Poučení starce schiarchimandrity Ilije (Nozdrina)
„Co Bůh nedovolí, to se nikdy nestane. A my si myslíme, že se můžeme vyhnout něčemu špatnému tím, že budeme klepat na dřevo a mumlat: „Kšá, kšá!“ To odhaluje naši nepřístojnost, naše bezvěrství, naši ubohost.
Věříme v náhodu, a ne v Boží prozřetelnost, věříme v osud, a ne ve Všemohoucího Boha, v Jehož rukou je životní přízeň nebo nepřízeň nikoli pouze jednotlivých lidí, ale i osud celého světa. Odpusť, Pane, naši nerozumnost. Dovol nám dotknout se Tvé Moudrosti nikoli až v budoucím, věčném životě, ale už zde na zemi.
Jinak zahyneme ani ne tak přičiněním něčeho, nýbrž z vlastní nerozumnosti! Mnoho lidí se chce stát hrdiny, ale málokdo se chce stát svatými. Proč? – Protože o hrdinství sníme z vlastní touhy po oslavování a falešné nesmrtelnosti, zatímco cestou ke svatosti je každodenní kříž, ukřižování vlastních vášní. Z hrdinství může vyrůst kultura. Ale věčný život – jen z víry v Boha.“
Zdroj: Православные Христиане
