Homílie/Pravoslaví/Věrouka

Společenský rozměr pravoslavné duchovnosti (Část 1.)

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Z kapitol o empirické teologii Pravoslavné církve

Pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
Třebíč, 12. června 2020

Michal Dvořáček

Uvedení do tématu

Zkušenost, ryzí, pravdivá a nezpochybnitelná zkušenost našich svatých nás vede k poznání a k pochopení toho, co je základem naší křesťanské víry.

Svatý apoštol a evangelista Juda, bratr Páně, ve svém krátkém, ale výstižném evangelním poslání praví: „Milovaní, jakkoli jsem toužil napsat vám o našem společném spasení, považuji teď za nutné napomenout vás, abyste ze všech sil bojovali o víru, která byla jednou provždy darována svatým.“ (Juda 1,3) Na dalším místě svého obecného poslání tehdejším křesťanům dodává: „Vy, milovaní, budujte svůj život na své nejsvatější víře, modlete se v Duchu svatém, uchovávejte se v Boží lásce a očekávejte, že vás milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista dovede k věčnému životu.“ (Juda 1,20-21)

Apoštol Juda nebyl jediným, který hovořil o duchovním zápase. Svým způsobem o něm hovořili, svědčili a hlásali všichni naši svatí, ať již svými slovy či, a to především, svými skutky.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Věrouka

Z dopisů valaamského starce Jana (Díl 3.)

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Poučení ctihodného schiigumena Jana (Alexejeva)

Jak číst svaté Evangelium

Svatí Otcové radí, že svaté Evangelium bychom měli číst každý den, a když není dostatek času, tak alespoň jeden úryvek určený na konkrétní den v roce.

Nečti tak, abys text jen přečetl, ale aby ses i vnitřně pomodlil k Hospodinu, aby ti odkryl oči tvého srdce, a tys mohl porozumět moci blahé Kristovy zvěsti. Čti pozorně, jak se patří. Svou vlastní zkušeností poznáš duchovní sílu vycházející z takového čtení, podobně jako evangelní žena postižená krvotokem (Luk 8, 43–48).

Jak dostihnout pokoje a klidu

Na tvé úzkosti, ti odpovím následovně: dokud naše duševní loď pluje v moři života, vždy se bude vystavovat proměnnám povětrností. Tu bude déšť, tu vedro, a jindy se pozdvihne silná bouře, která tě vyhodí na břeh. Jinak být ani nemůže, v tomto slzavém údolí, jen v budoucím životě to bude bez těchto proměnlivostí. Když jsme vystaveni vášním (mluvím o duchovních) ješitnosti, pýchy, lstivosti a běsovské hrdosti, tak pak pod vlivem těchto vášní si myslíme, že všichni lidé jsou vinní a nedobří. Nicméně, my nemáme takové přikázání, abychom vyžadovali od druhých lásky a spravedlnosti, ale my sami jsme naopak povinni, plnit přikázání lásky a být spravedlivými. Nebuď, ale zasmušilý a smutný, v čase trápení, se ponoř do Svatého Písma, do poučení svatých otců a do modlitby, tehdy skrze tuto zkušenost pocítíš pokoj a klid ve své duši. Svým rozumem jakkoli nad tím můžeme přemýšlet, bez Boží pomoci, nemůžeme sebe, a ani druhé usmířit a upokojit.

Připravil a přeložil o. Marek Malík.

Aktuality/Pravoslaví/Životy svatých

Blahá památka na zesnutí jednoho blahodatného starce a obyvatele Svaté Hory Athos…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Dne 8. června roku 2014 blaženě zesnul starec Georgios (Kapsanis), bývalý igumen Posvátného monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

Archim. Georgios (Kapsanis), bývalý igumen Monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos, zesnul v roce 2014 po dlouhodobých zdravotních komplikacích v den svátku zrodu novozákonní Církve Kristovy čili v den Svaté Padesátnice.

