Sbor Přesvaté Bohorodice
památka 26. prosince / 8. ledna
Na druhý den po svátku Narození Pána našeho Ježíše Krista se Pravoslavná církev s oslavnými a děkovnými písněmi obrací k Matce Boží, která se stala vybraným nástrojem Boží prozřetelnosti, když porodila Spasitele. Tento sbor čili shromáždění věřících oslavující v tento den Matku Boží byl nazván Sborem Přesvaté Bohorodice. Spolu s Matkou Boží se v tomto sboru připomíná i památka svatého spravedlivého Josefa Snoubence, svatého krále a proroka Davida a svatého apoštola Jakuba – bratra Páně, který doprovázel spolu se svým otcem Matku Boží a děťátko Ježíše při útěku do Egypta.
Ustanovení tohoto svátku se vztahuje už k dávným dobám křesťanské Církve. Již svt. Ambrož, biskup mediolánský (milánský) († 397), a také svt. Epifanij Kyperský (†403) a blažený Augustin, biskup hypponský († 430), ve svých poučeních k svátku Kristova Narození spojovali chválu narozenému Bohočlověku s chválou Panně, která Ho porodila.
Tropar hlas 4.
Přečistá Matko Boží, Bohorodice! Sbor tvůj posvátný okrášlen jest ozdobami rozličnými. Dary ti přináší mnoho lidí ze světa. Pouta hříchů našich roztrhni milostí svou a zachraň, Paní, duše naše.
Ikona Matky Boží „Vilniuská – Ostrobranskṓ
památka 26. prosince / 8. ledna
Dochovalo se několik svědectví, které se vážou k původu této divotvorné ikony, která skrze milost Matky Boží přinášela útěchu mnoha věřícím. První svědectví říká, že ikona byla přinesena z Korsuni – Chersonésu velkoknížetem Algirdasem a byla předána jako dar jeho první ženě Marii Vitebské. Jeho druhá žena Juliania (Uliana) Tverská pak tuto ikonu darovala chrámu svaté Trojice, odkud se následně dostala do kaple, která se nachází v jedné z městských bran Vilniusu, nazývaná „Ostrá brána“ (litevsky Aušros Vartai, polsky Ostra brama, tedy Ostrá brána).
Z druhého svědectví se poté dozvídáme, že tato ikona byla zaslána velkoknížeti Algirdasovi byzantským císařem Janem V. Palaiologem na památku toho, jak velkokníže přijal křesťanství.
Třetí svědectví praví, že ikona se sama zjevila u Ostré brány 14. dubna roku 1431. V tomto roce se však tato ikona už nacházela v jedné kapli poblíž chrámu svaté Trojice v Ruském (neboli Ostrém) konci města Vilnius a byla nazývána Korsuňská.
V roce 1498 byly z důvodu nebezpečí napadení Tatary postaveny nové městské kamenné hradby a spolu s nimi i brána s věží; nad touto branou byla postavena kaple. Na tuto kapli byla z vnější strany umístěna Korsuňská ikona, tváří obrácená k těm, kdo vcházel do města. Protože byla kaple postavena v tzv. ostrém konci města nad branou, tak se pojmenování ikony změnilo na Ostrobranská.
V čase Brestské unie se ikona stala majetkem basiliánů, načež, kolem roku 1624, pro změnu majetkem karmelitánů, kteří tehdy do svých rukou zabrali i kapli. Roku 1671 nechali karmelitáni na místě staré brány s kaplí postavit kapli novou a ikonu dali dovnitř kaple; od té doby byla ikona obrácena tváří ke kostelu a k městu.
Po strašném požáru ve Vilniusu v roce 1714 byla ikona přenesena do Terezínského kostela, ale v roce 1744, když byla původní kaple opět postavena, byla znovu umístěna do kaple nad branou. Na počátku 19. stol. se basiliáni snažili, aby jim byla ikona znovu vrácena, takže spor došel až do Říma. Tam papež rozhodl, aby ikona zůstala v péči a ochraně kláštera karmelitánů, protože se nacházel nejblíže jejich kaple, ve které se ikona nacházela.
