Poučení z pateriků/Věrouka

Svatý starec Paisij nás ujišťuje, že blahoslavený je ten, „kdo snáší pokušení“ trpělivě a bez naříkání!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jež Ho milují.“ (Jk 1,12)

– Starče, když zažíváme nějaké pokušení, velkou zkoušku, co máme dělat?

– Co dělat;

Buďte trpěliví, to dělejte!

Trpělivost je nejsilnější lék, který léčí dlouhé a mnoholeté zkoušky. Většinu zkoušek lze překonat pouze trpělivostí. Velká trpělivost mnohé vyřeší a přináší božské výsledky. A tam, kde řešení nečekáte, Bůh dává to nejlepší řešení.

Vězte, že Bůh se raduje, když člověk prochází zkouškami a snáší je trpělivě a bez nářků, zatímco oslavuje Jeho svaté jméno. „Blahoslavený muž, který snáší pokušení,“ říká svatý apoštol Jakub. Modleme se proto, aby nám Dobrotivý Bůh dal trpělivost, abychom vše snášeli bez stěžování a s chválou.

Náš život na tomto světě je neustálá askeze (zápas za dosažení ctností) a každý se v této askezi cvičí jiným způsobem.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Dějiny pravoslaví/Pravoslaví

„Ve světle zářících paprsků“ se dnes zjevila Matka Boží nejen nad Počájevem, nýbrž ve své záštitě i nad pravoslavnou farností v Holíči!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy,
Kterýchž jsi požíval.“ (Lk 11,27)

Ani nevím, jak se to vše podařilo, ale k mé velké radosti jsem se ocitl na krásné a duchovně povznášející pouti ve slovenské Holíči a v její místní pravoslavné farnosti. Dnes se nad touto farností a jejími věřícími „skvěly zářivé paprsky slunce“, před jejichž žárem jsme hledali jisté útočiště uvnitř svatého chrámu. Ten místní, pravoslavný, je zasvěcen Počájevské ikoně Přesvaté Bohorodice a rovněž svatým Apoštolům rovným Cyrilu a Metodějovi.

Od časných ranních hodin se chrám plnil věřícími, kteří obětovali dnešní jinak pracovní den, aby vzdali úctu Přesvaté Bohorodici a vždycky Panně Marii, jež osvítila také místního pastýře, otce Jakuba Jacečka, který před lety tento chrám spolu se svou mátuškou Janou, místními věřícími a všemi Bohu známými dárci po mnoha obětech vybudoval.

V dnešní slavnostní den do Holíče zavítali duchovní i věřící ze všech koutů „Československa“, od nejvzdálenějšího cípu Slovenska až po Moravu a Čechy. Ba i ze zahraničí. Ti všichni si přáli být spolu s místním duchovním otcem a jeho krásnou duchovní rodinou při oslavě svátku Matky Boží a její divotvorné ikony.

A vskutku, společnou touhou všech bylo „získat uzdravení a poznání pravé víry“ před svatou ikonou Počájevskou, kteréžto dary mohou získat všichni „modlící se k Tobě“ (Bohorodice). Společně jsme Boží Matku prosili za odpuštění hříchů a za přímluvy k jejímu Božskému Synovi „za spásu duší našich“.Pokračovat ve čtení →

Pravoslaví/Životy svatých

Jak svatý starec Paisij Svatohorec vzpomínal na velké dobrodiní a zázračnou pomoc Přesvaté Bohorodice!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Uvažujme o tom, jak velkou a vznešenou Matkou
nám je Přesvatá Bohorodice!

– Starče, proč mi Přesvatá Bohorodice někdy dává okamžitě to, co od ní žádám, a jindy ne?

– Panagie (tzn. Přečistá), kdykoli jsme v nouzi, okamžitě odpovídá na naši modlitbu, avšak když nemáme takovou naléhavou potřebu, opouští nás, abychom sami získali trochu „junáctví“ (tj. odvahy).

Jednou, když jsem byl v klášteře Filotheu, bezprostředně po Všenočním bdění ke svátku Přesvaté Bohorodice, mě jeden představený poslal, abych odnesl dopis do kláštera Iviron. A tak jsem šel a dopis předal. Později, na zpáteční cestě, jsem sestoupil ke klášternímu přístavišti (tzv. Arsanas), kde jsem měl počkat na příjezd nějakého starce, který měl přijet lodí, abych ho pak doprovodil do našeho kláštera. Cesta tam trvala přibližně hodinu a půl pěšky.

