Brněnská pravoslavná církevní obec
pořádá
„Den pravoslavné rodiny“
„Tak dobře, pojď sem, pokud opravdu nemáš pýchu,“ řekl mu svatý Kosma…
Z duchovních poučení ctihodného starce
Paisije Svatohorce
Starče, jaká je ryzí, skutečná pokora?
– Když vás ten druhý poníží, a vy to přijmete.
Pak máte skutečnou pokoru, protože skutečná pokora je ponížení skutkem, ne slovy.
Jednou se svatý Kosma Etolský zeptal lidí shromážděných kolem něj:
„Kdo z vás není pyšný?“
„Já,“ řekl někdo ze zástupu.Pokračovat ve čtení →
„Proměnění Páně představuje pevný základ naděje na proměnu celého našeho života…“
„Na přímluvy Bohorodice ať zasvitne též nám hříšným světlo Tvoje věčné…“
Z homilie svatého Sofronije z Essexu
„Proměnění Páně představuje pevný základ naděje na proměnu celého našeho života – který je nyní plný námahy, nemocí, strachu – na život nehynoucí (nepodléhající zkáze) a Bohu podobný.
V tomto smyslu je náš výstup na vysokou horu Proměnění spojen s velkým zápasem. Nezřídka se stává, že již ze začátku tohoto zápasu slábneme, a zdá se, že naši duši ovládne zoufalství. V takových chvílích mučivého očekávání na hranicích mezi Nedosažitelným Světlem Božství, které nás k Němu přitahuje, a hrozivou propastí temnoty, pamatujme na učení našich Otců, kteří šli touto cestou za Kristem a „s přepásanými bedry“ (Lk 12,35) dosahovali cíle se silnou nadějí v Něho, Který ve svých rukou bez obtíží drží veškeré stvoření.
Pamatujme na to, že v našem životě se to, co se stalo v životě Syna člověka, musí opakovat stejným způsobem, abychom byli osvobozeni od veškerého strachu a malomyslnosti. A ona cesta je pro nás pro všechny společná podle Kristových slov: „Já jsem ta cesta“, a také proto je jedinečná, protože „nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“ (Jn 14,6).“Pokračovat ve čtení →
„Světlý oblak“ zjevivší se při svátku Proměnění Páně poukazuje na přítomnost Ducha Svatého!
Uvedení do svátku Proměnění Páně podle
evangelních čtení Písma svatého…
Otec Panagiotis Varduniotis
Pravoslavný kněz z chrámu sv. Spyridona
z metropolie Nea Ionia a Filadelfia (Attika, Řecko)
Podle vyprávění tří synoptických evangelistů Marka, Matouše a Lukáše bere Kristus s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystupuje s nimi na vysokou horu.
„Vysoká hora“ znamená duchovní výstup, který nemá žádný konec, žádné omezení. Je „nekonečným koncem“. Tam, na Hoře Tábor v Galileji, se před nimi Kristus proměnil a jeho tvář zářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako sníh. Co to znamená, že „jeho tvář zářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako sníh?“
V souladu s výklady Písma svatého a zkušeností svatých Otců je Bůh bytností (tj. podstatou) a energií. Boží podstata je však člověku nepřístupná. Člověk nikdy nemůže Boží podstatu poznat a mít na ní účast. Svatý Jan Damašský s odkazem na Boží přirozenost-podstatu, píše: „Nekonečné a nepochopitelné je tedy ono božské, přičemž pochopitelná je pouze jedna věc, a sice nekonečnost a nepochopitelnost Boží podstaty.“ Člověk může mluvit o božské podstatě pomocí obrazů. A také v tomto smyslu fráze „jeho tvář zářila jako slunce“ znamená nepoznatelnost Boží podstaty. Jako se nemůžeme pouhým okem podívat v pravé poledne do slunce, tak je nepředstavitelné poznat a dotýkat se Boží podstaty (tj. mít na ní nějakou účast).Pokračovat ve čtení →
Podle svatého Theodora Studity jsou oči Přesvaté Bohorodice jako velké zářící hvězdy, které nás osvěcují!