Stalo se tak mimo Svatou Horu Athos a Zaupokojná liturgie, jíž předsedal metropolita larisský, vladyka Ignátios, byla sloužena 8. června v Metochiu monastýru sv. Řehoře ve čtvrti Stavroupoli v Soluni. Mezi spolusloužícími byli i další řečtí metropolité a zbožný lid. Samotný pohřeb a uložení do hrobu proběhlo na druhý den (9. června) již na Svaté Hoře, kam byly ostatky archim. Georgia následně převezeny. Tam se za ním přišli rozloučit jak mniši, tak představení všech svatohorských monastýrů, ale i řada poutníků.

Metropolita larisský Ignátios, jenž byl duchovním dítětem otce archim. Georgia, s dojetím ve tváři pronesl tato památná slova:

„Kam odcházíš, náš starče, Ty, který jsi byl útěchou pro náš lid, horlivý zastánce naší víry a duchovního zápasu.“Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Opět po roce v Brně oslavíme „Den pravoslavné rodiny“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů
Homílie/Věrouka

K čemu je víra, když s ní nedospěješ k nesmrtelnosti a k vítězství nad smrtí?

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Svatý Justin „Nový“ (Čelijský)

Bez zmrtvýchvstání Krista by nebylo ani křesťanství!

Pokud existuje nějaká pravda, v níž by bylo možné shrnout všechny evangelní pravdy, touto pravdou by bylo „Kristovo vzkříšení“.

Ba co víc, pokud existuje nějaká skutečnost, v níž by mohly být shrnuty všechny novozákonní skutečnosti, pak by jí bylo opět Kristovo vzkříšení…

Pouze Kristovým vzkříšením lze vysvětlit všechny Jeho zázraky, všechny Jeho pravdy, všechna Jeho slova a všechny další události Nového zákona.

Kvůli hříchu se člověk stal pomíjivým a smrtelným, naopak díky Vzkříšení Bohočlověka Krista se člověk stává nesmrtelným a věčným. Právě v tom totiž spočívá veškerá síla, moc a všemohoucnost Kristova vzkříšení. A právě proto by bez Kristova vzkříšení nemohlo existovat ani křesťanství.Pokračovat ve čtení →

Homílie/Pravoslaví/Věrouka

Přijali jsme přece Ducha synovství, „v němž voláme: Abba, Otče!“, jak praví svatý apoštol Pavel…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Homilie při příležitosti svátku Svaté Padesátnice

Vždyť právě Kristus, vtělené Boží Slovo,
zjevil Ducha Svatého…

 Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

 V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru
sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

 „Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“ (Řím 8,15)

Drazí bratři a sestry v Kristu,

Starec Georgios ve své homilii ke svátku Padesátnice jasně potvrzuje že „Duch Svatý byl přítomen při všech událostech božské ikonomie (spásy)“.

„Skrze Ducha Svatého byl Pán pokřtěn, odešel na poušť a vykonal všechny ty skutky božské ikonomie, jež byly nezbytné.“

Souběžně s tím však také Kristus, vtělené Boží Slovo, zjevil Ducha Svatého a v den svaté Padesátnice daroval tohoto Ducha Svatého své Církvi.Pokračovat ve čtení →

Homílie/Pravoslaví

„Já jsem Kristův učedník. A Kristus nám řekl, abychom nikomu nic neodpláceli.“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Pamatuji si na vyprávění o jednom pravoslavném chlapci, který žil v Alexandrii.“

V blaženém zesnutí starec Georgios (Kapsanis), bývalý igumen Posvátného monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos († 8.6.2014) [1]

 Věčná památka! Šťastný Ráj, drahý starče Georgii!

Náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus nám předal dokonalé učení o našem spasení. A co nás naučil, nejprve také sám naplnil: „A tak by učil lidi“[2] (srov. Mat. 5,19).

