„Chceme být Kristovi, být uvnitř Církve, ale také neztratit nic ze světského života.“ (o. Simeon Kragiopoulos)
„Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.“ (Př 15,33)
Otec Simeon (Kragiopoulos) řekl:
„Dnes je mnoho těch, kteří vedou zápas, snaží se, ale nakonec se ze svých vášní nevyléčí a zůstávají stejní.
Proč je tomu tak?
Je tomu tak proto, že nečiníme opravdové pokání, skutečně se nevracíme k Bohu.
Brali jsme věci příliš na lehkou váhu.
A dělali kompromisy.
Chceme patřit Kristu, být v Církvi, ale také neztratit nic ze světského života.Pokračovat ve čtení →
Starec Dositheos z Posvátného monastýru „Svatého Pokrovu“ ze Serres v Řecku nám přeje, abychom se neustále radovali!
„Přeji vám, aby vás pohltil Ráj!“
„Buďte požehnaní!
Buďte radostní!
Kristus pravil: „Vždy se radujte!“
Nejen, když se vám daří, ale vždy. Ve všem!
Dokonce i ve zkouškách!
Náš Kristus je radost!
A když je člověk jedno s Kristem, vždy se raduje!
Přeji vám z celého svého srdce, abyste měli tuto Kristovu radost.
Přeji vám smělé smýšlení, odvahu!
Abyste se nebáli ničeho a nikoho.
Pouze Krista se bojte (pouze před ním zachovávejte Boží bázeň).Pokračovat ve čtení →
Podivuhodné vyprávění o modlícím se starci Jakovovi a ptácích zpívajících v duchu modlitby ve větvích košatého platanu…
„Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (Lk 13,19)
„Jednou o Vánocích šel vladyka Neofytos, současný metropolita Morfu, když byl ještě student, do kláštera ctihodného Davida na Evii.
Po vánočním bděním, po chvilce odpočinku, se s kamarádem rozhodli projít směrem k oblasti Agioneri, kde bylo mnoho platanů a protékala tam řeka.
Když šli směrem k Agioneri, zaslechli někoho velmi sladce zpívat:
„Kristus se rodí, oslavujte Ho! Kristus přichází z nebe, vítejte Ho! Kristus je na zemi, povznášejte se! Zpívej Hospodinu všecka země!“
Jak se blížili k místu, odkud se ozýval zpěv, uviděli starce Jakova (Tsalikise), jak klečí v dutině košatého platanu a modlí se se zdviženýma rukama, a při tom recituje slova této vánoční katavasie ke svátku Narození.
Ale to nejpodivuhodnější, co spatřili, bylo, jak se lesní ptáci shromáždili a poletovali nad tímto platanem, zatímco ostatní si posedali na okolních stromech, takže to vypadalo, jako by platany měly najednou listí, které tou dobou obvykle opadává, neboť bylo zrovna zimní období.
Když starec Jákovos oba mladíky uviděl, přestal zpívat a všichni ptáci se v přítomnosti obou kolemjdoucích „cizinců“ rozlétli pryč.
Boží muž povstal a řekl jim:
„Děti moje! Moje radost z Kristova narození byla tak veliká, že jsem ji nemohl snést sám, a proto jsem si řekl: „Proč nejdeš, hloupý Jakove, do lesa zpívat „Kristus se rodí, oslavujte“?
A jak jsem tak zpíval, slétli se sem všichni ptáci a také oni zpívali spolu se mnou!“
Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Η νέα εικόνα «Ο άγιος Ιάκωβος ο με συγχωρείτε», έργο του αρχιμ. Αμβροσίου Γκορελώβ
„Pohleďte na nebeské ptactvo…“
„Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?“ (Mt 6,26)
Vladyka Agafangel, metropolita Oděsský a Izmailský,
biskup Ukrajinské pravoslavné církve
A jakmile vyslovil své přání, vešel do chrámu a pocítil zde přítomnost svatého Spyridona…
„Svatý otče Spyridone Divotvůrce, rozpomeň se na nás a pros za nás Boha!“
památka 12. / 25. prosince
V Životě svatého Spyridona je mezi zázraky světce zaznamenána jedna dávná, leč podivuhodná událost, kterou bychom mohli vztáhnout k ničím nesrovnatelným a neklidným dnům, které prožíváme, aby nám sám světec dodal duchovní smělost, sílu a naději.
Tato událost vypráví o muži, který velmi ctil svatého Spyridona a který jednoho roku, když nadešel den svátku světce, navzdory své touze a každoročnímu zvyku nemohl přijít do kyperské Trimithunty, kde je světcův chrám a jeho hrobka. (Ostatky sv. Spyridona byly přeneseny z Kypru nejprve do Epiru a pak definitivně na ostrov Kerkyra (Korfu) až v roce 1456 po Kr.)Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij Svatohorec spatřuje to podstatné v našem upřímném a opravdovém pokání!
„Pokání čiňte, neboť přiblížilo se království nebeské.“
(Mt 3,2)
„Pokání je opravdu velká věc.
Ještě jsme nepochopili, že člověk může pokáním změnit Boží rozhodnutí. To není maličkost, aby člověk měl takovou moc…
Jen si představte, jak moc pokání pomáhá, aby zlo zmizelo!
Celý základ je v tom, aby svět činil pokání.
Teprve když je člověk smířen s Bohem, tak přichází vnitřní i vnější pokoj.
Aby se ale člověk smířil s Bohem, musí přijít k rozumu, činit pokání, žít podle Božích přikázání, a teprve pak do něj vstoupí Boží blahodať a pokoj, takže může napomoci k vytvoření pokoje i ve svém okolí.“
Úryvek z knihy: Svatý Paisij Svatohorec, „Duchovní probuzení“, Slova II.
Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Sám svatý Jan Kronštadtský se na nás nyní dívá ze svých ikon na jeho počest napsaných!
„Ten pak, jenž se připojuje Pánu, jeden duch
s ním jest.“
Svatý Jan Kronštadtský pravil:
Všichni svatí nás vidí díky Boží blahodati, protože žijí v Bohu a Bůh žije v nich.
Všichni jsou (spojeni) „jedním duchem“ s Pánem (1 Kor 6,17), a Pán všechno vidí a všechno slyší.
Když se tedy – například – díváte v chrámu na ikony Božích svatých, věřte, že oni vidí vás a především vidí do vašeho srdce.“
Zdroj: Άγιος Ιωάννης της ΚρονστάνδηςPokračovat ve čtení →
Svatý Jan Kronštadtský nás nabádá, abychom přilnuli ke Kristu vší silou, získali Ho a neztráceli naději…
„Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“ (Sk 7,56)
„Máte-li ve svém srdci Krista, mějte se na pozoru, abyste Ho neztratili a s ním také pokoj svého srdce.
Je těžké začít znovu.
Vězte, že vaše snahy o to se k Němu znovu „přimknout“ poté, jakmile se vzdálíte, budou velmi bolestivé a budou vás stát mnoho slz.
Přilněte tedy ke Kristu vší silou, získejte Ho a neztrácejte odvahu přistupovat k Němu znovu a znovu.“
Zdroj: Άγιος Ιωάννης της ΚρονστάνδηςPokračovat ve čtení →









