Letošní oslava svátku Bohozjevení v Brněnské pravoslavné farnosti (19.1.2022)

Křest Páně v Jordánu aneb
„Svátek světel“

Při křtu tvém v Jordáně, ó Pane, zjevila se Trojice, které se klaníme, neb Otcův hlas svědectví vydal o tobě, nazývaje tě milovaným Synem, a Duch v podobě holubice potvrdil pravdu tohoto slova. Ó Kriste, jenž jsi se zjevil a svět osvítil, sláva tobě!

Svátek Bohozjevení čili Křtu Páně v Jordánu byl vždy v historii Církvi doprovázen velkým množstvím světel, protože křesťané přinášeli do chrámů a k vodám zapálené svíce. Totéž zmiňuje svatý Efrém Syrský ve svém hymnu na svátek Zjevení (9. verš). A totéž dosvědčuje také západořímská poutnice Egerie, která už ve 4. století byla svědkem procesí poutníků, kteří v noci v předvečer svátku Bohozjevení vycházeli ze zapálenými svícemi z Betléma a putovali až do Chrámu Vzkříšení v Jeruzalémě…

Kvůli této hojnosti světla se svátek Zjevení Páně stal známým jako „Svátek světel“. Další světec naší Církve, svatý Řehoř z Nazianzu, zvaný Teolog, pronesl svou známou homilii „O světlech“, v níž mimo jiné řekl: „Včera jsme oslavili jasný den Světel… a dnes budeme hovořit o křtu.“ Od této nezapomenutelné chvíle se začalo o svátku Bohozjevení hovořit ve spojitosti se světlem.Pokračovat ve čtení →

Další otevřený útok a násilné převzetí kontroly nad Farním domem naší farnosti!

Oznámení Farní rady věřícím
PCO v Brně

A opětovně útoky přicházejí před velkým
církevním svátkem!

Jako by nestačilo, čeho všeho se vedení OBE vůči Brněnské pravoslavné církevní obci v posledním roce již dopustilo, jak bezostyšně a opovážlivě ničí pověst svatého Pravoslaví v našem městě i v naší zemi.

Jako by nestačilo, že se vedení OBE rozhodlo zničit život jednoho zasloužilého kněze, o němž rozšiřuje pomluvy a lži, kterého nezákonně a neústavně suspendovalo, kterého nekanonicky laicizovalo, kterého zcela neoprávněně propustilo ze zaměstnaneckého poměru, navíc „z nadbytečnosti“, a kterého nepřestává ve svých médiích očerňovat.

Jako by nestačilo, že vedení OBE prostřednictvím svých webových stránek začalo napadat slovně také samotné věřící naší obce.

Jako by nestačilo, že vedení OBE rozpoutalo xenofobní vášně a rozdmýchává nenávist jedné národnosti proti druhé…, takže se dopouští hereze etnofiletismu.

Pronásledování a perzekuce brněnských duchovních a věřících žel Bohu pokračuje!

Před dvěma měsíci jsme byli svědky násilného vniknutí a převzetí našeho chrámu ze strany cizích kněží z OBE, doprovázených zakuklenými bouchači, kteří se nezdráhali napadnout naše věřící.

Byl tehdy svátek Uvedení do chrámu Přesv. Bohorodice. A dnes opět, krátce před svátkem Bohozjevení, dochází k dalším odsouzeníhodným činům těch, kteří se před ničím nezastaví…

Pokračovat ve čtení →

Svatý starec Paisij hovoří o pokoře a lásce…

Svatý starec Paisij Svatohorec

Svatý starec Paisij (vlevo) jako mladý mnich na Svaté Hoře Sinaj,
kde žil v letech 1962-64

O pokoře a lásce

Starec řekl:

„Pokora se získává až na základě (duchovních) zápasů. Když poznáte sami sebe, získáte pokoru, která se stává (trvalou) podmínkou. Jinak se člověk může na chvíli stát pokorným, ale tvá myšlenka ti řekne, že jsi něco, i když ve skutečnosti nejsi nic, a budeš takto klamán až do okamžiku smrti. Pokud vás smrt zastihne s myšlenkou, že nejste nic, pak Bůh promluví. Pokud však vaše myšlenka v hodině smrti řekne, že jste něco, a vy tomu nerozumíte, všechna vaše námaha přijde vniveč.“

Láska

„Duchovní láska je nadřazena lásce mezi přirozenými bratry a sestrami, protože (v duchovním vztahu) se jeden k druhému vztahuje skrze Krista, a nikoli skrze společnou matku. Ti, kdo vlastní tuto čistou (ušlechtilou) lásku, jsou plní laskavosti, protože mají v sobě Krista a na jejich tvářích je vyobrazen Bůh. Přirozeně je nemožné, aby do nás vstoupila Kristova láska, dokud se neoddělíme od své lásky, nenabídneme ji Bohu a Jeho obrazům (tj. ostatním spolubratrům) a neoddáme se druhým, aniž bychom chtěli, aby vůči nám byli zavázáni.“

Největší radost na světě pociťují ti, kteří hluboce trpí pro spásu celého světa a pomáhají po svém (jako ti, kteří usilovně zápasí) a s pokorou se svěřují do rukou Božích. Jejich život je neustálá doxologie (slavosloví), protože se vnitřně chvějí jako andělé a oslavují Boha dnem i nocí. Ti, kdo však zanedbávají spásu své duše a snaží se najít radost a odpočinek v tomto marném životě, jsou neustále mučeni a zaplétáni do nekonečného soukolí tohoto světa, a proto v něm zažívají peklo.