Přesvatá Bohorodice, spasiž nás!
Hrob Boží Matky v Getsemanské zahradě v Jeruzalémě
„Nyní Matka Boží zavírá své tělesné (hmotné) oči a otevírá své duchovní oči směrem k nám jako velké zářící hvězdy, které nikdy nezapadnou, aby nad námi bděly a přimlouvaly se před tváří Boží za ochranu celého světa.“
Zdroj: The Eastern Orthodox ChurchPokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij nás ujišťuje, že Kristus nám dává možnost s Ním rozmlouvat velmi otevřeně…
„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou!“
– Starče, můj bolestný zármutek a žal je vždy předmětem mé modlitby.
Jsem v tom ale velmi nedokonalý, doslova pozadu.
Co mohu dělat?
(A tehdy starec Paisij řekl:)
– Obracet se ke Kristu a hovořit s Ním směle a spontánně, a podobně i s Přesvatou Bohorodicí, s anděly, se svatými.
Ať se nacházíš kdekoli, vždy jim říkej to, co cítíš:
„Můj Kriste, má Panagie, ty znáš mé rozpoložení a myšlenky. Pomoz mi!“
Proto s nimi jednoduše a pokorně neustále hovoř o tom, co se tě týká, a pak na závěr pronášej modlitbu:
„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou!“Pokračovat ve čtení →
Přesvatá Bohorodice ve světlé své duševní cudnosti, čistoty a panenské ctnosti!
(†) Metropolita Kosmas Etolský a Akarnanijský
(1945-2022)
Cudnost, počestnost a panenská čistota naší Panagie
Jak dokázala vystoupit tak vysoko? Vystoupila tak vysoko proto, že ještě před tím sestoupila tak nízko, pokořila se a poslechla vůli našeho Trojjediného Boha.
Její absolutní poslušnost jí pomohla zušlechtit její ctnosti do dokonalého jejich stupně, ve skutečnosti se jednalo o její čistotu, dokonalou cudnost a ctnost, které k sobě přivedly pozornost a lásku Vtěleného Slova Otce, který si ji vyvolil, učinil z ní svou tělesnou, lidskou matku, aby mohl sloužit dílu spásy člověka.
A jak si naše Panna Maria zachovala čistotu a cudnost?
Od útlého dětství v sobě pěstovala velkou ctnost moudré rozvážnosti a cudnosti, a právě cudnost se stala strážcem a pevností její čistoty.
Věnujme dnes se vší zbožností bedlivou pozornost svaté ikoně naší Panagie čili Panny Marie. Z jejího výrazu a držení těla vyzařuje jedinečná cudnost.
Tato opovrhovaná a zapomínaná velká ctnost cudnosti se zjevuje v našem nestoudném věku, aby nám ji Přesvatá Bohorodice představila a vyžadovala ji od nás, dnešních křesťanů. Panagie nás žádá, abychom postavili zábranu a zastavili velkou dekadenci čili pád, do kterého se řítíme, a učinili z cudnosti a počestnosti naši vlastní ctnost.
(†) Metropolita Kosmas Etolský a Akarnanijský (1945-2022)
Cudnost není jen vnější ctností. Je hlavně zdrojem vyjádření a externalizace všech křesťanských ctností. Zdrojem a kořenem cudnosti je znovuzrozené srdce křesťana, onen „vnitřní člověk“.
To potvrzuje i náš Pán, když říká: „Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.“ (Mt 15,35)
A apoštol Pavel zdůrazňuje: „Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemýšlejte.“ (Filip 6,8) Rozvažujte tedy, přemýšlejte, mluvte o tom, co je pravdivé, co je počestné, co je uctivé, co je neposkvrněné a čisté, co má dobrou pověst…
K čemu nás přivádějí tato slova?
Ujišťují nás, že pravý křesťan, který vede (duchovní) zápas, který se upřímně chce posvětit, je také člověk cudný, počestný.
A proto věnujme pozornost našim nesčetným světcům. Naši cudní mladí mučedníci, „kteří vedli dobrý zápas“, stejně jako počestné panny mučednice, a dále cudní světci z řad vojáků, cudní ctihodní otcové a cudní novomučedníci.
