Myšlenky pro pravoslavného křesťana
Svatí Otcové říkají, že hereze znamená (duchovní) smrt a oddělení od Boha. V jednom starobylém Pateriku je popsána následující událost s odkazem na svatého Abba Agathona, kterou je možné klást do úzkého kontextu k dnešnímu svátku „Svatých otců šesti Všeobecných sněmů“ a obecně ji vztahovat k významu svatého Pravoslaví.
Někteří asketové, kteří slyšeli o velké slávě a věhlasu starce Agathona, ho šli navštívit. Chtěli ho vyzkoušet, zda se bude zlobit, a zeptali se ho:
„Ty jsi Agathon, o kterém se říká, že je smilník a člověk pyšný?“
„Ano, moji bratři, to jsem já.“
„Ty jsi Agathon, člověk upovídaný a pomlouvačný?“
„Ano, moji bratři, to jsem já.“
„A jsi také heretik (kacíř)?“
Tehdy však Abba Agathon odvětil:
„Ne, heretik nejsem!“
Asketové ho požádali, aby jim řekl, proč přiznal to, co o něm řekli jako první, zatímco zcela rezolutně odmítl jejich nařčení z hereze.
A on, svatý a prozíravý starec Agathon, jim odpověděl:
„Ta první obvinění jsem připustil proto, že je to prospěšné pro mou duši. Ale být heretikem znamená být oddělen od Boha, a já nechci být od Boha oddělen.“
Asketové se obdivovali duchovní moudrosti starcovy prozíravosti a odešli duchovně obohaceni…
A podobně i svatí Otcové, které Kristus, pravý Bůh, proslavil a postavil na zemi „jako světla“ a „jimi nás pravé víře naučil“, zachovávají stejný princip našeho vyznání. Jsou ochotni připustit naši lidskou pomýlenost, hříšnost, slabost a nevědomost, ve své pokoře se sklání před naším Spasitelem, ale velmi jasně a neústupně oddělují pravdu od lži, a na jedné straně odsuzují tzv. kakodoxii (tj. nesprávnou, chybnou víru), zatímco na straně druhé vyvyšují a oslavují svatou pravoslavnou víru čili orthodoxii!
připravil Michal Dvořáček
