Nová humanitární pomoc od naší farnosti pro Mukačevsko-užhorodskou eparchii…

„Pokud chceš žít v hojnosti, rozdávej.“
(starec Gabriel)

Na fotografii (zleva doprava):
br. Vasil, vladyka Ilarij, biskup svaljavský a vikář mukačevský,
vladyka Fedor, metropolita mukačevský, a náš otec Jozef

Nová návštěva u vladyky Fedora z Mukačevsko-užhorodské eparchie Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) znamenala další projev humanitární pomoci všem potřebným a postiženým, které dnešní situace na Ukrajině přivedla do složité životní situace a velké nouze.

Důstojný otec Jozef (Fejsak) v doprovodu našeho bratra Vasila (Dobrockeho) předal vladykovi Fedorovi a jeho eparchii další díl naší humanitární pomoci.

Jeho Vysokopřeosvícenost metropolita Fedor poděkoval otci a rovněž naší církevní obci za tuto praktickou a srdečnou pomoc a předal nám své arcipastýřské požehnání.Pokračovat ve čtení →

Starec Paisij říká, že „když získáváme Boží blahodať, je to jako když bereme vodu přímo ze zdroje“…

„Abyste ke své víře připojili ctnost a k ctnosti
poznání.“ (2 Pt 1,5)

Svatý starec Paisij pravil:

Starče, rád bych jednou uzřel svého Svatého.

– A já bych si zase přál (pravil starec), aby ses pokusil spíše navázat přátelství s Bohem.

– A jak toho, starče, dosáhnu?

„Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.“ (Žalm 119,9)

– Pokud žiješ podle Božích přikázání, pak se s Bohem spřátelíš. Jsme-li dětmi Božími, musíme také dodržovat Jeho přikázání. Když Židé řekli: „Máme za otce Abrahama“, Kristus jim řekl: „Nemáte za otce Abrahama, ale satana, protože kdybyste byli Abrahamovými dětmi, také byste konali Abrahamovy skutky.“ (srov. Jn 8,37-44)

Poznámka: Kristus přesně říká: „Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá.“ (Jn 8,44)Pokračovat ve čtení →

Bůh se podle starce Nektária (Vitalise) pohybuje vlastním rytmem lásky a trpělivosti…

„Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj
a usiluj o něj.“ (Ž 34,15)

Ctihodný starec Nektários (Vitalis) pravil:

„Na některé věci se vyplatí počkat.

Je zkrátka třeba počkat.

Bůh totiž neustále pracuje.

Až na to, že má svůj vlastní rytmus.

Bůh však pracuje velmi trpělivě. A příroda dělá totéž.

Květina vykvete, až přijde její čas. To vše se vyvíjí, ale velmi odlišným tempem, než na jaký je naše bláznivá společnost zvyklá.

Ten neustálý shon, ta panika a neklid, kvůli kterému se tak všichni honíme, ponechává Boha (na našem dění) neúčastným. Bůh do těchto našich šílených rytmů nevstupuje. On se totiž pohybuje v rytmu vlastní lásky a vlastní trpělivosti.“

Zdroj: Σαλπίσματα Αληθείας – ψυχοφελείς δημοσιεύσεις

připravil Michal Dvořáček

Svatý Nektários Eginský znal tajemství lidské duše a dobře věděl, jak důležité je doufat v Hospodina!

„Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme.“ (Řím 8,25)

Svatý Nektários Eginský, metropolita Pentapolský

Svatý Nektários učil:

„Všechny své starosti odevzdejte Bohu.

On o vás neustále pečuje.

Nebuďte sklíčení a neztrácejte vyrovnanost.

Ten, kdo zkoumá tajemné hlubiny lidských duší, zná vaše vlastní touhy a má moc je naplnit, jak nejlépe ví.

Vy žádejte vše od Boha a neztrácejte odvahu.

Nedomnívejte se však, že jen proto, že vaše touha je svatá, máte právo si stěžovat, když vaše modlitby nejsou hned vyslyšeny.

Bůh splní vaše touhy způsobem, který neznáte.

Buďte tedy v pokoji a vzývejte Boha.“Pokračovat ve čtení →

Ctihodný starec Efrém hovoří o bolesti a zármutku a také o tom, že je nezbytné je nést jako svůj osobní kříž…

„Proč má býti bolest má věčná a rána má smrtelná?“
(Jr 15,18)

Starec Efrém Arizonský pravil:

„Bůh nás ukázňuje jako otec, aby nás osvobodil od výstředností a nedostatků. Učí nás, abychom si nezoufali, ale abychom činili pokání a napravili se.

Když správně pochopíme a zachováme výchovu ve věci zármutku (v životě člověka), tak pak díky tomu získáme mnoho božské útěchy.

