Modlitba a kříž svatého Nektária zachraňují všechny…

Zázračná událost při plavbě na rozbouřeném moři

Další vskutku podivuhodná událost ze života svatého Nektária Eginského, a můžeme říci, že doslova zázračná, se udála tehdy, když světec ještě jako malý Anastásios plul ke svatým místům do Svaté země. Cestovat musel lodí. A zde, na palubě malého korábu, se všechno událo…

Zpočátku se plavba odvíjela hladce, vítr byl příhodný a moře poklidné. Občas se vyskytly i menší bouře, ty ale lodi ani její osádce nikterak neublížily. Jednou se však dostala jejich loď do silné bouře, která moře roztančila tak, že se vlny podobaly spíše horám, než čemukoli jinému. K tomu se přidaly temné mraky a blesky nad obzorem, které dodávaly celému dramatu na vážnosti. Dvě noci a dva dny zápasil kapitán s rozbouřenými vlnami, ale třetí den začínal i on klesat na mysli a přestával věřit, že se loď i její cestující ještě vůbec nějak zachrání.

„Tento zápas prohrajeme, neexistuje žádná naděje,“ pomyslel si.

Předal kormidlo jednomu z námořníků a přešel na kapitánské místo.

„Záchranné čluny! Připravte čluny!“ zavolal na posádku.

„Zachraňme všechny!“ pravil zoufale.Pokračovat ve čtení →

Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec, první i poslední…

 

V chemii

Změnil vodu ve víno.

(Jan 2, 1-11)

V biologii

Narodil se, aniž by byl počat v lůně své matky podle přirozených zákonů.

(Matouš 1, 18–25)

Ve fyzice

Popřel zákony gravitace, když chodil po vlnách a když vystoupil na nebesa.

(Marek 6, 49-51)

V ekonomii

Popřel teorii matematiky, když nasytil 5 tisíc lidí pouhými pěti chleby a dvěma rybami, takže nakonec zůstalo ještě 12 plných košů.

(Matouš 14, 17–21)

V medicíně

Léčil nemocné, ochrnuté a slepé bez jakýchkoli léků.

(Matouš 9, 19-22 a Jan 9, 1-15)Pokračovat ve čtení →

Poslední vůle a závěť svatého starce Gabriela (Urgebadzeho)

Ctihodný a svatý, v Bohu pokorný a blahodatí Boží naplněný „blázen pro Krista“ a „vyznavač gruzínský…

Sláva Bohu v Kristu!

„Žádám o odpuštění a požehnání od Jeho Svatosti a Blaženosti, katholikose a patriarchy celé Gruzie, Elijáše II.

Žádám o odpuštění od duchovních, mnichů a mnišek a současně jim všem zanechávám své vlastní požehnání.

Bůh je láska.

Velmi jsem o to usiloval, ale nebyl jsem schopen dosáhnout lásky k Bohu a k bližnímu podle přikázání našeho Spasitele.

Láska je jediným cílem člověka v tomto viditelném světě, aby se mohl stát dědicem Nebeského království a dosáhnout pokoje ve Věčnosti.

Přeji si, abyste mě pohřbili bez rakve a zabalili do mé mantije.Pokračovat ve čtení →

Přenesení ostatků svatého Václava

Oslava svátku Přenesení svatých ostatků sv. knížete Václava je v Pravoslavné církvi slavena 4.3. podle starobylého juliánského kalendáře
(tj. 17.3. dle kalendáře občanského)

 

Na letošní březnové úterý s datem 17.3. připadá podle pravoslavného kalendáře památka přenesení svatých ostatků svatého mučedníka Václava, knížete českého, ze Staré Boleslavi do Prahy.

Památka svatého Václava je pro nás důležitá zejména proto, že tento světec je patronem naší země, k němuž se obracíme v těžkých okamžicích našeho života a našich dějin, a hledáme u něj útěchu, tak jak to známe a vyznáváme ve Svatováclavském chorálu:

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha! Kriste, eleison.Pokračovat ve čtení →

Neboť Tobě náleží býti milostivým a zachraňovati nás…

Modlitba v čase zhoubné epidemie
a smrtelné nákazy (infekce)

Pane Bože náš, shlédni ze své svaté výsosti na modlitbu nás hříšných a nedůstojných služebníků Tvých, kteří jsme rozhněvali našimi přestoupeními Tvou dobrotu a popudili Tvoji dobrotivost.

Nevcházej v soud se služebníky svými, ale odvrať Tvůj strašný hněv, spravedlivě na nás pozdvihnutý, utiš zhoubnou hrozbu, zastav Tvůj hrozný meč, nepozorovaně a neočekávaně nás stínající.

Slituj se nad ubohými a strádajícími služebníky Tvými, neuzavři naše duše smrtí.

S pokáním, se srdcem zkroušeným a se slzami se utíkáme k Tobě, milosrdnému, slitovnému, laskavému a blahosklonnému našemu Bohu.

