„Stále ještě nemůžeš tomu člověku odpustit?“
„Jednou svatého starce Paisije Svatohorce navštívil nějaký státní úředník, kterého jeho nadřízený velmi ponížil a znemožnil mu povýšení ve službě.
Starec Paisij ho s velkou pozorností vyslechl. Pak ho něžně objal za ramena a odvedl ho do chrámu.
Tam mu ukázal Ukřižovaného Krista a s velkým soucitem a láskou mu řekl:
„Podívej se: Zde je Kristus a On odpustil těm, kdo Ho ukřižovali. Stále ještě nemůžeš tomu člověku odpustit?“
V tu chvíli se mužovo srdce, které bylo do té doby chladné a tvrdé jako kámen, náhle změnilo. Stalo se horkým jako oheň a měkkým jako vosk.
Muž se rozplakal a řekl: „Starče, odpouštím mu.“
Jak velká je síla opravdového odpuštění!
Starec Paisij s tímto mužem nemluvil o jeho důstojnosti, o jeho právech ani o nespravedlnosti, kterou utrpěl. Vedl ho naopak před Ukřižovaného Krista.
Neboť když člověk hledí na Krista, který na kříži prosil svého Otce za ty, kteří Ho ukřižovali, jeho srdce už nemůže jen tak zůstat naplněno nenávistí.
„Pane, dej nám sílu odpustit těm, kteří nám ublížili, tak jako Ty odpouštíš nám.“
Z knihy „Život svatého Paisije Svatohorce“, s. 312.
připravil Michal Dvořáček