Ti, kteří mají „filótimo“ (vznešenost, obětavost, soucit s druhými), protože se pohybují v nebeské sféře doxologie, s radostí přijímají různé zkoušky i požehnání, která jsou na ně sesílána, a oslavují za ně Boha. Neustále tedy skrze vše přijímají Boží požehnání a vnitřně se rozplývají z vděčnosti vůči Bohu, kterou vyjadřují všemi možnými duchovními způsoby jako Boží děti.

Zdroj:

https://www.fatheralexander.org/booklets/english/elder_paisios_mount_athos.htm?fbclid=IwAR3RMhvOh8M-IUkRFgZ_yK-nVebSe4AlJ_l0HVnA3-ti27Km9ndUOOiI5uk

„Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.“

Svěcení vody proběhne 19.1. v chrámu Krista Spasitele na Karáskově nám. v Židenicích…

A pak rovněž nedaleko ulice Optátova
na řece Svratce v Jundrově…

Z rozhovoru otce Jozefa s věřícími po skončení bohoslužby před chrámem

„Přirozenost našeho pokolení osvobodil jsi. Panenské nitro jsi posvětil svým Narozením: veškeré stvoření tě, zjevujícího se, oslavuje.“

Neděle před Bohozjevením Páně

Po řadě krásných svátečních dní, spjatých se slavným Narozením našeho Pána Ježíše Krista, vyhlíží celá naše farnost nadcházející oslavu Pánova Křtu v Jordáně, která přináší další hluboké církevní významy.

Při dnešním čtení z Apoštola a svatého Evangelia jsme zaslechli svatého apoštola Pavla, ona „ústa Kristova“, jak se o něm vyjádřil sv. Jan Zlatoústý ve svých výkladech Pavlových poslání, jak nabádá svého učedníka Timotea, aby byl „ve všem střízlivý“, aby snášel „útrapy“, konal „dílo“ zvěstovatele evangelia a cele se věnoval své „službě“ (srov. 2Tim 4,5-8).

Svatý apoštola Pavel o sobě svědčí takto: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval“. Nechme se i my inspirovat jeho svatými slovy a veďme vždy „dobrý boj“, dokončeme svůj „běh“ a zachovejme svou „víru“, neboť není nikde psáno, jak dlouho bude náš pozemský duchovní zápas trvat, ale že ho musíme zachovat až do konce:

„Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.“ (Mk 13,13)

Svatý apoštol Pavel vyhlížel „vavřín spravedlnosti“, který, jak věřil, mu Pán dá „v onen den“, neboť Pán je „spravedlivý soudce“.

„A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod… (viz 2 Tim 4,5-8)Pokračovat ve čtení →

Upokoj, Hospodine, duši dvou svých právě zesnulých služebníků v místě světla, v místě hojnosti, v místě pokoje…

„Pláči a naříkám, když myslím na smrt a vidím, jak krása, stvořena k Božímu obrazu, leží (nyní) v hrobu beztvárná, bez slávy a nemající (své původní) podoby. Ó, jak podivuhodná věc… Jaké tajemství stalo se s námi!“

S velkým zármutkem a bolestí v duši přijímáme smutnou zprávu o náhlém zesnutí hned dvou pravoslavných kněží, kteří bez ohledu na místo, kde působili, zanechali v našem srdci živou vzpomínku a současně hluboké dojetí.

Oba dva zesnuli ve stejný den, v sobotu 15. ledna 2022.

Otec archim. Eusebios Daggalas (+ 15.1.2022)

Jedním z nich byl jeromonach, otec archimandrita Eusebios, který byl členem Bratrstva strážců Božího Hrobu ve Svaté zemi, který působil jako žalmista při chrámu Svatých Konstantina a Heleny v Jeruzalémě, při Jeruzalémském patriarchátu.

otec Eusébios (vpravo)

Na tohoto otce, s nímž se dobře znal náš otec Jozef, si mnozí naši poutníci do Svaté země živě pamatují, neboť měli vždy možnost se s ním setkat v jeho skromném bytě v Jeruzalémě, kde nás srdečně přijímal a hostil vždy něčím dobrým a sladkým. Rozhovory s ním a jeho úsměv zůstanou navždy v naších vzpomínkách.

Dalším, včera náhle v Pánu zesnulým otcem, byl o. Miroslav Šantin z naší místní Pravoslavné církve.

Otec Miroslav Šantin (+ 15.1.2022)

Tento pravoslavný kněz naší místní Pravoslavné církve (Pražské eparchie) zesnul ve věku pouhých 50 let.

