„Bůh chce všechno, a ne pouze to, co nám zbylo…“
Svatý starec Euménios (Saridákis)
(1931-1999)
Zdroj: Pemptousia.gr
Neobyčejných skutků, které během svého života vykonal svatý Jan Šanghajský, bylo nespočetně!
Podivuhodný je Bůh ve svatých svých…
Svatý Jan Šanghajský navštěvoval každý den nemocné a nosil jim svaté Dary (tj. svaté Přijímání).
Když bylo pozdě a počasí bylo nepříznivé, byl často viděn, jak se prochází ulicemi Šanghaje s biskupskou holí v ruce a vlající mnišskou řízou. Když se ho zeptali, kam jde v takovém počasí, svatý Jan odpověděl: „Ne moc daleko; potřebuji navštívit toho a toho“; a když byl na to místo, které bylo „nepříliš daleko“, doprovázen, ukázalo se často, že to bylo dva a tři kilometry daleko.
Zázračná moc a prorocká schopnost svatého Jana byla v Šanghaji široce známá.
Jednou, během Svatého týdne, přišel svatý Jan do židovské nemocnice navštívit tamní pravoslavné pacienty.Pokračovat ve čtení →
Otec Chrysanthos byl zbožný kněz, který přinesl víru mezi malomocné na krétském ostrově Spinalonga…
A poté, co jsme přijali antidor, jsme mu všichni
políbili ruku!
Otec Chrysanthos na krétském ostrově Spinalonga
Otec jeromonach Chrysanthos (Katsulogiannakis) žil na nechvalně známém ostrově Spinalonga, kde působil pro blaho místních obyvatel, kterými byli po dlouhá desetiletí lidé trpící malomocenstvím, tj. leprou (jinak též Hansenovou nemocí). Celých deset let žil tento svědomitý řecký pravoslavný kněz ze Spinalongy mezi malomocnými a navzdory tomu, že vždy po svaté liturgii upotřeboval svaté Dary, nikdy sám leprou neonemocněl.
Podle skutečných svědectví, které se dodnes dochovaly, víme o tom, že lidé trpící Hansenovou nemocí, kteří žili na Spinalonze, cítili z počátku ve svém nitru silný hněv proti Bohu, neboť jejich nemoc byla pro ně velkou a nesnesitelnou životní zkouškou.
Jeden kněz z obce Jerápetra se je jednoho dne odvážil navštívit a sloužit v chrámu Svatého Pantelejmona svatou liturgii. Říká se, že na první svaté liturgii nebyla ani jedna duše, nikdo ze zde žijících nemocných nepřišel…
Místní malomocní zpočátku projevovali svou vytrvalou neochotu účastnit se bohoslužeb. Pouze k nim z místního chrámu doléhaly slabě slyšitelné zpěvy žalmů. Tato slova žalmů byla však přerušována jejich vlastním sténáním a kletbami. Pravoslavný kněz nicméně přicházel znovu a znovu. Při jedné z opakovaných návštěv kněze na ostrově nakonec jeden z nemocných přece jen přistoupil blíž a zastavil se na prahu chrámu.Pokračovat ve čtení →
Starec Kleopa nás vyzývá, abychom nenechali uplynout byť jen jediný den bez vzývaní Přesvaté Bohorodice!
„Raduj se, Bohorodice Panno, blahodatná Marie, Pán s Tebou. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života Tvého. Neboť jsi porodila Spasitele duší našich.“
Modli se i v budoucnu touto modlitbou a Matka našeho Pána tě nikdy neopustí…
Ctihodný starec Kleopa (Ilie) nám jednou vyprávěl:
Kdysi žil jeden zbožný muž jménem Agathonik. Již od dětství se naučil modlit se před ikonou Přesvaté Bohorodice a pronášet tento hymnus:
„Raduj se, Bohorodice Panno, blahodatná Marie, Pán s Tebou. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života Tvého. Neboť jsi porodila Spasitele duší našich.“
Později začal Agathonik žít životem naplněným starostmi a péčí o věci světské a jen zřídkakdy recitoval tento Chvalozpěv Přesvaté Bohorodice, až ho nakonec přestal zpívat úplně. Avšak Bůh, který si nepřeje smrti hříšníka, poslal do jeho domu poustevníka z Théb, aby ho „napravil“, protože Agathonik na tento chvalozpěv Panny Marie zcela zapomněl.
Agathonik odpověděl mnichu poustevníkovi, že přestal zpívat a velebit Přesvatou Bohorodici, protože – ačkoli sám hymnus k její cti mnoho let recitoval –, nenacházel z této činnosti žádný prospěch.
Svatý Jan Zlatoústý nás ujišťuje, že viditelná znamení a zázraky jsou potřebná nevěřícím, nikoli nám, věřícím!
Z Bohem inspirovaných poučení svatého
Jana Zlatoústého
My věřící nepotřebujeme viditelná znamení, neboť nám stačí víra, aby všechno doplnila. Protože znamení a zázraky nejsou potřebná pro věřící, nýbrž pro nevěřící.