Snášením utrpení konáme Boží vůli. Kdo snáší pokušení, v jakékoli podobě, dodává své duši lék.Pokračovat ve čtení →

Ve šlépějích našich svatých, při pramenech živých vod a pod záštitou hrdinů naší pravoslavné víry…

„Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků…, vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo.“ (Žid 12,1)

Kaple svatého proroka Eliáše nad nejvyšší horou Lefkády nad vesnicí Engluvi

Slovo úvodem

Při rozhovoru s otcem Arseniem jsem byl dotázán na mého milovaného světce, na toho, kdo je mým skutečně nejctěnějším svatým v zástupech všech našich pravoslavných svatých… Ta přímá otázka mě trochu překvapila. Jako bych byl zaskočen něčím na jednu stranu tak samozřejmým, ale současně nesnadným a hlavně zcela nečekaným.

Jen jeden svatý?

Ano, otec Arsenios měl na mysli jen jednoho světce. Chtěl, abych mu řekl, kdo je mým nejoblíbenějším a nejmilovanějším ze všech.

Nebyla by to pravda, kdybych řekl, že jsem nebyl vyveden z míry. Vlastně jsem zaváhal… a nevěděl hned, co říci. Otec Arsenios vytušil moji nejistotu, a dal mi proto čas. Řekl, že mi mezitím něco ukáže, ať si to ještě rozmyslím.

Najednou jsem začal ve své mysli uvažovat nad jmény a různými osobnostmi naší svaté Církve. „Svatý archanděl Michael, svatý Paisij, svatý Nektários, svatí Cyril a Metoděj…“ Určitě jsou mnozí svatí, které nosím v srdci, o kterých často přemýšlím a k nimž se obracím častěji než k jiným, ale koho z nich postavit na pomyslné „první místo“(?).Pokračovat ve čtení →

Jak se chová člověk pokorný a jak ten pyšný…

„(…) Abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.“ (1 Tim 2,2)

Starec Euménios (Saridákis) říkal:

„Pokorný člověk trpělivě přijímá to, co nelze změnit, a nadále vyčkává.

Pyšný člověk chce, aby se vše dělo tak, jak chce on a kdy chce on.

Pokorný člověk žije pokojně a pokoj kolem sebe také šíří.

Pyšný člověk se neustále rozčiluje a ostatní (svým chováním) zneklidňuje.“

Zdroj: Γεώργιος Καλογήρου

připravil a přeložil Michal DvořáčekPokračovat ve čtení →

„Kostasi, my nemáme, ale Bůh má vždycky. A proto buď opatrný,“ řekl pak svatý Nektários…

Svatý Nektários Eginský nás učí praktické víře a naději na Boží milosrdenství k nám lidem!

Jednou někdo navštívil svatého Nektária Eginského a řekl mu:

– Ctihodný vladyko, dlužím 25 drachem (na tu dobu to bylo poměrně hodně peněz). A zítra vyprší platnost mého dluhu. Jsem zcela na mizině… Nemám už ani „haléř“, a proto Vás prosím, abyste mi pomohl.

Svatý Nektários zavolal svého pokladníka a řekl mu:

– Kostasi, dej tomu muži 25 drachem.

Ale Kostas se obrátil na svatého Nektária a výmluvně mu řekl:

– Nemáme, Vaše Ctihodnosti. Už nemáme!

– Podívej se, Kostasi, ještě jednou, protože ten člověk je ve velké nouzi.

– Vaše Ctihodnosti, naše úspory činí právě a pouze 25 drachem a jsme teprve na začátku měsíce. Jak to zvládneme v průběhu celého měsíce?

– Dejte mu ty peníze, Kostasi, a Bůh nás jistě neopustí.

Kostas ještě něco zamumlal, ale pak dal tomu nebožákovi 25 drachem.Pokračovat ve čtení →

Svatý starec Paisij nás vybízí, abychom se stali „dobrými křesťany“, a nikoli pouze „dobrými lidmi“!

Starec Paisij jednou pravil…

„Dobrý křesťan si nikdy nemyslí, že je dobrý, a proto se nikdy nechválí.

Dobrý křesťan hluboce pěstuje pokoru, která je jistotou všech ctností, doufá pouze v Boží milosrdenství a vše, co dělá, dělá k Jeho slávě.

Dobrý křesťan chodí pravidelně do chrámu, cítí se být živým údem Kristova Těla, pravidelně a kajícně vyznává své hříchy a také se pravidelně účastní Svatého přijímání.

Dobrý křesťan studuje Boží slovo, aby poznal Jeho svatou vůli.Pokračovat ve čtení →