„Ježíš však poznal jejich myšlenky…“ (Lk 5,22)
(†) Starec Grigorios Dochiarský ze Svaté Hory Athos
„Každé ráno, když se probudíme, musíme nad naší hlavou učinit znamení kříže a říci: „Pane, dej mi dobré myšlenky.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
V těchto dnech na Svatou Horu Athos zavítal věhlasný starec Ilij (Nozdrin) z Optinské poustevny, který nejprve navštívil řecký pravoslavný klášter Dochiar, kde se poklonil a pomodlil u hrobu nedávno zesnulého igumena a starce Grigoria Dochiarského, a dále klášter Vatoped, kde uctil Svatý pás Přesvaté Bohorodice. Později při své pouti neopomenul navštívit prostou kelii dalšího věhlasného obyvatele Zahrady Přesvaté Bohorodice – starce Gabriela z Kelie sv. Christodula z Patmu. Oba starci, Ilij a Gabriel, spolu srdečně hovořili ve vzájemné úctě a v duchovním objetí na různá duchovní témata dnešní doby.
Také my prosíme o jejich svaté modlitby!
Zdroj: Αγαπώ τον Χριστό
Zdroj: Православные Христиане
Starec Sofronij jednou pravil:
V duchu jsem se ptal, co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života.
A dostal jsem tuto odpověď…
„Modli se jako svatý Řehoř Palama, který dlouhá léta volal: „Pane, osvěť mou temnotu,“ a byl vyslyšen.“
„Modli se slovy církevní písně: „Ó, Dárce světla (Kriste), uděl i mně, hříšnému, své nepřístupné Světlo“, a abys získal posilu ve víře, pamatuj, že Církev se nikdy nemodlí za věci, kterých nelze dosáhnout!“Pokračovat ve čtení →
Otec Jozef a bratr David s vladykou Fedorem, metropolitou mukavčeským (uprostřed)
Důstojný otec Jozef Fejsak v doprovodu našeho bratra Davida předal již popáté vladykovi Fedorovi z Mukačevsko-užhorodské eparchie Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) další díl humanitární pomoci, která bude rozdělena všem potřebným lidem nacházejícím se na území Mukačevsko-užhorodské eparchie.
S modlitbou za Boží pokoj mezi lidmi a Boží slitování nade všemi pravoslavnými křesťany Ukrajiny!Pokračovat ve čtení →
„Velký světec Řehoř Palama řekl, že evangelní událost, kdy byl uzdraven ochrnutý muž, poukazuje na to, že duše je nemocná a že čtyři lidé, kteří nemocného pronášejí střechou domu, jsou jednotlivými ctnostmi kajícníka: sebekritikou, vyznáním hříchů, sklonem odvrátit se od hříchu a vroucí modlitbou.
Střecha, která musela být odstraněna, je mysl uvnitř ega, která neumožňuje pokání.
A proto, když je duše uzdravena, nese sama své tělo (tj. své lůžko). Neboť je-li hřích ranou, pokání je jeho lékem.
Když tedy člověk objeví Krista a činí pokání ze své hříšnosti, bývá pak obnoven (ve svém zdraví).“
Zdroj: Αναστάσιος ΒαλάσηςPokračovat ve čtení →
Novodobý řecký světec – Euménios (Saridákis)
1931-1999
Otec Euménios jednou pravil:
„Nechť se vždy děje vůle Boží.
V našich modlitbách je nejlepší prosit Boha, aby se stala Jeho vůle.
To je to nejkrásnější, nejprospěšnější, nejbezpečnější.
A pak se nebudeme muset strachovat, že se nám stane něco špatného.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
Z homilie starce Efréma Filothejského-Arizonského:
„Moje drahé děti,
Jsme pravoslavní a v podstatě neznáme výšku, hloubku a šířku Pravoslaví. Měli bychom ji vidět v celé její svatosti.
Co je to Orthodoxie čili pravoslavné vyznání?
Pravoslaví je pravda, správná nauka o Bohu, o člověku a o světě, jak nám ji předal sám vtělený Bůh ve svém podivuhodném učením, svým svatým životem a svou vykupitelskou obětí, jak ji kdysi zformuloval Bohem inspirovaný rozum a srdce apoštola Pavla, jak ji Učedník lásky a ostatní evangelisté a apoštolové „oživili“ nebeským světlem Ducha Svatého, jak nám ji předali bohonosní Otcové z Alexandrie, Konstantinopole, Kappadokie, Sýrie a později Palestiny a Svaté Hory Athos. Ti všichni, od svatého Polykarpa, učedníka apoštolů, až po svatého Nikodéma Svatohorce, který zesnul na počátku 19. století, nám svou moudrostí a svatostí, svými oběťmi a zápasem předali dědictví pravé víry a života, poklad pravoslavné tradice.
Pravoslaví je totiž obdivuhodná syntéza dogmatu a morálky, teorie a praxe. Pravoslaví je stále tím, co bylo formálně ustanoveno (církevními) sněmy, těmi požehnanými ekumenickými shromážděními po celém světě se nacházející Církve Kristovy. Pak bohonosní Otcové „sestavivší veškerou vědu o duši a promlouvající díky osvícení božského Ducha“ rozhodli o těch největších problémech, které se týkají duchovnosti člověka, a položili piedestaly, tj. základy duchovního života, který je skutečnou duchovní kulturou.Pokračovat ve čtení →
Příprava místa Ukřižování našeho Spasitele (Golgota)
Starec Efrém pravil:
„Když je půst doprovázen, posilován a orámován modlitbou, duchovním čtením, bděním, účastí na církevním shromáždění, ale také zpovědí, božským Přijímáním, dobrými skutky a milosrdenstvím, pak bývá krása přípravy duše dokončena.
Pak lidská duše pocítí Svaté (Kristovo) Utrpení (tj. Pašije), a v tomto období Velkého půstu se srdce změní, duše zjihne a bude intenzivněji prožívat Kristovo utrpení.
Lidská duše pozná, jak nekonečná je Kristova láska k člověku. Uvidí, že i Kristus jako Bůh na zemi strávil svůj život mučednicky, aby pomohl nám, kteří jsme nedbalí (duchovně) bojovat.
Jestliže za nás Kristus trpěl, cožpak si můžeme my, Jeho učedníci, zvolit jinou cestu?“
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Svatý starec Sofronij z Essexu pravil:
„Moudrost tohoto světa nemůže tento svět zachránit.
Parlamenty, vlády, mnohočlenné organizace nejrozvinutějších států dnešního světa jsou bezmocné.
Lidstvo nekonečně trpí.
Jediným východiskem je najít v sobě moudrost a řešení, kterým nebude život v souladu s logikou současného světa, nýbrž následování Krista.“Pokračovat ve čtení →