„Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne…“ (Jn 10,14-15)

Dnešní nedělní svatá, božská liturgie byla konána oproti zvyklostem u našeho historického chrámu sv. Václava, neboť nebylo možné konat bohoslužby v provizorním našem útočišti na Karáskově náměstí.

Byť vyhlídky na nedělní dopoledne nevyznívaly co do počasí příliš příznivě, nakonec nás však čekalo příjemné překvapení.

Svatou liturgii začínal otec Jozef se svými pomocníky a zpěváky ještě za mírného deště. Nikoho však tyto drobné kapky a vláha shůry neodradily. Věřící se svými dětmi přicházeli po celou dobu svaté liturgie, aby se mohli vyzpovídat a později i přijmout Přečisté Kristovy Dary.

Svatá liturgie se konala na stejném místě, kde proběhla podobná velká událost již letos před svátkem Paschy – na svátek Květné neděle.

Zelená barva okolní trávy a listí na stromech zabarvilo i příjemný dojem z dnešního dne. Cítili jsme se jako by nebe sestoupilo na zem a obarvilo se do nachu zelených ratolestí.

Závěr svaté liturgie patřil kázání otce Jozefa, po němž následovala 40 denní panychida za nevinně zabitého bratra v Kristu Ruslana. Všichni přítomní se s dojetím přidávali ke společným modlitbám a soucítili ve svých srdcích s příbuznými zabitého mladého muže.

Dnešní kázání otce Jozefa bylo neméně významné. Svým obsahem, vnitřním poselstvím a otevřeným vyznáním probouzelo v každém z nás plamennou víru, ukrytou v našich nitrech. Bylo tak jasné a pravdivé, že v nás všech začal opět mocně plát plamínek naší víry, který nás vybízel k setrvání v jednotě a lásce bez ohledu na těžká protivenství a diskomfort, který každý z nás trpíme, nejvíce pak sám duchovní náš pastýř.Pokračovat ve čtení →