A ty, když vstaneš na modlitbu, představ si, že Kristus přišel na tuto zem.
Soud je završen.
A Pán odchází s těmi, které vyvolil.
Ty jsi však zůstal.
Představ si, jak za ním budeš volat.
A tímto způsobem se vždy modli.
přeložil o. Marek Malík
Lež je výplodem obelstěné duše a zatemněné mysli.
Lež poukazuje na vzdálení se od Boha, vedení války proti pravdě a nenávist vůči spravedlnosti.
Lež je temnota, která vychází z temných jeskyní Hádu (podsvětí) a která touží po tom, aby pohltila zemi, aby již nezářily paprsky pravdy na její obyvatele.
Zdroj: Pemptousia.gr
Neměli bychom navazovat přátelství, která nám usnadní cestu k výhře peněz anebo k nasycení se při bohaté hostině, ani abychom dosáhli nějaké lidské záštity, nýbrž a jedině abychom hledali přátele, kteří nám mohou duchovně prospět, poradit nám v tom, co je nám zapotřebí, kteří nás pokárají, když konáme něco špatného, kteří nám něco vytknou, když se mýlíme, ale také přátele, kteří nám pomohou, abychom se přiblížili k Bohu.
Zdroj: Svatý Jan Zlatoústý, (PG 48, 959), Το μέγα Γεροντικόν (FB)
„Pamatuj, Michaeli, že můj mnišský život a moje přísaha, moje hodnost a moje rozhodnutí sloužit Pánu jsou pro mě tou největší, nejposvátnější a nejvýznamnější povinností. Upřímně a z celého svého srdce jsem se vzdal své světské a lékařské kariéry, která přirozeně mohla být velmi úspěšná. Nyní to už ale pro mne nemá žádný význam. Celá moje radost a celý můj život je sloužit Pánu, v Něhož věřím.“
Duchovní svědectví tohoto světce je dodnes velmi aktuální.
Je určeno všem nám, kteří ho ctíme a milujeme.
Staňme se proto také jeho napodobiteli.
A podle jeho příslibu, daného jeho věrným dětem, také nás pokryjí jeho svaté přímluvy a modlitby, obzvláště nyní, když se nachází před trůnem našeho Boha a Stvořitele.
Zdroj: FB (Přátelé svatého starce Paisije Svatohorce)
Kristus oslavuje své „Svaté“, a ti zase oslavují Jeho Církev jako její praví členové.
Jedním z těchto zbožštěných křesťanů je také starec Efrém Katunakiotský, který zemřel v roce 1998.
Žil 65 let přísného asketického života na Svaté Hoře Athos (z toho 42 jako poslušník), daleko od světa, chudý podle kritérií tohoto světa, ale bohatý v Bohu, obdařen nadpřirozenými dary Ducha Svatého, které získal.
Vždy byl a také zůstal „blahodatí obdařeným“ poslušníkem.
Všechno, co existuje, existuje proto, že o tom Bůh uvažuje.
Bůh uvažuje o světě, a svět existuje.
Pokud žádáte ve vší prostotě a pokoře, aby se děla Boží vůle, Bůh může změnit jakýkoli stav věcí, dokonce i ten sebevíce negativní.
Pokud tedy posloucháte svého duchovního otce, pokud mu důvěřujete, nebojte se, že budete vedeni nesprávným směrem.
Raději se nech pronásledovat, než abys pronásledoval druhé.
Raději se nech ukřižovat, než abys přibíjel na kříž druhé.
Raději snes nějakou nespravedlnost, než abys činil nespravedlnost druhým.
Raději se nech pomluvit, než abys někoho pomluvil.
Snaž se být předobrým, a nebuď přísný ve zlém.
Neměj v nenávisti hříšníka…
Nezapomínej, že také ty jsi účasten pozemské přirozenosti, a raději buď všem něčím prospěšný.
Zdroj: Pemptousia.gr
Každý, kdo prošel nějakým pokušením, bude schopen pomoci také tomu, kdo bývá pokoušen.
Ach, jak vám to jen nyní říci.
Dobře, řeknu vám to, i když je to tajemství mého života. Řeknu vám to pro lásku Boží a také proto, že jste moji synovci.
Ekzém, který mám, tato rána, kterou mám na nohou, mě trápí už patnáct let. Vyzkoušel jsem různé léky, ale nic nepomohlo. Teď, když jsem zestárl, se celé onemocnění ještě zhoršilo. Když ležím v posteli, nazývám ji pro sebe „postel bolesti“.
Protože, když si chci sednout tak, jak nyní sedíte vy, tak nemohu. Trochu si sednu, a už to nejde. Krev sestupuje k nohám a rány bolí ještě více. Naopak, když si dám pod nohu polštář, a nohu tímto způsobem mírně pozvednu, bolest se trochu zmírní. Aspoň v noci se snažím takto svou bolest utišit.Pokračovat ve čtení →
Starec začal svou homilii těmito slovy:
„Je velmi smutné, že kvůli nějaké naší touze ztrácíme Boží blahodať a nežijeme tak, jak si náš Pán přeje, abychom žili. Domnívám se, že nám všem se něco takového často stává. Někdy nás z cesty svede nějaké pokušení a my ztrácíme schopnost žít v souladu s požehnáním našeho Pána.“
Starec Georgios vybízí věřící, aby dobře a důkladně prověřili své svědomí a ptali se: Co je vlastně tím, co se během dne klade jako nějaká překážka před každým z nás a nedovoluje nám, „abychom se vždy účastnili jako spolustolovníci při Tajemné večeři“?[1]
Přirozeně, že ti z našich bratří, kteří získali náležitý duchovní stav a vedli zápas a očistili se od vášní, ti se neustále nacházejí v obecenství s Bohem a neustále prodlévají na „Večeři Páně“. Také proto z lidského pohledu nikdy nezakoušejí žádný zármutek, „neboť jejich mysl neustále přebývá v Bohu“.Pokračovat ve čtení →