Neboť Tobě náleží býti milostivým a zachraňovati nás a Tobě chválu vzdáváme s bezpočátečným Otcem Tvým a Přesvatým a Blahým a Oživujícím Duchem Tvým, nyní i vždycky až na věky věkův, Amen.

Prayer in Time of Devastating & Death-bearing Pestilence

Lord our God, look down from Thy Holy Heaven on the supplication of us, Thy sinful and unworthy servants, who have angered Thy graciousness by our transgressions, and have provoked Thy deep compassion, and enter not into judgement with Thy servants. But do Thou turn aside Thy fearsome anger that hath justly seized us, appease the destructive threatening, avert Thy terrible sword that, although invisible, cutteth us grievously, and spare Thy poor and needy servants. Enclose not with death the souls of us who have fallen down in repentance with broken hearts and tears before Thee, our kindhearted, condescending, and accommodating God.

or Thine it is to show mercy and to save us, O our God, and unto Thee do we send up glory: to the Father, and to the Son, and to the Holy Spirit, now and ever, and unto the ages of ages. Amen.

připravil a přeložil o. Marek Malík

Modlitba v čase zhoubné epidemie a smrtelné nákazy_csl-en

Světitel Řehoř Palama, arcibiskup soluňský

(14. listopadu a 2. neděli Velikého postu)

 

Tropar sv. Řehoři Palamovi (Hlas 8.)

Pravoslaví svícne, Církve oporo a učiteli,

okraso mnišstva, teologů obhájce nepřemožitelný,

Řehoři divotvorce, chloubo Soluně, zvěstovateli blahodati,

pros neustále za spásu duší našich.

Svatý Řehoř Palama, arcibiskup soluňský, se narodil v roce 1296 v Malé Asii. Během turecké invaze jeho rodina uprchla do Konstantinopole, kde nalezla útočiště na dvoře císaře Andronika II. Paleologa (1282–1328). Otec svatého Řehoře se stal hlavním hodnostářem císaře Andronika, ale brzy zemřel. Sám císař Andronik přijal na sebe roli vychovatele a patrona ve vzdělání osiřelého mládence Řehoře. Mladý Řehoř, maje sám vynikající studijní schopnosti a výbornou píli, snadno zvládl všechny stupně, které tvořily proces středověkého vysokoškolského vzdělávání. Císař si původně přál, aby se mladý Řehoř věnoval veřejné činnosti, ale Řehoř, sotva dvacetiletý, odešel v roce 1316 (podle jiných zdrojů až v roce 1318) na Svatou Horu Athos, kde jako novic vstoupil do bratrstva monastýru Vatopedi, kde také přijal mnišské postřižení z rukou ctih. Nikodéma Vatopedského (11. května), pod jehož vedením započal intenzivní cestu askeze. O rok později se mu zjevil sv. Jan Teolog a přislíbil mladému mnichovi duchovní ochranu a vedení. Rovněž Řehořova matka spolu se sestrami přijala krátce po odchodu sv. Řehoře na Athos mnišské postřižení. Poté, co ctihodný starec Nikodém zesnul, pokračoval Řehoř po dobu dalších 8 let duchovní zápas pod vedením nového starce Nikefora, po jehož smrti odešel do Lavry sv. Athanásia. Zde vykonával službu v jídelně a stal se rovněž sborovým zpěvákem. Za 3 roky (1321) však Velikou Lavru opustil, neboť zatoužil po ještě vyšších stupních duchovní dokonalosti, a usadil se v jednom malém poustevnickém monastýru. Představený zdejšího monastýru začal mladého Řehoře učit základům duchovní modlitby – umění modlitby mysli, která se postupně vyvíjela a přizpůsobovala předcházejícími generacemi křesťanských mnichů, počínaje od poustevníků 4. století, Evagria Pontského či ctih. Makária Egyptského (19. ledna). Když v 11. stol. dočkaly některé vnější modlitební postupy podrobného osvětlení z pera ctih. Simeona Nového Teologa (12. března), přijali je i athosští mniši a začlenili plně do své modlitební praxe. Odborné provádění této duchovní metody „modlitby mysli“, která vyžaduje samotu a ztišení, bylo nazváno hesychasmem (z řeckého slova ησυχία, viz mlčenlivost), a ti, kteří tuto modlitbu praktikovali: hesychasty.Pokračovat ve čtení →

O svaté a božské Eucharistii podle učení svatých Otců…

Svatý Jan Zlatoústý

A když přijde okamžik, kdy se podává božské Přijímání, a ty se chystáš předstoupit před svatý oltář, pak pevně věř, že tam je přítomen sám Kristus, Král všech.

A když spatříš kněze, jak ti nabízí Tělo a Krev Páně, nemysli si, že to koná kněz, ale věř, že ruka, která se k tobě natahuje, patří Kristu.

Ten, kdo svou přítomností osvítil stůl na Tajemné Večeři, On sám nyní ozdobuje oltář božské Liturgie.

