Přesvatá Bohorodice je „nebeským oblakem“, který sesílá déšť, aby svlažil naše vyprahlé duše!
Homilie při příležitosti
svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice
Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí
svět jsi neopustila….
Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského
V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru
sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos
„Kdysi se naše pramatka Eva dopustila neposlušnosti,
a zbavila tak lidské pokolení Božího požehnání a společenství s Bohem,
sjednocení s Ním, blaženého přebývání v Ráji.
Panagie naopak napravila tuto chybu Evy
a zachovala dokonalou poslušnost vůči Bohu.“
(+ archim. Georgios Kapsanis)
Drazí bratři a sestry v Kristu,
v rámci archívu přednášek a homilií starce Georgia Grigoriatského bylo sebráno mnoho pojednání na téma Přesvaté Bohorodice, která představovala převážně jeho krátká kázání, adresovaná poutníkům a bratřím z Monastýru ctihodného Grigoria při příležitosti svátků zasvěcených Matce Boží.
Ve všech těchto kratších či delších kázáních vychází starec Georgios z teologického pokladu naší svaté Církve a shrnuje staletou úctu, pochvalu, slávu a čest, kterou Přesvaté Bohorodici náležitě a v souladu s pravoslavným učením vyjadřují všichni pravoslavní křesťané, především však velcí církevní Otcové a teologové naší Církve, kteří vždy, v každé době, naznačovali správnou myšlenkovou cestu, obnovovali, co mohlo být pozapomenuto, a svou svatostí uváděli k životu všeobecnou církevní tradici.
Dnes bude řeč o svátku jejího čestného Zesnutí.
„Přesvatá Bohorodice se povznesla velmi vysoko, nade všechny lidi a dokonce i nad anděly,“ jak praví hned úvodu svého kázání starec Georgios Grigoriatský.Pokračovat ve čtení →
Konejme milosrdenství celou silou své duše…
Abba Dorotheos
Nic nečiňme se sklíčeností
Dokonalá věc je, když někdo koná skutek milosrdenství, aniž by tak činil se sklíčeností, ani ne zdráhavě či s opovržením, ale celou svou silou, se vší ochotou a rozhodností, a činí to, jako by to byl on sám, kdo (toto milosrdenství) přijímá, a poskytuje tím druhým nějaký prospěch, jako by to byl on sám, kdo tento užitek přijímá.
Potom se Boží vůle stane dokonalou.
A tak člověk dosáhne toho, že činí Boží vůli v souladu s tím, co říká svatý Apoštol:
„Abyste dokázali poznat, co je Boží vůle…, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ (Řím 12,2)
Ano, to je přesně to, co se dosahuje díky poznání.
Zdroj: Pemptousia.gr
„Pane, přispoř nám víry“ Aneb hlavně nebýt malodušným…
Svatý Nikolaj Velimirovič
Jako jedovatý had
Jak malodušní jsou někteří křesťané, kteří, i když uznávají Krista za vzkříšeného a slavného Pána, ve svých srdcích chovají stále jisté pochybnosti, podobné nějakému jedovatému hadovi, který je pak denně zabíjí svým jedem a postupně pohřbívá jejich život ve věčné temnotě.
Zdroj: Pemptousia.gr
Svatý Jan Šanghajský mi tehdy odpověděl: „Uvidíš, ty ji uvidíš.“
Rozhovor s vladykou Michailem, arcibiskupem Meudonským z Ruské pravoslavné církve v zahraničí
Nejen o mládí, ruské emigraci, českém původu a životě ve Francii, ale také o nezapomenutelných vzpomínkách na svatého Jana Šanghajského…
Slovo úvodem
Jak jsme již uvedli v nedávno zveřejněné Aktualitě naší církevní obce, v den svátku Kazaňské ikony Matky Boží zavítala do našeho chrámu vzácná návštěva z Ruské pravoslavné církve v zahraničí (RPCZ). Arcibiskup Meudonský, vladyka Michail (Donskov), narozen 29. března 1943, přijal pozvání vladyky Olomoucko-brněnského Simeona a Šumperského Izaiáše, aby společně s námi sdílel radost při příležitosti 80. výročí posvěcení olomouckého katedrálního chrámu, kde sloužil již v sobotu při hlavních oslavách.