Představil nám jako příklad pravé lásky „Milosrdného Samaritána“. Náš Pán, který byl vůbec nejlepším příkladem Milosrdného Samaritána, vzal do své náruče ztrápenou lidskou přirozenost a vyrval ji z rukou lupičů – tj. démonů, ale také ze spáru vášní, zlých lidí, a vzkřísil a oživil ji skrze své ukřižování, smrt a Vzkříšení.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Věrouka

Z dopisů valaamského starce Jana (Díl 2.)

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Poučení ctihodného schiigumena Jana (Alexejeva)

Jak nasměrovat svůj život na správnou cestu

Kristus uprostřed nás!

…Prosíš mne, abych ti dal návod nebo určil pravidlo anebo dokonce uspořádal a nasměroval tvůj život na správnou cestu. Tvá prosba převyšuje mé rozumové i duchovní schopnosti, ale z poslušnosti, zapomínaje na svou slabost a nezpůsobilost, napíši, co mi Hospodin uloží na srdce.

Usiluj o to, abys nikoho v ničem neodsuzovala. Co si sama nepřeješ, tak nečiň ani druhým. Pamatuj, že za každé prázdné a zbytečné slovo se budeme zodpovídat před Hospodinem na strašném soudu. Dvěma pánům nelze sloužit. Usmiř se s nepřítelem, aby tě neuzavřel do temného vězení. Dej abys nebyla v nepřátelství s nikým, jinak tvoje modlitba nebude Bohu milá; a spíše než to, poslouží k hříchu. Jak nám Bůh odpustí naše hříchy, když my sami jiným neodpustíme?

Tady je základní návod, na kterém spočívá naše spása. Samozřejmě, že je lehké to ukázat a je lehké si to přát, ale naplnit to je velmi těžké. A nám nemohoucím jen naše vlastní síly nestačí, je zapotřebí prosit o pomoc u Boha, aby On dle Svého milosrdenství nám hříšným pomohl. Takto si svatí Otcové zvolili neustálou Ježíšovu modlitbu (Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným). Pro vás, kteří žijete ve světě, je velmi těžké zachovat neustálou modlitbu, ale buď si vědoma toho, že svatí Otcové každý dobrý skutek a dílo připisují modlitbě: dobrou rozmluvu, pamatování na Boha, snášení hanby, výčitky, opovržení a posměchu od druhých apod.

Ty by sis přála mít určité modlitební pravidlo. Ctihodný Izák Syrský radí, abychom na sebe nenakládali těžká břemena a nečetli zbytečně množství modlitebních veršů, a tak se stali otroky nějakého pravidla. Neboť v otrocké donucenosti nespočívá žádný pokoj.

Je naopak možné přečíst vždy několik modliteb ráno a večer, sama si určíš kolik, uzpůsob to času a době, a to vždy tolik, aby to nebylo do větru, ale s vnímavostí. Vnímavost – to je duše modlitby. Každodenně je třeba přečíst alespoň jednu kapitolu ze svatého Evangelia a jedno poselství svatých apoštolů.

Co bylo u mne z Boží milosti na srdci, to jsem i napsal, přijmi to ode mne ne snad jako zákon anebo nařízení, ale jako radu. Sama o tom pouvažuj a zařiď se podle okolností svého života.

Připravil a přeložil o. Marek Malík.

Poučení z pateriků/Věrouka

Poučení blahodatných starců Svaté Hory Athos

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Ctihodný starec Josef Vatopedský

Přišli jsme, abychom předvedli své skutky a poté odešli

Každý odtud jednou odejdeme.

Tady jsme jen kolemjdoucími.

Přišli jsme jen ukázat plody své práce a pak odejít.

Vždy proto milujme jak ty, kteří nás milují, tak i ty, kteří nás nenávidí.

Odpusťme jim a milujme je bez ohledu na to, jak velké zlo nám způsobili.

Pak teprve budeme Božími dětmi a tehdy nám budou odpuštěny naše hříchy.

Protože všichni často hřešíme.

Od té doby, co jsme se ocitli na zemi a „oblékli“ jsme tělo, každý náš krok je hřích…

Zdroj:

Γέροντας Εφραίμ Φιλοθεΐτης – Elder Ephraim Arizona