Ctihodný starec Tichon, který měl archanděle jako své služebné duchy…

Ctihodný otec Tichon Duchovník
ze Svaté Hory Athos

„Michaeli, ty popravici, Gabrieli, ty polevici, a anděle můj ochránce, ty stůj při mém boku!“

Jednou, kdysi dávno, sloužil ruský starec Tichon (Golenkov), zvaný též „Duchovník“ a „Svatohorec“, svatou liturgii.

Tehdy mu v oltáři přisluhoval svatý starec Paisij.

Při Velkém vchodu, poté, když se z oltáře vynášejí svaté Dary, vyšel starec Tichon na ambon, kde spatřil archanděla Michaela a Gabriela, kterým svou lámanou řečtinou pravil:

„Michaeli, ty po mé pravici, Gabrieli, ty po mé levici!“

Pokynul jim rukou, kam přesně se měli postavit, aby obstoupili svatý prestol.

Pak ještě zvolal:

„A ty, anděli můj ochránce, ty stůj po mém boku“, a tím myslel svého anděla ochránce.Pokračovat ve čtení →

Ó, posvěcená hlavo, předivný arcipastýři a Kristův mučedníče, otče Gorazde, pros Boha o nás!

              Svatý nový mučedník Gorazd,
biskup český a moravsko-slezský (1879-1942)

Památka 4. září

Píseň ke svatému Gorazdovi:

Shlédni s výsosti,
nádobo ctnosti,
Gorazde náš svatý!
Pros Hospodina
za národ, jenž dřímá
v hříchu zajatý.

Tvé spásné dílo
nám navrátilo
svaté Pravoslaví,
víru ztracenou,
perlu drahocennou
z Velké Moravy.

Zbloudilých vůdce,
rouhačů soudce,
pastýř neúnavný…
Chrámy jsi vzdělal,
světlo Pravdy předal,
otče přeslavný.

Vstříc svému kříži
s důvěrou vzhlíží
klenot mučedníků.
Ač tělo klesá,
duše v Bohu plesá,
v pušek výkřiku.

Pokračovat ve čtení →

Byla plná laskavosti, takže dokázala všechny nadchnout, vnést pokoj a vždy za vše děkovat!

Svatá Sofie z Klisuri

Novodobá velká asketka
a žena Myronosice
(1883 – 1974)

Svatá gerontisa (starice[1]) Sofie žila v Monastýru Panagie Klisurské[2] v Západní Makedonii v Řecku, na tomto spořádánem a čestném místě Ducha Svatého, kde přebývala v hluboké a nedílné jednotě s Pánem.

Světským jménem Sofia Chotokuridu[3], nová asketka z Klisuri, pocházející z Pontu, byla ženou, která se z lásky ke Kristu a ve snaze překonat hřích a hříšné vášně stala novou jurodivou naší doby, tzv. „bláznem pro Krista“.

Tato významná postava duchovní dokonalosti a svatosti, asketka z Klisury, se před námi zjevila, aby nám odhalila polární hvězdu spásy skrze svůj neporušený a Bohu podobný život, v němž se odrážela dvojí láska, jak k Bohu, tak i ke každému bližnímu.

Starice Sofie pokořila své vlastní já svou vytrvalou a neustálou askezí a tvrdým způsobem života, aby povstala v očích svého nebeského Ženicha, a od Něho tak získala „odplatu svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši“ (Fil. 3,14). Svým svatým způsobem života nejprve oslavila Boha, aby byla vzápětí od Boha oslavena skrze Jeho milost, kterou přijala, aby se přimlouvala za všechny současné v tomto světě zápasící křesťany, bojovníky pravé zbožnosti a svatootecké tradice.Pokračovat ve čtení →

Aby na tyto dítky seslal ducha moudrosti a rozumu a aby otevřel jejich rozum i ústa a osvítil jejich srdce…

Pobožnost před začátkem školního roku
a blížící se zahájení výuky
v Pravoslavné nedělní škole náboženství

Děkujeme našim otcům duchovním za jejich obětavé duchovní vedení, péči o všechny věřící a zejména ty malé a dospívající.