Skutečně se zde Pán nachází a zkoumá úmysly všech, každého z vás, a pozoruje, kdo se přibližuje se zbožností příhodnou k tomuto posvátnému Tajemství, a kdo naopak se lstivým svědomím, s nečistými a mrzkými myšlenkami, se skutky poskvrněnými.

Uvaž tedy, jaký svůj nedostatek jsi napravil, jakou ctnost jsi získal, jaký hřích jsi odstranil svým vyznáním (při svaté Zpovědi), a v čem ses stal lepším.

Pokud ti tvé svědomí řekne, že ses dostatečně postaral o své duševní rány, pokud jsi vykonal více než jen půst, pak přistup a zúčastni se této Večeře s bázní Boží.

Jinak se od přečistých Tajin drž dál. A teprve poté, až očistíš své nitro ode všech svých hříchů, pak znovu přistup.

Přistupujte tedy k božskému Přijímání vždy s bázní a s chvěním, s čistým svědomím, s půstem a s modlitbou.

Bez přílišného hluku, bez hlučné chůze a tlačení těch, kteří stojí po tvém boku. Protože to je největší bláznovství a nejhorší pohrdání božskými Tajinami.

Řekni mi, člověče, proč děláš hluk? Proč spěcháš? Jsi snad pod tlakem nějaké své vlastní práce? Je možné, že ve chvíli, když přistupuješ ke svatému Přijímání, myslíš na to, jakou práci musíš dokončit? Nebo se domníváš, že se nacházíš ve společnosti lidí, a nikoli uprostřed zástupu andělů? Něco takového svědčí spíše o tvém kamenném srdci.

Zdroj: http://users.sch.gr/…/Agios_Iwannhs_o_…/H_Theia_Koinwnia.htm

Užitečné odkazy: (Děkovné modlitby po svatém Přijímání v řečtině):

Co dělat, když jsem nemocný: Modlit se, nebo brát léky?

Ctihodný Gabriel (Urgebadze) Samtavrijský

Vyznavač a blázen pro Krista

Když bude pršet, někteří si obují jen sandály anebo prohlásí, že se s Boží pomocí nenachladí.

A když nachladnou?

Cožpak za to bude vinen náš Pán, že tito lidé se nachladili z nedostatku soudnosti?

A další zase, když onemocní, tak ve velké pýše řeknou:

„Nechci léky, Bůh mi pomůže.“

Něco ti řeknu, blahoslavený!Pokračovat ve čtení →

Hlas biskupů v souvislosti s epidemií COVID-19 všem věřícím Olomoucko-brněnské eparchie

Vyhlášení

biskupů Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích

pro eparchiální duchovenstvo a věřící

Naši eparchiální pastýři, vladyka Simeon i vladyka Izaiáš, vyzývají všechny duchovní i věřící naší Olomoucko-brněnské eparchie k modlitbám za překonání této epidemie.

Prosíme všechny věřící i duchovní, aby se modlili za sebe vzájemně a pomáhali si dle možností.

Prosíme i o modlitby za nás a všechny episkopy i duchovenstvo naší místní církve.

S archijerejským požehnáním Vaši pastýři

Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský
a Izaiáš, biskup šumperský

Celé „Vyhlášení“ je k dispozici v uloženém odkazu níže:

Vyhlášení biskupů Olomoucko-brněnské eparchie

Pokračovat ve čtení →

Svatořečení ctihodného Josefa Hesychasty a spolu s ním dvojice svatohorských starců

Nové a blahovonné květy ze Zahrady Přesvaté Bohorodice provoněly duchovní nebe
Pravoslavné církve

Efrém Katunakiotský, Josef Hesychasta, Daniel Katounakiotský     9. března 2020

Dne 9. března se konalo dlouho očekávané svatořečení ctihodného starce Josefa Hesychasty a spolu s ním také starců  Efréma a Daniela Katunakiotských ze Svaté Hory Athos, plně v souladu s dřívějším oznámením Ekumenického patriarchátu z října roku 2019, které nyní oficiálně potvrdil i jeho Posvátný Synod.

V tento den začaly všechny zvony na poloostrově Athos vydávat do všech stran radostné hlasy a šířit blahou novinu o novém a blahovonném květu a svatém muži naší pravoslavné víry: ctih. Josefu Hesychastovi, který byl ryzím dítětem Zahrady Přesvaté Bohorodice.

Pravoslavné zpravodajství „ΟΡΘΟΔΟΞΙΑ“ oficiálně oznámilo tuto významnou zprávu a zmínilo se o duchovnímu dědictví, které ctihodný starec Josef Hesychasta „Spileotis“ (Sloupovník) předal svým životem a svatostí dalším generacím pravoslavných křesťanů a které je založeno na učení o zušlechťování našeho nitra pomocí v askezi uskutečňovaném duchovním zápase a častém vzývání Ježíšova jména (tzv. modlitby mysli): „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným.“Pokračovat ve čtení →