Otec Miroslav byl dlouholetým duchovním správcem Pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem. Zůstala po něm manželka s 8 dětmi.

otec Miroslav (Šantin)

Otec Miroslav vystudoval teologii na Univerzitě Karlově a konzervatoř (operní zpěv). Byl člověkem úžasného ducha, velkého intelektu, otevřeného srdce a upřímně vroucí lásky k Bohu a lidem.Pokračovat ve čtení →

PROGRAM BOHOSLUŽEB NA BOHOZJEVENÍ PÁNĚ A UPŘESNĚNÍ MÍSTA SVĚCENÍ VOD NA ŘECE SVRATCE!

Oznámení pro věřící
Brněnské pravoslavné církevní obce

Při příležitosti svátku Bohozjevení
Křtu Páně v Jordánu

 

SVÁTEK ZJEVENÍ PÁNĚ (KŘEST PÁNĚ V JORDÁNU)

9:00 – Sv. liturgie v Husitském chrámu Krista Spasitele na Karáskově nám. v Židenicích

Po sv. liturgii velké svěcení vody v Husitském chrámu na Karáskově nám.

a poté rovněž na řece Svratce v Brně-Jundrově ve 14:00.

Pokračovat ve čtení →

Večerní před svátkem Obřezání Páně a svatého Basila Velikého před naším chrámem!

„Pokud je ale v ohrožení naše víra v Boha, pak opovrhneme vším jen proto, abychom ji (tuto pravou víru) zachovali…“

Z dialogu svatého Basila Velikého s císařským prefektem Modestem, svým smýšlením Ariánem!

„My pravoslavní, prefekte, jsme velmi dobří a pokorní lidé, jako žádný jiný národ. Nechováme se povýšeně ani vůči králi ani vůči žádnému, byť sebebezvýznamnějšímu, člověku. Pokud je ale v ohrožení naše víra v Boha, pak opovrhneme vším jen proto, abychom ji (tuto pravou víru) zachovali.

Pak, ať již oheň, meč kata, divoká zvířata či trhání těla ostrými nehty našich mučitelů nám přinášejí větší potěšení než strach z nich. Takže dělej, co chceš, dělej, na co máš pravomoc. Klidně ať to slyší i sám císař, ale stejně se ti nepodaří donutit mě, abych přijal „kakodoxii“ (tj. nepravoslavnou víru), i kdybys mi vyhrožoval sebevíc.“Pokračovat ve čtení →

Svatý Basil Veliký, arcibiskup caesarejský, „jenž přirozenost jsoucího vyjasnil a mravy lidské zušlechtil“!

„Důkaz (pravosti) učedníků Kristových je v jejich vzájemné lásce, jednoho k druhému.“

Svatý Basil z Caesareje Kappadocké byl vysvěcen na biskupa v roce 370, ve věku 40 let. Basilovo kázání v hodnosti biskupa bylo „zvučné jako hrom, protože sám jeho život byl jasný jako blesk“, jak o něm svědčil jeho přítel svatý Řehoř z Nazianzu, zvaný Teolog (Migne 38,74).

Na Východě i na Západě byl svatý Basil Veliký považován za učitele božských a nadpřirozených pravd evangelia, za jedinečného liturgistu, nedosažitelného pedagoga, zakladatele kinoviálního mnišství a dynamického sociologa.

Po silném vyčerpání, daným asketickým způsobem jeho života, a onemocnění ledvin zesnul v Pánu roku 378 po Kristu, ve věku pouhých 49 let.Pokračovat ve čtení →

Protože jsi ještě nikdy nepotkal skutečného biskupa…

Nezapomenutelný dialog svatého Basila Velikého s prefektem Modestem

Jedním z obdivuhodných příkladů hluboké rozvahy, vážnosti, důstojnosti a současně také nebojácnosti svatého Basila Velikého je jeho navýsost inspirativní dialog, který při jedné vypjaté situaci vedl s císařským prefektem Modestem, který se Basila snažil přimět, aby přijal myšlenky ariánství podobně jako císař Valens.

Zde je zkrácený přepis tohoto dialogu:Pokračovat ve čtení →

Zeptali jsme se svatého starce Paisije, jak prožít velké tajemství Narození Krista…

 Starec Paisij si přál, aby se naše srdce stalo svatými jesličkami…

„Přeji vám, aby se vaše srdce stalo svatými jesličkami a přesvaté betlémské Dítě, aby vám udělilo všechna svá požehnání.“

Svatý starec Paisij při příležitosti svátku Kristova Narození utvrzoval věřící ve víře, že sám Pán Ježíš Kristus díky své velké radosti, kterou ve své štědrosti „prostřednictvím svých svatých svátků šíří v duších věřících“, přivádí člověka ke skutečnému povznesení, ba duchovnímu vzkříšení (jeho duše).

Něčeho takového však můžeme dosáhnout pouze tehdy, „jestliže se budeme (těchto svátků) účastnit opravdově a pokud budeme cítit ve svém nitru duchovní hlad (doslova chuť) po jejich oslavě“. Pokud ano, pak je oslavíme veskrze duchovně a stejně tak duchovně „se budeme opíjet nebeským vínem, které nám přinášejí naši Svatí a zvou nás k této hostině“, říká doslova svatý starec Paisij.Pokračovat ve čtení →