Díky jejich modlitbám a při vedení Ducha Svatého budou naše pravoslavné děti usilovat o dobré výsledky v nadcházejícím školním roce, který je pro některé z nich rokem znamenajícím první školní krůčky a pro jiné může být i rokem rozhodujícím v jejich dalším studijním životě.

Těšíme se, že děti školou povinné budou navštěvovat také výuku náboženství, která se bude konat většinou každou druhou neděli po svaté liturgii v naší Svatováclavské škole na Úvoze 62.

Přejeme všem dětem hojnost Boží blahodati a mnoho úspěchů v jejich učení a studiu!Pokračovat ve čtení →

Každodenní duchovní pokrm podle učení otce Serafíma (Roseho)

Pravidelné měsíční poučení na duchovní témata
s otcem Serafímem (Rosem)

Každodenní duchovní pokrm

Znovu chci říci to, co jsem říkal už kdysi dříve: že je třeba se dívat na onu vyšší stranu všeho, ne na tu nižší, vzhůru, a ne dolů, vrhat pohled ke Království nebeskému, a nikoli k podrobnostem světského života. Přesněji řečeno, ony podrobnosti světského života musí stát v pozadí a ono směřování k nebi musí být naplněno horlivostí, rozhodností a vytrvalostí (stálostí). Vytrvalost, to je hodnota, která je dosahována určitým způsobem duchovního života, který je založen na duchovní stravě – tj. moudrosti svatých Otců, tedy nikoli na tradici pro tradici. Jinými slovy, ona vytrvalost v duchovním životě musí být založena na osvojení si toho, co nám předkládá Bohem daná moudrost svatých Otců v jejich dílech. Z druhé strany je tato vytrvalost dosahována a tvořena s pomocí modlitby. Všechny základní modlitby byly pro nás zachovány v bohoslužebných textech. Samozřejmě, že na různých místech a v rozdílných podmínkách jsou modlitby konány více či méně s ohledem na dané možnosti a sílu (věřících).Pokračovat ve čtení →

Ani hrob ani smrt nemohly udržet Přečistou Pannu, neboť ona, jsouc Matkou Života, přešla k Životu…

Slavné a světlé „Zesnutí“ Přesvaté Bohorodice

Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila, Bohorodice. Přešla jsi k Životu, ó matko Života, a přímluvami svými zbavuješ smrti duše naše. (Tropar hlas 1.)

Pravoslavná církevní obec v Brně dnes oslavila krásný a duchovně prosvětlený svátek slavného Zesnutí Přesvaté Bohorodice a současně jejího Přejití k věčnému životu.

Ne nadarmo se tomuto velkému svátku říká „Letní Pascha“.

A skutečně, v mnohém se totiž podobá slavnému Vzkříšení Pána Ježíše Krista.

Pravoslavný chrám svatého Václava v Brně se zaplnil zástupem věrných křesťanů, kteří v rámci svých sil a možností obětovali Bohu v tomto svém volném dni od práce něco malého a drobného, aby mohli získat Boží milost a blahodať.

Dnes jsme přispěchali do našeho chrámu, abychom se poklonili čestnému Zesnutí Boží Matky a oslavili její slavné Přejití na nebe.

Přišli jsme dnes na svatou liturgii, abychom přinesli naše vlastní hříchy a žádali Přesvatou Pannu o její přímluvy u našeho Spasitele, neboť Ona je naší jedinou skutečnou a v tomto světě reálnou pomocí, „neboť má moc a smělost přimlouvat se za nás“.

Přišli jsme dnes do společenství svatých, tedy věřících, kteří o svatost usilují, a současně mezi Boží svaté, kteří jsou při každé svaté liturgii spolu s námi neviditelně přítomni.Pokračovat ve čtení →

Sám Kristus ukázal svým učedníkům svou božskou slávu, a tím je osvítil…

Doplňujeme foto záběry z nedávného svátku Proměnění Páně (6/19. srpna), jak ho letos v létě prožili věřící naší Pravoslavné církevní obce v Brně.

Tropar Proměnění Páně hlas 7.
Tys proměnil se na hoře, Kriste Bože, a ukázal jsi učedníkům slávu svou, pokud ji snésti mohli. Na přímluvy Bohorodice ať zasvitne též nám hříšným světlo Tvoje věčné. Dárce světla, sláva Tobě.

Odkaz na FB PCO Brno: