Proč nás ctihodný starec Efrém Arizonský nabádá, abychom byli opatrní v naší práci…

„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou!“

Modlíme se ráno, v souladu s naší každodenní povinností, protože modlitba nám dává světlo, a toto světlo bude před námi svítit po celý den.

Někteří z nás začínají cestu do práce, jiní do školy apod. Ani pak ale nesmíme opustit myšlenku na Boha. A jaké má toto pamatování na Boha být?

„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou!“

Ve své práci buďte opatrní. Pracuje tam mnoho lidí, kteří říkají velmi špatná slova, protože jsou ve vášnivém stavu a nezabývají se ničím jiným než pomíjivými věcmi tohoto dočasného světa charakteristického hédonismem.Pokračovat ve čtení →

Svatý vyznavač Gabriel (Urgebadze) Gruzínský učí o základech duchovního života…

Veď svůj zápas, aniž bys upadal do zoufalství.

Staň se lepším bez nařizování ze strany druhých.

Raduj se bez předstírání.

Mluv bez výčitek.

Pracuj, aniž bys byl od někoho utlačován.

Buď svoboden, aniž by ses dopouštěl bezohlednosti.

Buď odvážný, aniž by ses předváděl.

Buď sdílný, aniž bys byl mnohomluvný.

Veď svůj zápas, aniž bys upadal do zoufalství.

Buď vůdcem, aniž by ses vychloubal.

Vybírej (to dobré), aniž bys pohrdal (tím druhým či druhými).

Zdroj:

Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου

Poučení ctihodného otce Amfilochia (Makrise) z Patmu…

„Když vidím člověka, který je podrážděný, neposlouchám, co říká, ale modlím se,
aby ho Bůh uklidnil.“

„Světští lidé vás unavují, protože vše, co je v nich uloženo, na vás přichází jako vlna elektřiny. Musíme být lidmi milosti natolik, aby kdokoli přišel k nám, mohl u nás naleznout odpočinek.“

„Jak se ti ale, otče, daří mít ve všem takovou trpělivost a vytrvalost?“

„Boží milost pomáhá ve všem. Vždy věřím v Boží moc, mé dítě, která mění a upravuje vše ve prospěch naší duše.“

„Když vidím člověka, který je podrážděný, neposlouchám, co říká, ale modlím se, aby ho Bůh uklidnil. Také proto se kvůli tomu nenechám rozrušit. Když se tento člověk poté zklidní, až nastane ten správný čas, promluvím si s ním, protože teprve pak je schopen pochopit svou pošetilost.“Pokračovat ve čtení →

Otec Jozef Fejsak obdržel výpověď z „nadbytečnosti“ a také žalostný dopis od otce Jana Baudiše, který je hoden slz a politování!

Prohlášení otce Jozefa ke zveřejněnému dopisu
otce Jana Baudiše

Jelikož soukromý dopis otce Jana Baudiše, adresovaný mé osobě a obdržený před několika málo dny na můj soukromý e-mail, byl nyní zveřejněn i na oficiálních stránkách Olomoucko-brněnské eparchie, nezbývá mi nic jiného než odpovědět touto veřejnou cestou, aby všichni věřící věděli, jakými pokusy jsem nadále takto nehorázně a necírkevně šikanizován. Aby hořkost, kterou mne chtěli moji nepřátelé naplnit, byla dokonána…, obdržel jsem ve stejný den od vladyky Izaiáše jako ředitele eparchie také výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost.

„Vyjmi nejprve trám ze svého oka…“

„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku,‘ a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“ (Lk 6,41-42)

Milý otče Jane,

Váš dopis, který jste mi poslal a který jsem obdržel ve stejný den, kdy mi byla doručena i výpověď pro „nadbytečnost“, je smutným svědectvím o Vašem pokryteckém smýšlení i jednání.

Neodmítám výzvu k pokání, neboť to je něčím, co nás zachovává na Boží cestě.

Odmítám se ale omlouvat za něco, co jsem neučinil. „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jn 8,32)

Dovolte, abych reagoval alespoň na ty hlavní body Vašeho dopisu, s nimiž se nemohu ztotožnit.Pokračovat ve čtení →

Nejen o navrácení Kosinské (Modenské) divotvorné ikony Matky Boží zpět do Kosina…

Ikona Matky Boží „Modenská“,
jinak též „Kosinská“

památka 20. června / 3. července

Ikona Matky Boží „Modenská“ a „Kosinská“ do Ruska přivezl hrabě Boris Petrovič Šeremetěv (†1719) roku 1717 z italského města Modena. Ikona má ještě jedno pojmenování, a sice „Kosinská“, tedy podle místa, kde se dodnes nachází (Kosino byla dříve vesnice nedaleko Moskvy, dnes je to její městská část). Lze se jí poklonit v místním kosinském chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Tomuto chrámu ji daroval ruský car Petr I.Pokračovat ve čtení →

Křeslo svatého Jana Šanghajského…

Poslední okamžiky svatého Jana Šanghajského
krátce před jeho blaženým zesnutím

 (19. června / 2. července 1966)

Dne 2. července roku 1966 zůstal svatý Jan Šanghajský ještě dlouhou dobu po bohoslužbě v chrámu. Modlil se zde sám ještě asi tři hodiny.