Předešlou noc jsem strávil na Všenočním bdění a celou tu dobu před svátkem jsem se postil. Tehdy jsem si půst rozdělil na dvě fáze: do Proměnění Páně jsem nic nejedl, v den Proměnění jsem se najedl, a pak, až do svátku Zesnutí, jsem zase nic nejedl.Pokračovat ve čtení →

Poučení z pateriků/Životy svatých

Metropolita Athanásios Lemesský vzpomíná na obdivuhodnou prostotu a sílu modlitby starce Paisije!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Z osobních vzpomínek metropolity Athanásia…

Během svého života jsem bydlel v různých luxusních domech a hotelech, avšak nic takového jako chýši starce Paisije jsem nikde nenašel. To místo bylo tak požehnané! Uvnitř přitom nebylo nic, ani židle…

Nikdy jsem neviděl hezčí stoleček, než byl stoleček starce Paisije. Byl umístěný na skále. Jednou mě tam starec postavil a řekl mi: „Diákone, pomodlíme se, než budeme jíst.“

A co jsme tehdy jedli?

Dvě cibule, hlávkový salát a nějaké suché odřezky chleba, které měl starec v sáčku….

Starec nejprve otevřel igelitový sáček, položil ho na zem, rozevřel ruce a začal říkat:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích!“

Co vám mám říkat!

Nikdy jsem neslyšel ani neviděl žádného člověka se takto modlit.

Myslel jsem, že se nebesa otevřou a Bůh požehná našemu jídlu!

Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου

připravil a přeložil Michal Dvořáček

Dějiny pravoslaví/Homílie/Věrouka/Životy svatých

Hledejme Hospodina „v hlasu tichého vánku“ jako svatý prorok Eliáš Thesbitský!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Byl to muž v chlupatém plášti a bedra měl
opásaná koženým pásem.“
„To byl Eliáš Thesbitský.“
(2 Král 1,8)

Svátek svatého proroka Eliáše Thesbitského

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského, v Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru svatého Řehoře na Svaté Hoře Athos

 

Mnozí svatí muži, kteří žili v době před příchodem Pána Ježíše Krista, byli „ozdobeni různými dary Ducha Svatého“ jako např. svatý prorok Eliáš, jehož církevní památku si dnes připomínáme.

Starec Georgios říká, že kromě obecných či jinak společných charakteristik s dalšími světci a „lidmi Božími“, měl svatý prorok Eliáš jednu zcela specifickou vlastnost: byl totiž člověkem, který pro zachování Boží spravedlnosti, Božích svatých přikázání a za víru v pravého Boha vykonal nesmírný a vpravdě heroický zápas.

„Mnohokrát během svého života se dostal do nebezpečí, ale neuspokojil se do té doby, dokud neviděl, že začala opět převládat Boží vůle, spravedlnost, Boží přikázání a víra v pravého Boha.“Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Homílie/Pravoslaví/Věrouka

Svou účastí na svaté tajině Eucharistie se stáváme jedním tělem s naším Pánem a také s našimi bratry u víře…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„S bázní Boží, u víře a lásce přistupte!“

Společná Matka všech věřících, Církev, shromažďuje své děti a vede je ke společnému Otci. „Dává jim prostý, jednoduchý a nedělitelný vztah, který je vytvářen vírou. Ze všech věřících se díky blahodati Ducha Svatého skládá „obecenství“ či jinak též „stavba“ Církve, kterou je svaté Tělo Kristovo.

Svatým Křtem jsme zrozeni z téže Matky, svatou Eucharistií jsme živeni stejným pokrmem. Každý věřící „je tvůj bratr, narodil se stejné matce jako ty, je tvým členem, je pozván ke stejnému stolu“[1], říká svatý Jan Zlatoústý. Myšlenky svatých Otců nám pomáhají pochopit eklesiologický význam tajemství svatého Křtu a svaté Eucharistie. Prostřednictvím těchto svatých Tajin je totiž budována a sjednocována svatá Církev.

