Z kázání svatého Amfilochia Ikonijského při příležitosti Neděle uzdravení mrtvicí raněného…

 „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo
něco horšího!“

„Vyslechli jsme slova Janova evangelia (viz Jn 5,1-15), která praví:

„Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma. V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody. Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, a trpěl kteroukoli nemocí. Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: ‚Chceš být zdráv?‘“ (Jn 5,1-6)

Ó, jaký čistý záměr našeho Spasitele uzdravovat nemocné! (Kristus) Nečeká, až ho budou nemocní prosit, On sám spěchá, aby je uzdravil. Jako slunce spravedlnosti na všechny šíří paprsky svého dobrodiní.

Tak byla v Jeruzalémě, poblíž Ovčí brány, jedna vodní nádrž, která měla v hebrejštině jméno „Bethesda“. Kolem ní bylo také pět sloupořadí. V těchto sloupořadích se tísnilo velké množství nemocných, slepých, chromých, zkrátka lidí, kteří byli paralyzováni svou nemocí, neboť nějaká část jejich těla byla nehybná.

Pět sloupořadí plných nemocných osob symbolizuje židovskou nemoc. A skutečně je židovský národ nemocný prostřednictvím svých pěti smyslů – zraku, čichu, chuti, sluchu, hmatu – které působily nemoci u židovských dětí.

Židé neměli jasný zrak, protože i když hleděli na zázraky, neviděli je. Neměli zdravou chuť, protože i když jedli manu (na poušti), žádali o fíky. Neměli zdravý čich, neboť raději cítili ďábelský zápach než vůni myrhy našeho Krista. Neměli dobrý sluch, protože projevovali ochotu poslouchat ďábelské šepoty, a nikoli prorocké hlasy. Neměli, jedním slovem, zdravé své smysly, aby jim pomohly, protože uctívali modly a pohrdli živým Bohem.

Ale svou vtělenou přítomností Vládce (Ježíš) Kristus, tvůrce smyslů a všeho stvoření, napravil jejich tělesné vášně a duševní nemoci.

Tento konkrétní nemocný (ochrnutý) člověk trpěl dvojitou nemocí, jednak jeho tělo bylo zničeno a také jeho duše se rozpadala skrze jeho hříchy. Proto mu Pán jako lékař těla i duše dává zdraví, ale také osvěcuje jeho ducha. Přikazuje mu, aby vzal své lůžko, ale také umožňuje jeho duši získat ctnosti.

Proč tedy, když Pán viděl tohoto ochrnutého, mu řekl, jak všichni víte: „Chceš být zdravý?“ Židé však napadali na Pána Ježíše a říkali: „Pokud by byl Kristus Bůh, jak by se mohl ptát ochrnutého: ‚Chceš být zdravý?‘ Ochrnutý člověk, trýzněný dlouhých osmatřicet let, zůstal trpělivě u vodní nádrže, aby se uzdravil, a toho se Kristus ptal: „Chceš být zdravý?“ Koho se Bůh vlastně ptá?“

V tomto případě se Pán Ježíš Kristus ptá nikoli proto, že něco neví, ale proto, že chce nabídnout fyzické a duševní uzdravení. Pokud by nemoc ochrnutého byla pouze tělesná, Pán by se ho nezeptal: „Chceš být zdravý?“ Dobře totiž znal jeho touhu, to znamená, že ten nemocný chtěl být zdravý. Ale protože jeho nemoc byla především duchovní – duševní, ptal se ochrnutého slovy „Chceš být zdravý?“ právě z tohoto důvodu, tedy: „Dávej pozor, abys odteď již nehřešil.“

„Chcete být zdraví?“ Dejte tedy svůj souhlas a přijměte lék, neboť nikoho nenutím násilím, aby se řídil mými přikázáními, neboť jsem to já, kdo vám před mnoha lety prostřednictvím proroka řekl silným hlasem: „Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země. Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.“ (Iz 1,19-20)

Protože je člověk svobodný tvor a jelikož ochrnutý člověk byl duševně zlomený, proto ho Pán Ježíš Kristus, aby mu neposkytl léčbu (jen tak) bez placení a odměny, požádal zároveň o jeho souhlas (skrze otázku): „Chceš být zdravý?“

Pokud by šlo o tělesné nemoci, Pán by se v žádném případě na něco takového neptal, stejně jako se skutečně nezeptal krvácející ženy, ani malomocného, ​​ani dvou slepců. Tam, kde ale dobře věděl, že jde o duševní chorobu, se v tomto případě zeptal a vyžádal si souhlas dotazovaného. Pokud by nedostal jeho souhlas, nepokračoval by v léčbě.“

Podle: Κυριακή Παραλύτου: «Θέλεις να γίνης υγιής;» (Άγιος Αμφιλόχιος, Επίσκοπος Ικονίου)

[Z knihy: „EORTODROMION. Slova Otců na Pánovy a Bohorodičné svátky“. Ενωμένη Ρωμηοσύνη. Řada: Πατερικός άμβων 1, Thessaloniki 2020, s. 687 (úryvek)].

Zdroj: Koinonia Orthodoxias

připravil Michal Dvořáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..