Vyznání starce Nektária (Vitalise)

Miluji svůj kříž, protože je malým kouskem
mého Pána.

Na svých bedrech nosím kříž, který mi dal Pán, ten, který si zasloužím, ten, jenž je právě podle mých vlastních skutků (křížem) velkým anebo jen malým.

Když mi můj egoismus dovolí něco uslyšet, přichází mi do uší zvuk bičů, holí a urážek, které pro mě Pán přijal.

A to mi dává sílu ještě více obejmout můj vlastní kříž a tolik plakat, že pak svými slzami dokáži svlažit žízeň svého žíznícího Pána!

Miluji svůj kříž, protože je malým kouskem mého Pána.

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

Při příležitosti 103. výročí mučednické smrti svatého strastotěrpce Mikuláše II. a jeho rodiny…

Pevná víra ve svatost cara Mikuláše a jeho nejbližších

Svatý car Mikuláš II. uchovával ve své kanceláři portrét svatého Serafíma, sarovského divotvorce, ještě dlouho před samotným dnem jeho oficiální kanonizace, která proběhla 19. července 1903. Tímto svatý car Mikuláš vyjádřil své skálopevné přesvědčení o svatosti tohoto bohonosného starce ze Sarova.

Zdroj: Aγία Τσαρική Οικογένεια της Ρωσίας.

Poučení ctihodného Nikodéma Svatohorce

Nikdo nevstupuje do Nebeského království jinak než úzkou branou zkoušek

Chcete-li posílit svou (slabou) trpělivost, když upadnete do nějakých potíží nebo zármutku, uvažujte takto:

  • že zkoušku, do níž ses dostal, musíš snášet, protože jsi dal sám (svými hříchy) příležitost k jejímu vzniku;
  • že nikdo nevstupuje do Nebeského království jinak než úzkou branou zkoušek a soužení;
  • že Kristus a všichni svatí vstoupili do Nebeského království prostřednictvím trní a křížů; a
  • že utrpení, které snášíte, je v souladu s vůlí Boží.

Zdroj: Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου

Hledejme život „v celé jeho šíři“, jak nám radí svatý Sofronij, učedník svatého Siluána…

Ctihodný starec Sofronij (Sacharov) z Essexu

(♰ 11. července 1993)

Podívejte se na majestátní podívanou, kterou nám Bůh zjevil při stvoření světa, ale i při stvoření člověka „podle Jeho obrazu a podoby“.

To, co hledáme, se neomezuje pouze na náš nepatrný každodenní život.

Snažíme se být s Bohem a získávat v našem nitru život v celé jeho šíři, jak ten lidský, tak i ten božský.

Zdroj: Όσιος Σωφρόνιος Σαχάρωφ

Přesvatá a Nejblahoslavenější Vládkyně Bohorodice, Královno Nebe i země, Valaamského monastýru Ochránkyně!

Ikona Matky Boží „Valaamská“

památka 1. /14. července a 7. / 20. srpna

Valaamská ikona Matky Boží je divotvorný obraz, který svůj název získal podle místa, kde Přesvatá Bohorodice projevila svou milost k věřícím. Tímto místem se stal Valaamský mužský monastýr Proměnění Páně, který se nachází v Karélii na souostroví Valaam, v severní části Ladožského jezera v Rusku.

Historie nalezení této ikony byla zaznamenána v „Pověsti o nalezení obrazu Přesvaté Bohorodice, zvané Místní Valaamská“ (Сказании об обретении образа Пресвятой Богородицы, именуемого Местная Валаамская) a je spojena se zázrakem uzdravení od těžkého revmatismu rolnice tverské gubernie, Korčevského újezdu z vesnice Zorino, N. A. Andrejovoj, která v té době žila v Petrohradě, v chudobinci Nikolaje Nikolajeviče Brusnicyna.Pokračovat ve čtení →

Co dělat, abychom byli spaseni? Zeptejme se současného starce Gabriela Svatohorce…

Jeden světec jednou řekl, že v nejtěžších dobách bude lidstvo spaseno laskavostí, pokáním a láskou.

Starec Gabriel Svatohorec dávající požehnání

– Otče Gabrieli, co byste popřál pravoslavným křesťanům?

Postarejte se o svou rodinu, o děti a potomky.

Přeji vám, abyste se nehádali se svými manželkami, aby v domě byl vždy klid.

Když jsou ženy nervózní, musí si vzpomenout na Churchilla.

Jeho žena mu jednou řekla:

„Kdybyste byl někdy můj manžel, otrávila bych Vás.“

A on jí odpověděl:

„Kdybyste byla moje žena, vypil bych tento jed kvůli Vám (má drahá).“Pokračovat ve čtení →

Zesnutí blaženého a bohonosného starce Paisije Svatohorce…

Poslední okamžiky před ctihodným zesnutím
svatého starce Paisije

Svátek světce připadá na 12. července, kdy v roce 1994 starec Paisij předal svou duši Hospodinu!