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
Fotis Kontoglou nás nabádá bdít a společně strážit poklad víry naší svaté Církve…
Církev zbudovaná krví Spasitele a myriád mučedníků!
Církev Kristova byla zbudována Jeho svatou krví a upevněna krví nespočetného množství mučedníků.
Když přestali působit dávní tyrani, pohanští nepřátelé našeho náboženství, Diokleciánové a Maxentiáni, objevili se heretici a odpadlíci, kteří si říkali „křesťané“, ale proti našemu křesťanskému náboženství vystupovali tím nejzákeřnějším způsobem…
A právě tehdy povstali noví martyres, svědci i mučedníci víry, tak zvaní vyznavači.
Vězme, že tato protivenství se děla zvláštním Božím dopuštěním, aby se Církev neustále nacházela v jakémsi nebezpečí, aby její vůdcové a všichni křesťané bděli dnem i nocí jako vojáci, kteří stráží nějaký vzácný poklad.
Fotis Kontoglou
Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας
Starec Bessarion z Monastýru Agathonos, zpovědník mnoha laiků a utěšitel strádajících duší, novým pravoslavným světcem!
Byl to dobrý pastýř, který obětoval svůj život
za své ovce.
Připraveno při příležitosti kanonizace nového řeckého pravoslavného světce
(1908 – 1991)
Posvátný synod Ekumenického patriarchátu dne 14. června 2022 oficiálně oznámil, že do Hagiologia Pravoslavné církve byl slavnostně zapsán starec Bessarion z Kláštera Panagie Agathonos jako nový pravoslavný světec.
Tuto zprávu, na kterou lidé z Fthiótidy dlouho čekali, pravoslavné veřejnosti oznámil metropolita fthiótidský, vladyka Simeon, a vzápětí dodal: „Radostně zvoní zejména zvony našich srdcí a z očí se derou slzy vděčnosti a chvály.“
Podrobně ve svém oznámení metropolita Simeon dále uvedl, že do Hagiologia Východní pravoslavné církve bylo zaneseno jméno svatého a bohonosného starce Bessariona z Agathonu, duchovníka a člověka milosrdného, který pocházel z Fthiótidské eparchie Řecké pravoslavné církve a byl rovněž členem Bratrstva Kláštera Zesnutí Přesvaté Bohorodice Agathonské.
Metropolita Simeon rovněž vyzval všechny věřící, aby nemeškali a přišli se poklonit neporušeným ostatkům tohoto nového ctihodného a svatého starce jako výraz vděčnosti Bohu.Pokračovat ve čtení →
Jaký je podle ctihodného starce Efréma Arizonského první krok k získání Ráje!
První krok…
Ctihodný starec Efrém Arizonský
První krok…
Ráj není pro ty, kteří jsou bez hříchu.
Ráj je pro hříšníky.
Ráj je plný hříšníků, kteří činili pokání.
A je otevřený i pro nás.
Předpokladem ke vstupu je náš první krok. A pokud učiníme první krok, Pán přispěchá, aby učinil sám deset kroků, aby nás k sobě přiblížil.
Tyto kroky představují Jeho milosrdenství a odpuštění.
S bolestí vroucí modlitby proto říkejme: Pane Ježíši Kriste, dej nám pravé pokání, zalité slzami.
Starec Georgios Grigoriatský hovoří o lidech, kteří své nitro naplnili blahodatí Ducha Svatého!
Blahodatné duše
Když blahodať Ducha Svatého vstoupí do srdce člověka, pak z člověka doslova prýští jako voda.
Kdo má blahodať Ducha Svatého, nemůže ji před světem nijak skrýt.
Stejně jako říčku, nějaký vodní tok, nemůžete zcela zastavit. A pokud nějak omezíte jeho normální proud, stočí se na jinou stranu, kam začne plynout, a opět se zaplní vodou. Tak se to děje i s duchonosným člověkem. Prýští z něj blahodať Ducha svatého. A svlažuje jak jeho samotného, tak do sebe pojímá i ostatní lidi, jejichž duše občerstvuje svou vláhou.Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Porfýrios Kavsokalyvitský hovoří o zjevení Ducha Svatého během svátku Letnic…
Člověk neznalý a nezasvěcený nemůže
pochopit význam Božího tajemství
„O svátku Letnic byla Boží milost vylita nejen na apoštoly, nýbrž i na celý svět kolem nich. Dotklo se to věřících i nevěřících.
A co k tomu říkají Skutky svatých Apoštolů?
Zatímco apoštol Petr mluvil svým vlastním jazykem, jeho řeč se v tu chvíli proměnila v myslích jeho posluchačů.
Tajemným způsobem jim Duch Svatý umožnil, aby rozuměli jeho slovům v jejich vlastním jazyce, mysticky, aniž by to bylo zjevné. Tyto zázraky se dějí působením Ducha Svatého.Pokračovat ve čtení →