Opravdu, kdybychom je viděli na jejich ikonách s neslušným výrazem a zpodobením, my, kteří jsme dnes odhodili cudnost stranou, dokázali bychom je ctít jako světce?
Muži a ženy, zamilujme si cudnost, která zjevuje anděly. Ať matky stráží své dcery. Necudné oblečení „působí zhýralost“, šíří provokaci, ničí střízlivost a čistotu, ničí mládí, rozbíjí rodinu…
(†) Metropolita Kosmas Etolský a Akarnanijský (1945-2022)
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
připravil a přeložil Michal Dvořáček
První část řecké filmové série o životě svatého starce Paisije Svatohorce byla opatřena ruskými titulky!
„Svatý Paisij – Z Farasy až na nebesa“
V únoru tohoto roku jsme v jednom z našich příspěvků upozornili na vznik nového filmového seriálu o životě a mnišské cestě svatého Paisije Svatohorce s názvem „Svatý Paisij – Z Farasy až na nebesa“.
Postupně se připravuje další série tohoto filmu, jehož první část má 9 dílů.
Prvních 8 dílů bylo do současnosti opatřeno ruskými titulky, a díky tomu se tento sledovaný film s duchovní tématikou stává přístupnějším i širší pravoslavné veřejnosti, pro niž je řecký originál jazykově nesrozumitelný.
Pevně doufáme, že každý z Vás načerpá při shlédnutí jednotlivých sérií tohoto filmu o svatém starci Paisijovi mnoho duchovně užitečného.Pokračovat ve čtení →
Ctihodný Josef Hesychasta nám ukázal, ke komu se obracet, abychom byli spaseni!
„Co mám dělat, abych byl spasen?“
(Sk 16,30)
Monastýr svatého Antonia Velikého v Arizoně
Staň se tedy malým dítětem s jeho dětskou jednoduchostí a vrhni se k nohám své sladké Matičky, Jeho Přečisté Matky, která v náruči chová jako malé nemluvně „Boha Velikého“.
A plakej a lkej v hloubce své lásky:
„Má sladká Matičko, pomoz mi, veď mě, abych byl spasen! Přimlouvej se, má Matko, u svého Syna, aby mě vedl, abych mohl být spasen! Abych činil to, v čem je Jeho svatá vůle, a abych věděl, co od Něj mám žádat!
Aby mi (Pán) otevřel oči mé duše, které jsou zavřené, a já Ho proto nevidím, ačkoli On mě vidí v každém okamžiku mého života, a já Ho stále zarmucuji!“
Zdroj: Παραμυθία
Počátek svatého letního půstu ke cti Přesvaté Bohorodice se nesl v duchu posvěcení!
Světíme vodu, med a obecně různé plody země, abychom vzdali Bohu díky za Jeho veliké milosrdenství k nám!
Dnes, 1. srpna dle starobylého Juliánského kalendáře, započal svatý půst ke cti Přesvaté Bohorodice, resp. jejího čestného Zesnutí a Nanebevzetí!
Tento „Uspenský“ půst, jak se v našem slovanském prostředí zaužívalo říkat, je vlastně podle učení svatých Otců ustanoven v zásadě z několika důvodů. Jednak si jím připomínáme přípravu Přečisté a Vždycky Panny Marie na její vlastní zesnutí. Ona totiž tušila, že se blíží konec jejího pozemského života, a ve svých svatých myšlenkách dobře uvažovala o tom, že na takovou chvíli je třeba se duchovně připravit a do posledního okamžiku se modlit k Bohu, aby se nad člověkem slitoval a spasil jeho duši.
Svatý Simeon Soluňský doplňuje i druhý důvod tohoto letního půstu, pro nás, dnešní křesťany, jímž jsou dva velké svátky, které jsou přede dveřmi: jednak svátek Pánova slavného Proměnění na Hoře Tábor, jednak svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Svatý Simeon zdůrazňuje: „Jeden (z těchto svátků) nám dává posvěcení a požehnání, a druhý nám dává milosrdenství a zastání.“Pokračovat ve čtení →