Zaupokojná bohoslužba, sloužená při odchodu duše člověka, proběhla, jak si náš Svatý přál!

Dne 11. července, na památku svaté Euthýmie Všechvalné (dle nového kalendáře v Řecku), starec Paisij naposledy přijímal svaté Dary.

S velkými obtížemi poklekl na postel.

Učinil znamení kříže a chvějícími slovy na rtech pronesl: „Rozpomeň se na mě, Pane, až vejdeš do svého Království!“

Potom mu sestry (z monastýru v Souroti, kde starec strávil své poslední dny) přinesly ikonu svaté Euthýmie a spolu s ní i diskos s kolivem ke dni svátku této svaté.

Jako požehnání si starec  vzal sotva dvě zrnka pšenice a políbil ikonu svaté Euthýmie.Pokračovat ve čtení →

Tys, Kriste, mučedníků utvrzení!

Sbor všech nových mučedníků, umučených za tureckého jha po dobytí Konstantinopole Turky

Památka je slavena 3. neděli po Svaté Padesátnici.

Po pádu Konstantinopole v roce 1453, kdy na území někdejší Byzantské říše, započala turecká nadvláda sultánů (v roce 1456 vešla turecká vojska do Athén, roku 1458 kapitulovala Akropole, 1460 Morea, 1461 padl Trapezunt a 1571 byl dobyt Kypr), byla na křesťany žijící na tomto území uvalena ponižující a drastická omezení. Křesťané nemohli otevřeně vyznávat svoji víru, byly jim zakázány chrámové průvody, vyzvánění kostelních zvonů, společné modlitební setkávání a modlitby v soukromých domech, stavby nových kaplí a chrámů. Křesťané neměli povoleno nosit žádné zbraně a museli chodit ve stejném oděvu jako muslimové. Jezdit a cestovat jim bylo dovoleno pouze na oslech, přičemž, když projížděli kolem muslima, museli sesednout. Byli násilím nuceni přijímat islám.Pokračovat ve čtení →

Svatý Paisij Svatohorec dobře rozumí a vysoce si cení svatého skladatele žalmů…

Takovou krásu, jakou působí žalmy, by nedokázal vytvořit žádný teolog, ani filolog.

Bohem vdechnuté dílo svatého krále a proroka Davida

Žaltář a žalmy obecně uklidňují v každém věku.

Ve skutečnosti mohou žalmy přinést zklidnění i dětem, dokonce ještě větší než jen tobě či mě.

Žaltář je Bohem inspirovaný, je napsán s božským osvícením, a proto má tak silné, tak hluboké významy. I kdybyste shromáždili všechny teology a filology světa, nedokázali by vytvořit ani jeden žalm s takovým významem.

A pokud by něco zplodili, bude to jen jako vytvořit květ, ale z papíru.

David byl negramotný, ale s jakou hloubkou psal!

Je patrné, že se nechal vést Božím duchem.

Zdroj: Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου

Starec Efrém Arizonský nás poučuje o tom, jak naše víra může sílit a jak nejlépe čelit všem obtížím v našich životech…

„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi“ a
„Přesvatá Bohorodice, spasiž nás!“

Vidíte tuto fotografii starce Josefa Hesychasty? Měl jsem velkého starce, byl to oheň – oheň, člověk fenomén. Přemýšlel o tom, co je nebeské, žil v onom (nebeském) světě. Stále nám říkal tato slova: trpělivost, trpělivost a modlitbu, a také zde (kde se nacházíme) nám starec Josef pomáhá, nakolik mu to dovoluje Boží prozřetelnost. Jako jeho poslušníci jsme se mezi sebou nikdy nehádali. Jiní lidé, zvenčí, nám způsobovali problémy, pomlouvali starce a obviňovali ho, ale starec Josef jen říkal: „Oni nechť říkají, co chtějí, ale my nic neříkejme.“

Věřící: My, starče, jsme ve všem velmi slabí. Co se s námi stane?

Starec Efrém: Nyní je jiná doba. Pro dnešní dobu má Bůh jiná kritéria. Starec Josef (Hesychasta) měl duchovní univerzitu. Jsem rád, že vy (tj. jeho duchovní děti) jste na střední duchovní škole. Dnes existuje takový duchovní zmatek. Velké tornádo, které všechno smete. Držte se tradice, kterou jsem vám dal, a vězte, že dnes je vyznavačstvím už jen to, když řekneme, že Ježíš Kristus je náš Bůh. To si naopak nepřejí temné síly.Pokračovat ve čtení →