Tato jednota není pouhou symbolikou, ale skutečností: „Protože zde nejde jen o společenství jmen nebo o podobnost analogie, ale o bytostnou identitu. Svaté Tajiny jsou skutečným Kristovým tělem a krví a pro Církev jsou pravým pokrmem a pravým nápojem…“[2]Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Moudrost abba Agathona v kontextu svátku svatých Otců šesti Všeobecných sněmů…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Myšlenky pro pravoslavného křesťana

Svatí Otcové říkají, že hereze znamená (duchovní) smrt a oddělení od Boha. V jednom starobylém Pateriku je popsána následující událost s odkazem na svatého Abba Agathona, kterou je možné klást do úzkého kontextu k dnešnímu svátku „Svatých otců šesti Všeobecných sněmů“ a obecně ji vztahovat k významu svatého Pravoslaví.

Někteří asketové, kteří slyšeli o velké slávě a věhlasu starce Agathona, ho šli navštívit. Chtěli ho vyzkoušet, zda se bude zlobit, a zeptali se ho:

„Ty jsi Agathon, o kterém se říká, že je smilník a člověk pyšný?“

„Ano, moji bratři, to jsem já.“

„Ty jsi Agathon, člověk upovídaný a pomlouvačný?“

„Ano, moji bratři, to jsem já.“

„A jsi také heretik (kacíř)?“

Tehdy však Abba Agathon odvětil:

„Ne, heretik nejsem!“Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Homílie/Životy svatých

„Do svého kláštera přijímám jen ty, kteří nemohou žít bez Boha, a ne ty, kteří nemohou žít s lidmi.“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Duchovní matka schimonachyně Magdalena, její životní pouť, duchovní moudrost v Pánu a evangelní vedení sester Novotichvinského kláštera!

† 29.7.1934

Matka igumenka schimonachyně Magdalena (Dosmanova)

Byla právě půlnoc. V sovětském městě Sverdlovsk (dříve Jekatěrinburg) se tou dobou již všechny ulice vylidnily, zvuk hlasů utichl a světlo v oknech domů zhaslo. V domě na ulici Tretija Zagorodnaja se právě shromáždily matka Magdalena a jejích osmnáct učednic, které vešly do hlavního pokoje a zapálily svíce. Jedna ze sester vzala knihu, ostatní modlitební uzlíky. Ona sestra četla tichým, ale zvučným hlasem: „Tobě, Nezahanbitelné Zastánkyni a svrchované Vládkyni, Matko Boží, přinášíme naše díky za zjevení Tvé podivuhodné ikony…“ Zatímco sovětské město spalo, matka představená a její sestry se modlily.

Takto trávila malá komunita mnišek na čele se svou duchovní matkou a igumenkou bývalého Novotichvinského kláštera v Jekatěrinburgu každou noc. Bůh byl s nimi a Přesvatá Bohorodice naslouchala jejich modlitbám… A za matkou Magdalenou stále přicházely nové a nové sestry, přestože byl klášter již dlouho zavřený. Bylo to proto, že je přiváděla na cestu vedoucí k Bohu a do Nebeského království.

Dne 29. července 2022 uplynulo osmdesáté osmé výročí od zesnutí v Pánu igumenky – schimonachyně Magdaleny (Dosmanové). Pokračovat ve čtení →

Poučení z pateriků/Věrouka/Životy svatých

Setkání s duchovní osobou je v každém okamžiku prorocká událost!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Jak metropolita Athanásios vzpomínal na setkání se starcem Paisijem a prorocké rady starce Sofronije…

Svatý starec Paisij při besedě s nynějším
metropolitou Athanásiem Lemesským na Svaté Hoře Athos

Za starcem Paisijem, do jeho kelie, jsem chodíval velmi často.

Zůstával jsem u něj a strávil jsem v jeho přítomnosti mnoho nocí.

Mnohokrát jsem spolu s ním sloužil v jeho malé kapličce, ale nikdy jsem si na tohoto muže nezvykl.

Pokaždé, když jsem ho potkal, cítil jsem stejnou agónii jako poprvé.

A tento zvláštní pocit a určité mé pochybnosti pak za mě jednou vyřešil až svatý starec Sofronij (Sacharov) z Essexu.Pokračovat ve čtení →