V roce 1812 byla ikona nejprve poškozena francouzskými vojáky, avšak později, v roce 1829, se jí podařilo zrestaurovat. Poté, co byl karmelitánský klášter roku 1832 uzavřen, byl Tereziánský kostel přejmenován na Ostrobranský.
Nyní se ikona nachází na svém původním místě v kapli nad Ostrobranskou branou. Ikona je napsána na dubové desce, Přečistá Panna je zobrazena do pasu v okamžiku Zvěstování blahé zvěsti archandělem Gabrielem.
Modlitba k Přesvaté Bohorodici před její ikonou „Ostrobranskou – Vilniuskou“
Přesvatá Panno, Matko Pána nejvyšších sil, nebes i země Královno a našeho města přemocná Ochránkyně!
Od nás nedůstojných služebníků Tvých přijmi pochvalné písně a povznes naše prosby a modlitby k trůnu Syna Tvého a Boha našeho. Nechť bude milostivý k nám hříšným a uštědří dobrotu svoji těm, kteří Tě ctí, kteří se s vírou a láskou sklání před Tvým divotvorným obrazem.
Ke komu máme volat, Vládkyně? Ke komu se máme ve smutku a žalu utéci, když ne k Tobě, Královno nebeská? Kdo přijme náš pláč a povzdechy, když ne Ty, Přečistá, Naděje křesťanů a Útočiště nás hříšných? Kdo více nežli Ty nás v neštěstích ochrání? Proto Tebe horlivě prosíme a k Tobě se modlíme, záštitou svojí pokryj naše prohřešky, ochraň nás od nepřátel viditelných i neviditelných, obměkči srdce lidí zlých, kteří proti nám povstali.
Matko našeho Pána a Stvořitele! Ty jsi kořen panenství a neuvadající květ čistoty. Přijmi naši nedůstojnou modlitbu a zachovej nás v duševní čistotě, ochraňuj nás před lstí nepřátel, před nenadálou smrtí a daruj nám před skonáním pokání. Smiluj se nad námi v denních hodinách, stejně tak se smiluj i v hodinách ranních a večerních. Buď nám ochranou v každém okamžiku, zachovej ty, kteří stojí, ty, kteří sedí, i ty, kteří chodí po různých cestách, a ochraňuj rovněž v noci spící.
Buď nám na každém místě a v každém čase, Přeblahá Matko, stěnou neporušitelnou a přímluvou mocnou. Ty, Přečistá, zjevila ses nám pečovatelkou a ochránkyní našeho života, zbav nás také od běsů v hodině smrti, po smrti nám pak vypros u Syna Tvého a Boha našeho, abychom našli odpočinutí.
My, hříšní, k Tobě s nadějí povznášíme modlitby a laskavě Tě opěvujeme:
Raduj se, Blahodatná, raduj se, Milostiplná, raduj se, Přeblahoslavená, Pán s Tebou a spolu s Tebou i s námi. K Tobě se utíkáme, k naší nezpochybnitelné a rychlé Ochránkyni. Tobě jako všemohoucí Pomocnici sami sebe, i druh druha, i veškerý život náš Kristu Bohu poroučíme, jemuž náleží všeliká sláva, čest a klanění, s Bezpočátečným Jeho Otcem, s Přesvatým, Blahým a Životodárným Jeho Duchem, nyní i vždycky, až na věky věkův. Amen
Připravil otec Marek Malík.
Použité zdroje:
https://drevo-info.ru/articles/8441.html
Православная Богословская энциклопедия, т. 3, стб. 484-486.
Поселянин. Е., Богоматерь. Описание Ее земной жизни и чудотворных икон, Москва: АНО «Православный журнал „Отдых христианина“», 2002, „Сказания о чудотворных иконах Богоматери. Декабрь“:
http://sedmitza.ru/index.html?did=12050
Страница сайта Русское Православие:
http://ortho-rus.tk/cgi-bin/or_file.cgi?8_3190
Страница сайта Киевской митрополии:
http://orthodox-church.kiev.ua/page11/news722