Poté se odebral do své pracovny, která sousedila s domovním chrámem sv. Tichona Zadonského.

Zde, na svém oblíbeném křesle, v němž odpočíval, aniž by kdy ulehal do postele ke spánku, vydechl tento den naposledy a odevzdal svou duši v poklidu, bez jakéhokoli projevu nemoci anebo bolesti, Hospodinu.Pokračovat ve čtení →

Svatý Jan Šanghajský byl zářným vzorem svatosti, o níž učil a jíž sám dosáhl…

Svatost podle učení svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského

Jeho památku si každoročně připomínáme 19. června / 2. července.

 

Svatost

Svatost není jen „správnost“ nebo „poctivost“, díky nimž ten, kdo je „mravný“, bývá „odměněn“ v Nebeském Božím království.

Je to naopak výška, do jejíž úrovně jsou lidé doslova zaplaveni Boží blahodatí.Pokračovat ve čtení →

Den pravoslavné rodiny opět prokázal, že naše brněnská farnost je jako rodina „jednobytná a nerozdílná“…

„Aj, jak dobré a jak útěšné, když bratří v jednomyslnosti přebývají!“ (Ž 133,1)

Ježíš však řekl:
„Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně;
neboť takovým patří království nebeské.“
(Mt 19,14)

Už dlouho jsme neměli tak vzácnou příležitost, abychom jeden s druhým promluvili s takovou otevřeností a smělostí, z níž pramení krása každého lidského obecenství. A navíc obecenství, které je vpravdě boholidským, neboť v jeho středu stojí náš Spasitel.

Už dlouho jsme se tak nezasmáli a nezaradovali.

Už dlouho jsme si takto společně nezasportovali.

Už dlouho jsme tak příjemně nepohovořili, nesdíleli navzájem své radosti a necítili onu krásnou blízkost ve svornosti a svornou jednotu díky naší pravoslavné víře.Pokračovat ve čtení →

Na srozuměnou, proč je otec Jozef ze strany biskupa Izaiáše pronásledován…

Prohlášení otce Jozefa Fejsaka
proti neustávajícím útokům a pomluvám
ze strany biskupa Izaiáše

Dne 1. června letošního roku proběhla v Olomouci Konference presbyterů Olomoucko-brněnské eparchie. Z objektivních důvodů jsem se této konference nemohl zúčastnit. Jak jsem se dozvěděl, byl jsem na této konferenci vladykou Izaiášem opět nařčen a obviněn, že jsem měl v úmyslu, a dokonce že jsem se údajně pokoušel spolu s arcibiskupem pražským, vladykou Michalem, převést majetek církevní obce v Brně na Pražskou eparchii.

Toto tvrzení je hanebná lež. Do dnešního dne nebyl navíc vladyka Izaiáš schopen nic takového dokázat.

Když už ale hovoříme o církevním majetku, tak bych se touto cestou rád vladyky Izaiáše zeptal, jakým způsobem a podvodem si nechal zřídit věcné břemeno na své jméno u církevního majetku v Mostě, kde bydlí. On sám se mi před časem zmínil o svých praktikách, které použil.

Dále nelze přehlédnout ani velmi podvodně zmanipulovaný pokus o převod církevního majetku Vilémovského monastýru na Ekumenický patriarchát, o nějž se vladyka Izaiáš v nevědomosti vladyky Simeona také pokusil.Pokračovat ve čtení →

Ty vidíš náš zármutek, vidíš naše těžkosti a neštěstí, jako láskyplná Matka se pokus pomoci nám bezmocným.

Ikona Matky Boží „Jest vpravdě důstojno“
(Άξιον εστίν)

památka 11. / 24. června a také v pondělí Světlého týdne

Počátek památky této ikony Matky Boží je spojen se zázrakem, který se udál za časů konstantinopolského patriarchy Nikolaa II. Chrysoverga (†991).

Zázrak se udál takto.

V blízkosti svatohorského monastýru Pantokrator¹ se nachází velká průrva, ve které je mnoho mnišských kelií. V jedné z těchto kelií, zasvěcené ke cti svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice, žil jeden ctnostný starec-jeromonach spolu se svým poslušníkem. Protože se v blízkém skitu Protaton v Karyes (Karea byl dříve skytem, dnes je ústředním správním centrem, kde se schází mnišská rada, tzv. Protaton) každou neděli sloužilo všenoční bdění, stalo se, že jednou v sobotu v noci tento starec, když odcházel na službu, řekl svému poslušníkovi: „Dítě, jdu na bdění, a ty, jak můžeš, čti své modlitební pravidlo.“Pokračovat ve čtení →