Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
Pátá neděle po svátku Paschy, tzv. „Neděle o Samaritánce“, byla nejen ústředním motivem dnešního kázání, nýbrž také výzvou všem, kteří touží, aby jejich život byl inspirován svatým Evangeliem a veden Duchem Svatým.
Pravoslavná církevní obec při chrámu na ul. Svatopluka Čecha v Brně-Králově Poli se v dnešní nedělní den v hojném počtu shromáždila spolu s duchovními otci Michailem, Georgijem a otcem diákonem Vasilijem, aby zasvětila tento den Bohu, aby vyslechla posvátné texty nedělní bohoslužby, aby se zaposlouchala do vybraných úryvků z Písma Svatého a aby se nechala poučit kázáním dnešního dne.
Dnešní evangelní příběh má mnoho rozličných podtémat a doprovodných významů. Nejde jen o „setkání“, ačkoli každé setkání Krista s někým z lidí bylo svým způsobem veledůležité a neslo nějaké zásadní poselství či podobenství. Zde se jednalo doslova o proroctví, podle nějž bude možné klanět se Bohu „v duchu a v pravdě“ na jakémkoli místě, ne pouze v Jeruzalémě nebo v Samaří. Navíc náš Spasitel předpověděl budoucí vylití – sestoupení Ducha Svatého, který „vychází z Otce“ a je světu zjevován a posílán „skrze Syna“ (srov. Jn 14,26)!
Zdroj: Όσιος Παΐσιος Αγιορείτης
Starče, je mi líto, že nastal den, kdy nás znovu opouštíš (kdy od nás – v řečtině řečeno „z naší blízkosti“ – odcházíš).
A starec odvětil:
„V duchovním životě neexistuje „blízko“ a „daleko“.
Kristovu lásku není možné oddělit vzdálenostmi, protože Kristus svou láskou boří veškeré vzdálenosti.
A proto, ať je někdo blízko nebo daleko, vždy se cítí blízko, když je blízko Kristu a když je s druhým bratrsky spojen Kristovou láskou.Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Paisij vypráví…
„Moje matka, když viděla mé rošťárny, byla z toho zoufalá, ale vše přijímala s takovou ušlechtilostí a nadhledem!
Když jsem udělal něco špatně, odvrátila hlavu a dělala, že mě nevidí, aby mě nezarmoutila! Ale mně tohle její chování vždy lámalo srdce!
„Podívej“, říkal jsem si tehdy, „udělal jsem takovou neplechu, a matka mě nejen, že nebije, ale ještě dělá, že mě nevidí!Pokračovat ve čtení →
Svatý světitel a vyznavač Lukáš, arcibiskup krymský, byl jednou tázán:
– Jak můžeš Ty, tak skvělý chirurg, věřit v toho, koho nikdo nikdy neviděl?
A arcibiskup Lukáš odpověděl:
– Věříte, že existuje láska?
– Ano.
Věříte, že existuje rozum?
– Ano.
– A viděl jste někdy rozum?
– Ne.
– Já jsem Boha také nikdy neviděl, ale věřím, že existuje.Pokračovat ve čtení →
K významu církevního svátku…
Jde o církevní událost, která se řadí ke svátkům slaveným Pravoslavnou církví, jež má přímou souvislost s naším Pánem Ježíšem Kristem. Církví Kristovou je tento svátek slaven 25 dní po svátku Velikonoc (tj. Paschy Kristovy), tedy ve středu po Neděli mrtvicí raněného, na památku učení Ježíše Krista v Šalamounově chrámu (Jn 7,14) .
„Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil. Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ Ježíš jim odpověděl: ‚Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.‘“ (Jn 1,14-18)Pokračovat ve čtení →
Jeden muž završil svou službu a povinnost vlasti v námořnictvu. Poté se rozhodl žít jako obyčejný důchodce. Koupil si v jedné vesnici pozemek a chtěl si postavit dům.
Místní se na něj obrátili a žádali ho, aby se ujal stavby kaple.
Ale on jim odpověděl: „Potřebuji postavit dům, a vy naléháte s tímto… Proč to chcete zrovna po mně?“
A oni mu řekli: „Vy jste tady jediný seriózní muž, kapitán prvního stupně. Vy to můžete učinit.Pokračovat ve čtení →
„ (…) Všichni se družili a prožívali radost [po bohoslužbě v Klášteře svatého Jiří (který je součástí Sinajského kláštera a je situován v Raitho)].
Ti, co seděli vedle sebe u stolu, si vesele a dost hlučně povídali. Všichni až na jednoho jeromonacha, který seděl vedle arcibiskupa Damiána. Bylo jasné, že je hluboce ponořen do modlitby a že ho neruší ani všeobecný rozhovor, ani okolní hluk.Pokračovat ve čtení →
Svatý starec Sofronij z Essexu učil:
„Existují proroctví svatých Otců ze 4. století, kteří říkají, že v posledních časech Bůh skryje před lidmi, před svými věrnými, jejich vlastní duchovní stav.
Už nebudou konat zázraky a budou mít pocit, jako by byli Bohem opuštěni ve stavu prázdnoty.
Toto je jediná pravá cesta, jak píše svatý Siluán Athosský, tj. cesta slz.
Nejdůležitější zápas je totiž ten s vášní pýchy.
Všichni, kdo chtějí vládnout lidem, se mýlí: nechápou Boží autoritu.Pokračovat ve čtení →