„Aj, jak dobré a jak útěšné, když bratří v jednomyslnosti přebývají!“ (Ž 133,1)
Ježíš však řekl:
„Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně;
neboť takovým patří království nebeské.“
(Mt 19,14)
Už dlouho jsme neměli tak vzácnou příležitost, abychom jeden s druhým promluvili s takovou otevřeností a smělostí, z níž pramení krása každého lidského obecenství. A navíc obecenství, které je vpravdě boholidským, neboť v jeho středu stojí náš Spasitel.
Už dlouho jsme se tak nezasmáli a nezaradovali.
Už dlouho jsme si takto společně nezasportovali.
Už dlouho jsme tak příjemně nepohovořili, nesdíleli navzájem své radosti a necítili onu krásnou blízkost ve svornosti a svornou jednotu díky naší pravoslavné víře.
Děti si čile a bezstarostně hrály a dováděly.
Mladí zapřádali hovory na serióznější témata (studium, budoucí povolání a pomoc rodičům…).
Naše ženy a dívky připravovaly chutné pokrmy, které ozdobily nejrůznějšími barvami a vůněmi.
A my starší jsme již jen pozorovali, jak ti nejmenší, tak i ti dospívající přijímají plody naší lásky a péče, kterou my všichni v hojnosti získáváme díky naší svaté Církvi.
A proto se s vděčností obracíme k našemu Hospodinu a děkujeme za Jeho převeliké dary, kterými nás Přesvatá Trojice každodenně obdarovává. Bez ní by totiž náš život byl pustý a prázdný. Bez oživující blahodati Svaté Trojice bychom postrádali opravdovou duchovní radost a nedokázali pohlédnout na věci z evangelní perspektivy. Bez oživující energie Ducha Svatého bychom neměli sílu ani k bohumilému pokání, ale ani k evangelnímu jásání, radování a díkůvzdání.
V neposlední řadě chceme ze srdce poděkovat našemu duchovnímu otci Jozefovi, který všechny spojuje, sjednocuje, vede, který nabádá, naznačuje, který se neustále modlí a prosí za nás, své duchovní děti, Pána Ježíše Krista, Jeho Přečistou Matku i všechny svaté, aby nám Hospodin daroval dlouhý a pokojný život pod záštitou Přesvaté Trojice.
Bože, chraň naše duchovní pastýře na dlouhá a blahá léta!
„Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.“ (Jn 10, 10-15)
Poděkování fotografům: Taťána Fejsaková a Albina Burdiukh!
Užitečné odkazy:
Den pravoslavné rodiny přinesl radost, sport a zábavu nejen našim nejmenším!
Den pravoslavné rodiny potvrdil ducha ryzího bratrství a krásného přátelství mezi našimi věřícími!