My jsme této vzácné příležitosti využili, abychom se vladyky Michaila zeptali na některé otázky spjaté s jeho životem, vírou, ale také např. jeho osobní známostí se svatým vladykou Janem Šanghajským a Sanfranciským, kterému pozdější biskup Michail pomáhal a přisluhoval ještě jako mladý chlapec při pravoslavných bohoslužbách v Paříži.Pokračovat ve čtení →
Sláva Bohu, který mi dává tolik těchto moudrých a blahodárných zkoušek…
Světitel a nový mučedník Jermogen (Dolganov)
Biskup Tobolský a Sibiřský
památka 20. srpna / 2. září: v den vyzdvižení jeho ostatků roku 2005 a 16. / 29. června: v den jeho blaženého zesnutí (dále pak v den památky svatých nových mučedníků a vyznavačů ruských)
Světitel a nový mučedník Jermogen, světským jménem Georgij Efremovič Dolganov, později známý jako biskup Tobolský a Sibiřský, se narodil 25. dubna / 8. května roku 1858 v rodině jedinověreckého¹ kněze Chersonské eparchie Jefrema Pavloviče Dolganova² a jeho ženy Varvary Ivanovny. Při křtu dostal jméno Georgij.
Základní vzdělání získal na škole při církevní obci v rodné eparchii a pak pokračoval na duchovním semináři. Později splnil i náročné maturitní zkoušky na klasickém gymnáziu města Ananjiv Chersonské gubernie. Poté vystudoval právní fakultu na Novorossijské univerzitě v Oděse, prošel kurzy matematické fakulty a docházel kromě jiného také na lekce Historicko-filologické univerzity. Ve studiu pokračoval na Petrohradské duchovní akademii, kde přijal mnišství se jménem Jermogen (podle řeckého „Hermogenes“) a 15. března roku 1892 se stal jeromonachem. Akademii zakončil roku 1893 s titulem kandidát bohosloví. Poté byl jmenován inspektorem a následně rektorem na Tbiliském duchovním semináři (v době, kdy propukali jedny z prvních revolučních nálad, nechal ze semináře vyloučit Josifa Džugašviliho). V té době mu byl udělen titul archimandrity. Protože byl ale rozladěn narůstajícím proticírkevním a materialistickým duchem té doby, rozhodl se jít ve šlépějích misionářů a odejít mezi obyvatele žijících ve vzdálených oblastech na východě Ruska.Pokračovat ve čtení →
Napodobiteli milosrdného Pána…, modlitbami svými uzdrav nemoci duší našich!
Svátek svatého velkomučedníka Pantelejmona
v naší farnosti
Fotografie z večerního Akathistu k tomuto svatému
„Nezištníkovi a Léčitelovi“
V našem chrámu jsou kromě jiných uloženy také částečky ostatků svatých nezištníků Pantelejmona a Hermolaa.
Svatý velkomučedníku Pantelejmone, pros Boha o nás!Pokračovat ve čtení →
Zápas s myšlenkami může trvat po celý život…
Starec Tadeáš Vitovnický
Tehdy se tříští
Naše uvažování (myšlenky čili logismi), nálady a touhy otevírají cestu a odrážejí celý náš život.
Pokud jsou naše logismi plné pokoje, klidné, plné lásky, dobroty a čistoty, pak pocítíme pokoj, protože mírumilovné myšlenky umožňují existenci vnitřního pokoje, který z nás vyzařuje.
Ale pokud uvnitř chováme negativní myšlenky, pak je náš vnitřní mír zcela roztříštěn.
Zdroj: Pemptousia.gr











