Nezapomenutelné okamžiky z letošních oslav svaté paschální noci u našeho chrámu
sv. Václava pod Špilberkem!
Kříži tvému klaníme se, Kriste, a svaté vzkříšení tvé opěváme a slavíme!
To, že Bůh dovolil, aby zlo existovalo, je záhadou, protože něco takového Svaté písmo ne zcela vysvětluje. Naopak, z Písma víme, že skutečná láska se musí projevit skutkem, a tváří v tvář zlu a utrpení je křesťan povolán k činorodému skutku prostřednictvím lásky k Bohu a k bližnímu. Jako křesťané jsme povinni svými činy přinášet do světa Boží lásku a dobrotu.
Svatý Antonín Egyptský řekl: „Ďábel se nás bojí, když se modlíme a přinášíme oběti. Bojí se také, když jsme pokorní a dobří. Obzvláště se bojí, když velmi milujeme Ježíše. A přímo od nás utíká, když činíme znamení kříže.“
Ctihodný starec Sofronij (Sacharov) nás ve svých poučeních vybízí, abychom prožívali svátek Paschy s očekáváním našeho společného Vzkříšení, které nám Pán Ježíš Kristus přislíbil.
Starec Sofronij připouští, že i svátku Paschy navzdory přichází často silné rozladění a zkoušky pro naši mysl, takže nás obkličují všemožné zhoubné vášně a mocně na nás napadají. Také proto máme pocit, jako bychom byli v moci smrti. Kristus vstal z mrtvých, ano, ale my jsme zůstali v prázdném hrobě našich pochybností.
K tomu starec radí, abychom se právě tehdy opřeli o Krista a pamatovali na to, že „nic není konečné kromě Krista“, tj. že na konci všeho zavládne sám Kristus jako Alfa a Omega, počátek a konec. „Není třeba poddat se takovému pokušení, naopak je třeba věřit, že my opravdu (vpravdě) vstaneme z mrtvých,“ jak dodává starec Sofronij.
Shrnutím starcových poučení o Vzkříšení je výzva nikoli pouze k víře, nýbrž i k očekávání našeho společného Vzkříšení, „jak to skvěle říkají svatí Otcové ve Vyznání víry“.
Ve shodě se starcem Sofronijem k nám promlouvají také slova dalšího, nově zjeveného, světce – starce Euménia (Saridákise), který hovoří o tom, že „pokud by ze života lidí byly odstraněny bolesti, smutek a zkoušky, svatost by pak byla pouze vlastnictvím andělů“. Nesmíme zapomínat na to, že zármutek a bolest nás ve své podstatě přibližují k Bohu! Jak praví tento nový pravoslavný světec: „Člověk všechno překoná vírou v Boha!“ Podle starce Euménia máme „uvažovat pouze o dobru a činit pouze dobro“, „nikdy nevkládat do mysli zlé myšlenky“ a „zachovávat pokoru, neboť pokora střeží poklad (naší víry), zatímco pýcha ho rozptyluje“!
Nezapomínejme, že Světlý týdne, kterému se v řečtině říká též „Týden obnovení“, je zcela jedinečnou dobou, kdy, navzdory vnitřnímu duchovnímu zápasu a chvění, které se v každém z nás odehrávají, je všude slyšet zvuk zvonů a také zvuk našeho vlastního srdce, které bije silnou radostí ze Vzkříšení. Duše člověka se naplňuje duchovní radostí, radostí ze Vzkříšení, a to je to nejdůležitější, neboť my vzýváme a vyznáváme Pána Ježíše Krista za jediného Boha, Kterému se klaníme a svaté Vzkříšení Jeho opěváme a slavíme, neboť „skrze kříž přišla radost celému světu“.
Trpět pro druhého, nemluvě již o samotném ukřižování z lásky za někoho jiného, jak to strpěl sám Spasitel na Golgotě, odhaluje krásu a svobodu vlastní duše.
Kéž Kristovo slavné a světlé Vzkříšení neustále odhaluje i v naší duši krásu Jeho velké lásky a proměňuje každou stopu po zlu v každém z nás jen a pouze na krásu a lásku.
Kristus vstal z mrtvých!
V pravé lásce Kristově
Michal Dvořáček
Za fotografie děkujeme sestře v Kristu T.
Fotogalerie z půlnoční a následně i jitřní bohoslužby následovanými svěcením paschálních pokrmů v okolí našeho chrámu sv. Václava pod Špilberkem (23.-24.4.2022):
Užitečné odkazy: