Starec Jonáš Oděský říká, proč nestačí být jen dobrým a hodným, nýbrž především člověkem nelhostejným!

Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.“ (Mk 10,18)

Ctihodný starec Jonáš Oděský pravil:

„Hodných lidí je mnoho, ale všichni tito hodní lidé se až příliš starají jen sami o sebe. Skutečnou pomoc můžeme čekat nikoli od lidí hodných, nýbrž od těch, kterým nejsme lhostejní. A právě takovými, tj. nelhostejnými, se musíme všichni stát…“

přeložil Michal Dvořáček

Svatí Otcové svorně vyznávají, že Církev, svatá Kristova Církev, má za úkol léčit a uzdravovat ode všech hříchů…

„Věřím v jednu, svatou, obecnou a apoštolskou Církev.“

Starec Georgios Grigoriatský v jednom svém díle na téma Posvátných kánonů napsal:

„Obecnost Církve (tj. řec. „καθολικότης της Εκκλησίας“) spočívá v pravoslavném chápání toho, co představují Posvátné kánony, dále tato obecnost (tj. katholicita) spočívá v celistvosti pravdy, v celistvosti éthosu (tj. mravnosti), ale rovněž v zachování celistvosti její ekumenicity (tj. univerzálnosti Církve), jak pregnantně učí svatý Cyril Jeruzalémský:

‚Obecnou (tj. katholickou) se Církev nazývá proto, že je (rozšířena) po všelikém světě, do všech končin země, a proto, že učí všeobecně a nepochybně tak, aby do znalosti lidí vešla užitečná učení (tj. dogmata) o všech stvořených i nestvořených věcech, o věcech nebeských i pozemských, a aby celé lidské pokolení podřídila zbožnosti, jak vládce, tak poddané, jak lidi vznešené, tak lidi prosté, a díky tomu ve smyslu své katholicity aby léčila a uzdravovala všechny ode všech druhů hříchů, činěných prostřednictvím duše i těla, a takto v sobě shromáždila každou představu o tom, co se nazývá ctností, jak skutky a slovy, tak všemi duchovními dary.’“

Pokračovat ve čtení →

Starec Ilij se před svým návratem do vlasti poklonil myrotočivým ostatkům soluňského divotvůrce

Na sklonku starcovy návštěvy Řecka…

V těchto dnech starec Ilij z Optinské poustevny navštívil nejen Svatou Horu Athos, ale přijel rovněž do Soluně, kde se před svým návratem do vlasti stihl poklonit a uctít také svaté ostatky svatého velkomučedníka Dimitrije Soluňského „Myrotočivého“.

Starec Ilij pocítil velkou bázeň a duchovní dojetí, když uctil myrotočivou hlavu svatého Dimitrije Divotvůrce!

Kéž se starec Ilij za nás za všechny u Boha přimlouvá!

Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου

připravil Michal DvořáčekPokračovat ve čtení →

„Všemilostivá Paní, Panno Bohorodice, Vládkyně, milostí svou spasiž a pomiluj služebníky své.“

Přesvatá Bohorodice, spasiž nás!

„Přesvatá Panno, Vládkyně, Bohorodice, tys vyšší všech andělů i archandělů a všeho stvoření ctěnější. Tys pomocnice těch, kdož trpí křivdu, beznadějných naděje, ubohých zastánkyně, zarmoucených útěcha, hladových živitelka, nahých odění, nemocných uzdravení, hříšných spasení, všech křesťanů spomožení a přispění. Všemilostivá Paní, Panno Bohorodice, Vládkyně, milostí svou spasiž a pomiluj služebníky své.“

(z Modliteb k Přesvaté Bohorodici, Brněnská pravoslavná církevní obec)

Z duchovních vzpomínek svatého Lukáše Krymského na dobu jeho vyhnanství a pronásledování…

„Procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu.“
(2 Kor 6,8)

Svatý Lukáš Krymský jednou pravil:

„Nebojte se o mě. Bůh se o mě výborně postaral.

Jsem šťastný, hluboce klidný, nic mi neschází… v duchu evangelního:
Nic nemáme, a přece nám vše patří(2 Kor 6,10).“

Zdroj: Άγιος Λουκάς Κριμαίας

Dobrý duchovní otec vás provází a pečuje o váš život od okamžiku svatého křtu, a nikdy neustává…

„Tedy vstaly všecky panny ty a ozdobily lampy své.“
(Mt 25,7)

Ctihodný starec Georgios (sedící uprostřed)

Také sám starec Georgios (Karslidis) pokřtil mnoho lidí a povzbuzoval i ostatní, aby postupovali podobně.

Jednou se stalo, že za starcem přišel nějaký člověk, který ho žádal, aby starec pokřtil jeho dítě. Starec Georgios to ale tehdy odmítl.

Když pak v roce 1936 odešel starec na pouť do Jeruzaléma, vyznal se ze svého provinění, vyzpovídal se, a kněz mu tehdy dal za úkol pokřtít čtyřicet dětí.

A to také starec vykonal.

Od té doby už nikdy nikoho pokřtít neodmítl. Dokonce řekl: „Pokud vás někdo požádá, abyste pokřtili nějaké dítě, nemůžete to odmítnout. Musíte ho chtě nechtě pokřtít.“

Když pak chtěli starce požádat, aby pokřtil jejich dítě, měli ve zvyku poslat mu velkou křestní svíci. A starec pak konal křty pouze ve vesnickém chrámu, nikoli v klášteře.Pokračovat ve čtení →

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“

A svatý starec Sofronij (Sacharov) pravil:

„Kříž je věčným symbolem lásky, za jejíž neomezené rozšíření po celém světě se nepřestávám modlit.“

Dřevěný kříž s autentickou částečkou svatého Kristova Kříže,
nalezeného svatou Helenou v Jeruzalémě!
Pokračovat ve čtení →

Opravdové skutky naší víry, které zůstanou u Boha, jsou podle starce Efréma tím, oč máme usilovat…

„Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí, žádný lidský skutek mu neunikne.“ (Sír 15,19)

(+) Blažený starec Efrém Arizonský

„Všechno jednou pomine a přijde vniveč, zatímco skutky Boží zůstanou v duši dělníka, aby získal věčný život.“

Zdroj: The Eastern Orthodox Church