Starec Efrém Filothejský (Arizonský) pravil:
„Noc se soukromou modlitbou v kelii poskytuje ten nejlepší čas k obecenství (s Bohem).
Díky modlitbě, spolu s neviditelným Bohem a slzami, které tekou z očí, je strom duše zaléván, a ten pak nese božské ovoce, které se Bohu tak líbí.
Plody stromu duše zalévané slzami, díky božskému doteku, se stávají nazíráním, které dává pouze Bůh, a ne úsilí povrchního člověka.Pokračovat ve čtení →
Dimitrios Panagopoulos, kazatel (1916 – 1982)
Kdysi jsem potkal jednu mnišku, v jejíž nitru hořela božská láska.
Tato mniška mi pomohla i v mém životě, tak že jsem se díky ní v roce 1951 vrátil na cestu Boží.
Této mnišce, když řekla slovo „Kristus“, tekly z očí potoky slz, jako by v ní někdo otevřel zřídlo vody.
Nikdy předtím jsem nic takového u nikoho jiného neviděl (podobnou věc jsem zaznamenal pouze u starce Jeronýma z Eginy).Pokračovat ve čtení →
Život světce
Svatý Theodor Vojevůdce (řec. Στρατηλάτης, čti Stratilátis) pocházel ze starověkého města Euchaita v tehdejší Galacii (v Malé Asii, dnešní Turecko) a žil v Heraklii u Černého moře. Jako voják z povolání se vyznamenal svou statečností a rychle byl povýšen do nejvyšších hodností tehdejší vojenské hierarchie v Římské řiši. Jako statečný (duchovní) atlet v Kristu se Theodor stal současně i vzorem skromnosti, jak se sluší na pravého křesťana.
Když v roce 320 po Kr. císař Licinius přebýval v Nikomédii, zaslechl o Theodorovi, že je křesťan a že má odpor k modlám. Okamžitě proto vyslal své vysoké úředníky do Heraklie, aby Theodora se ctí doprovodili do Nikomédie. Ale Theodor prostřednictvím stejných vyslanců sdělil Liciniovi, že z mnoha důvodů je jeho vlastní přítomnost v Heraklii důležitá, a naléhal proto na Licinia, aby on sám za ním přišel. Licinius Theodorův návrh přijal a vydal se do Heraklie, kde se setkal se vší pompou s Theodorem, kterému Licinius podal ruku v naději, že skrze Theodora přiměje křesťany k uctívání model (tj. k modloslužebnictví). Jednoho dne proto Licinius před lidmi vyzval Theodora, aby obětoval modlám.Pokračovat ve čtení →
Půst, který zachováváme v Syropustním týdnu (letos začal od pondělí 20. února), se nazývá „bílý půst“ a jeho účelem je připravit člověka na obtížný půst Svaté čtyřicátnice.
Tento týden dává prostor k takovému vzdělávacímu tématu. Tento týden je dovoleno věřícím jíst vše kromě masa.
Může se jíst máslo, mléko, vejce, ryby… Jen maso už nejíme!
Bůh řekl něco podobného Prarodičům v Ráji. Můžete jíst ze všech stromů kromě jednoho.
Hospodin nyní dává zkoušku i nám a říká nám:
– Chcete, abych se vrátil a přivedl vás zpět do Ráje?
Postupujte podle tohoto návodu, který vám dávám.Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij pravil:
„Když cítíš soucit s nějakým trpícím a pomůžeš mu, pomysli si, že by to byl sám Kristus, jakou oběť bys v takovém případě přinesl!
Takto člověk koná v životě neustále zkoušky.
Ve svém bližním vidí věřící člověk Kristovu tvář. A sám Kristus říká: „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Mt 25,40)
Celý základ spočívá v tom, abys toho druhého (svého bližního) cítil jako svého bratra a soucítil s ním. Tato bolest (soucit) pohne Bohem a způsobí zázrak.
Protože nic jiného Boha nedojímá tak jako lidská ušlechtilost, tedy naše obětavost.
Ale v naší době je ušlechtilost vzácná, protože místo ní se projevuje vlastní zájem, sebeláska…“Pokračovat ve čtení →
Zdroj: Σαλπίσματα Αληθείας – ψυχοφελείς δημοσιεύσειςPokračovat ve čtení →
Chrám Církve československé husitské (CČSH) na ul. Svatopluka Čecha v Brně Králově Poli se v nadcházejícím období stane naším novým útočištěm!
Rádi bychom při této příležitosti srdečně poděkovali paní farářce z Chrámu Krista Spasitele a celé Husitské náboženské obci v Židenicích za podání pomocné ruky v době pro nás nejtěžší, konkrétně za to, že naši církevní obec a všechny její věřící před déle než rokem s láskou přijali do svého vlastního chrámu, a tak „nesli břemena druhých“, jak praví svatý apoštol Pavel (Gal 6,2).
Jelikož se pro nás stal židenický chrám co do prostoru již malým a protože počet našich věřících ze dne na den roste, obrátili jsme se znovu na představitele Brněnské diecéze Církve československé husitské s žádostí o poskytnutí samostatných prostor pro výkon našich bohoslužeb.
Naším dlouhodobým cílem je vybudovat vlastní pravoslavný chrám v Brně spolu s Duchovním centrem naší farnosti. Jelikož však není možné něco takového zrealizovat okamžitě, nehledě na tíživou finanční situaci, kdy naše farnost přišla nezákonně o několik milionů korun z účtu naší Brněnské pravoslavné obce, začínáme nyní téměř od nuly.Pokračovat ve čtení →
Masopustní zádušní sobota
Brno, Chrám Krista Spasitele, Karáskovo nám.
18.2.2023
Dne 18. února 2023 proběhla po ranní svaté liturgii při příležitosti Masopustní soboty vzpomínková bohoslužba za zesnulé. Věřící přinášeli do chrámu Krista Spasitele na Karáskově náměstí k tomu určené pokrmy a obětovali „libou vůni pro Hospodina“ (Lv 1,17).
Ve svých modlitbách jsme vzpomínali na své zesnulé příbuzné, ale rovněž na všechny ostatní, od věků zesnulé pravoslavné křesťany, na své bratry a sestry v Kristu, kteří již odešli k Hospodinu a nyní toužebně očekávají, že i za ně povzneseme naše modlitby a přineseme drobnou oběť, „oběť Bohu milou; to ať je vaše pravá bohoslužba“, jak praví svatý apoštol Pavel.
Dnešní panychidu sloužil otec Jozef spolu s otcem Michailem.
Z modlitby za zesnulé:
„Rozpomeň se, Pane, na v naději vzkříšení života věčného zesnulé otce i bratry naše a všechny ve zbožnosti a víře skonavší, a odpusť jim všechna jejich provinění úmyslná i neúmyslná, jimiž slovem, skutkem či pomyšlením provinili se. A usídli je v místech světlých, v místech svěžích, v místech zotavení, kde ustala všechna bolest, zármutek a sténání, kde pohled tváře Tvé naplňuje veselím všechny od věků svaté Tvé.“Pokračovat ve čtení →
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
