Svatý Nikolaj Žičský (Velimirović)
„Hřích svázal křídla Adama a jeho potomků, takže se všichni odvrátili od Boha, jsouce zaslepeni stejnou hlínou, z níž byli učiněni.
Kristus, první Adam a první Člověk, Prvorozený všeho stvoření, byl První, kdo vystoupil s duchovními křídly do Nebe, na Trůn věčné slávy a moci.Pokračovat ve čtení →
„Všichni, kdo cestovali na ostrov a přicházeli do kontaktu s otcem Nikolajem (Gurjanovem), se změnili. I kdyby to bylo prosté požehnání nebo pomazání posvátným olejem, nebo slovní kontakt. Nebo nějaké dary od kněze – dar Ducha, tak Bůh pak měnil lidi na celý jejich život.
Lze uvést ještě nápadnější případ. Jeden nemocný muž, umírající na rakovinu, cestoval tisíc kilometrů v hrozných bolestech, aby se dostal na ostrov. Otec Nikolaj řekl jen: „Ty budeš žít!“
A to mu dalo takový impuls k životu, k víře, tolik radostných dojmů… Tento člověk samozřejmě pochopil, že na tomto světě není nějaký „věčný nájemník“, ale to, že bude žít věčně – to mu dalo takovou sílu , takový klid, že mohl důstojně zemřít.Pokračovat ve čtení →
Sinajská ikona ve tvaru mušle, na níž je vyobrazena svatá mučednice Kateřina a svatá Marie Egyptská, přičemž obě dvě představují křesťanskou duši usilující o jednotu s Kristem…
Tropar ctihodné Marii Egyptské (8. hlas)
„V tobě, matko, bylo věhlasně spaseno, což bylo podle obrazu Božího stvořeno, neboť přijavši kříž na sebe, následovala jsi Krista a skutky svými učila jsi přehlížeti jako pomíjející, co je tělesné, pečovati však o duši, která je tím, co je nesmrtelné. Proto, ctihodná Marie, duch tvůj raduje se s anděly.“
Ctihodný starec Paisij Svatohorec pravil:
„Proste ve svých modlitbách o pokání, o nic jiného, ani o božská světla, ani zázraky, ani proroctví, ani duchovní dary – o nic než pokání. Pokání vám přinese pokoru, pokora vám přinese Boží blahodať a Bůh obsáhne ve své blahodati vše, co potřebujete pro svou spásu anebo cokoli jiného, co byste mohli potřebovat, abyste pomohli jiné duši.
Navzdory tomu, že jsme sami sebe dovedli do takového stavu, Bůh nás nenechává napospas osudu. Bůh postupuje tak, že střeží současný svět, takříkajíc, oběma svýma rukama. Dnes, kdy je lidstvo obklopeno tolika nebezpečími, Bůh ho ochraňuje jako matka své dítě. V současné době nám Kristus, Přesvatá Bohorodice a naši svatí pomáhají mnohem více než v dobách minulých, jen si to neuvědomujeme. Co by se stalo se světem, kdyby tato pomoc nebyla dostupná?Pokračovat ve čtení →
Dotaz:
Cítí Sinajské bratrstvo i po uplynutí patnácti století přítomnost svatého Jana Klimaka, autora proslulého Žebříku božského výstupu?
„Jako by tu byl včera!“ říká starec Pavel z Monastýru svaté Kateřiny a dodává, že slova tohoto světce vedou klášter i v dnešní době, stejně jako v dávných dobách.
Stovky lidí se zúčastnily Janovy intronizace jako igumena – v neposlední řadě prorok Mojžíš, který se znovu objevil, když pečoval o Boží lid na Sinaji a dohlížel na obsluhující bratry v klášterní jídelně.Pokračovat ve čtení →
Abba Dorotheos praví:
„Co jsou podle vás kinovia (kláštery se společným soužitím mnichů)?
Cožpak nechápete, že v nich žijí všichni jako jedno tělo,
a že každý je členem toho druhého?
