti, usilujme s odhodláním a hledejme spíše teplou Boží ruku, kterou jsme zavrhovali s tak velkou lehkomyslností a povýšeností…
Nic jiného nás totiž nemůže zachytit v našem pádu dolů.“
Zdroj: „Ορθόδοξος Κυψέλη“ (Thessaloniki, 2011)
Blog: Proskynitis
Jak se modlit v chrámu během svaté liturgie
Aby ses mohl snáze a soustředěněji účastnit svaté liturgie, snaž se modlit tímto způsobem: v době čtení hodinek (tj. 1., 3. a 6. hodinky) vzpomínej na zesnulé a živé. Toto tvé modlitební vzpomínání se povznese spolu se vzpomínáním kněze k nebi a dodá útěchu těm, za které se modlíš. Nehraje roli, zda jsou jejich jména vzpomínána v oltáři u žertveníku či u dveří oltáře nebo v chrámu – Hospodin je uslyší všude.Pokračovat ve čtení →
Archim. Georgios Grigoriatský (+ 2014) ve svém kázání o sv. proroku Eliášovi praví, že tento světec je blízký všem křesťanům, bez rozdílu. Nám všem je tím nejlepším příkladem a vzorem.
Ať už se jedná o nás, ve světě přebývající (ale nikoli podle principů tohoto padlého světa žijící) křesťany, nebo o mnichy, kteří podobně jako tento prorok odešli do „pouště“, kde hledají Boží vůli a naplňují ji v Bohu příkladné lásce k bližnímu.
Svatý Eliáš byl předně horlivým zvěstovatelem Boží vůle, a nebál se ani zle smýšlejícího panovníka, ani vlivných žreců na dvoře krále Achaba a jeho ženy Jezábel.
Svatý Eliáš měl ve svém srdci touhu po Bohu, byl v Bohu moudrým a Bohem vedeným horlivcem pro víru par excellence.Pokračovat ve čtení →
Narodil se roku 1883 v rodině jedinověreckého kněze¹ Jana a jeho ženy Evdokie Zvezdinskýcha a ve křtu obdržel jméno Nikolaj. Když byly chlapci dva roky, přišel o matku. Díky své něžné lásce mu byl otec Jan nejenom otcem, ale i matkou, jeho každodenní vřelost, srdečnost a něžnost nedopustily, aby malý Kolja pocítil, že je sirotkem nemajícím matčinu záštitu. Otec učil malého Kolju úctě k církevní službě, chrámu, zpěvu a čtení.
Do školy začal Kolja chodit při jednověreckém chrámu a po jejím skončení v roce 1895 přešel do Zaikonospaského Duchovního gymnázia². Poté se Nikolaj Zvezdinskij učil v Moskevském duchovním semináři. V chrámu Krista Spasitele v Moskvě ho tehdejší biskup Parthenij (Levický), který byl nedlouho předtím rektorem semináře, posvětil na čtece (žalmistu) a hypodiákona.Pokračovat ve čtení →