Ti, kteří (kinovium) řídí, jsou jeho hlavou.
Ti, kteří dávají pozor a napravují stav věcí, jsou jeho očima.
Ti, kdo přinášejí užitek svým slovem, jsou jeho ústy.Pokračovat ve čtení →
Starec Jákovos říkal:
„Mé děti, každé ráno pijte svěcenou vodu, pijte ji často a hodně.
Hospodyňky by měly vždy při vaření přidávat trochu svěcené vody do jídla!
I podle odborníků je dobré, abychom každé ráno, když se probudíme, vypili sklenici vody.
Ráno je tedy vhodné, když naplníme sklenici vodou, abychom do ní nalili i trochu svěcené vody. A ihned máme sklenici plnou svěcené vody.Pokračovat ve čtení →
Jednou nějaký mladík řekl místnímu knězi:
– Otče, já už do chrámu nepřijdu.
Kněz se ho zeptal, jaký má k tomu důvod.
Mladík mu odpověděl:
– Tady vidím, jak jedna žena klábosí s druhou, ta vedle mě usnula, další zase nečte správně a zpěváci se občas mezi sebou dohadují. Během bohoslužby se zase nějaký člověk zabývá svým mobilem, nemluvě o sobeckém chování některých věřících při jejich odchodu z chrámu…
Na to mu kněz odpověděl:
– Máš pravdu. Ale než definitivně opustíš chrám (a naše obecenství), udělej mi laskavost. Vezmi tuto olejovou nádobu (lampádu) a třikrát s ní obejdi vnitřní prostor chrámu, aniž bys rozlil jedinou kapku oleje. A pak můžeš odejít.
– Pouze to?
– Dobře, řekl mladík.Pokračovat ve čtení →
Vladyka Athanásios nám řekl:
„Jednou z prvních zkušeností našich Svatých je poznání jsoucna (tj. veškerého bytí), tedy poznání, že vše bylo stvořeno pro člověka.
Starec Paisij Svatohorec nám kdysi vyprávěl, že jednou byl velmi nemocný a nacházel se ve své kelii v pustině, kde byl naprosto sám. Bylo to na Svaté Hoře Athos, kde tehdy velmi silně sněžilo a jemu bylo už po mnoho dní velmi špatně, takže ležel nemocný v posteli.
Nemohl však vypít ani sklenici vody, ani si uvařit čaj, a dokonce to dospělo až tak daleko, že hrozilo, že zemře. Měl jen zbytky sil, díky nimž si dokázal podat ze zdi oděv své „andělské schimy“ (kterou nosí mniši na své říze), kterou sundal z háčku, přehodil si ji přes hlavu a pravil: „Nyní zemřu!“Pokračovat ve čtení →
„Náš Pán Ježíš Kristus jednou vyšel za město Jericho, kde kousek u cesty seděl nějaký člověk, který byl naprosto slepý a žádal od kolemjdoucích o almužnu. Když slepec zaslechl nenadálý hluk vzniklý od velkého množství lidí, kteří kolem něj procházeli, zeptal se, co se děje. Kdosi mu řekl, že se blíží Ježíš Nazaretský. Jakmile slepec uslyšel, že přichází Ježíš Nazaretský, pomyslel si, že nadešla chvíle jeho spásy, a proto začal křičet silným hlasem: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“ (Mk 10,46-52) Lidé, kteří ho slyšeli, jak křičí, ho kárali a nabádali ho, aby přestal. On však ve svém volání neustával, a naopak ještě silněji volal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
Tehdy k němu Kristus, náš slitovný Spasitel, přistoupil, a zeptal se ho: „Co chceš, abych Ti udělal? S čím ti mohu pomoci?“ A slepec odvětil: „Učiteli, chci znovu vidět, neboť jsem slepý.“ A Ježíš mu v tu chvíli řekl: „Jdi, víra tvá tě uzdravila.“ (Mk 10,52) A on hned prohlédl a začal oslavovat a díky činit Hospodinu.Pokračovat ve čtení →
