Další z poutí do Svaté země!

OPĚT SE VYDÁVÁME PO STOPÁCH
NAŠEHO SPASITELE

DALŠÍ POUŤ DO SVATÉ ZEMĚ

Naše církevní obec v Brně pořádá další z řady poutí do Svaté země, tentokrát od čtvrtku 9. do pátku 17. května 2019.

Poutníci navštíví bohoslužby v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě,

  • v chrámu Narození Páně v Betlémě,
  • v chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice v Getsemanech
  • a mnohé další křesťanské chrámy a svatá místa.

Odlet: večer 9. 5. 2019, letiště Praha

Návrat: ráno 17. 5. 2019, letiště Praha

PŘÍPADNÍ ZÁJEMCI SE JEŠTĚ MOHOU PŘIHLÁSIT NA FARNÍM ÚŘADĚ

tel: 542 214 030 nebo 736 227 040.

https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2153206664756899&id=131060700304849

Je třeba, abychom získali milující, zkroušené a pokorné srdce…

POUČNÉ SLOVO
OTCE SERAFIMA (ROSEHO)

Pojďme a uchovejme ve své paměti příklady svatých Apoštolů, hlavně a především pak horlivou víru, která je provedla skrze všechny zkoušky a soužení. Pojďme a zaposlouchejme se do slov apoštola Pavla, který nás spolu s našimi dnešními pastýři zve k tomu, abychom se připravili skrze mnohý žal, zármutek a strádání ke Království věčné slávy a radosti. Třebaže my sami jsme slabí, není však žádné zkoušky, která by byla nad naše síly, jestliže je naší silou sám Kristus. Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Řím 8, 38-39)Pokračovat ve čtení →

„Celého světa ochrana“, „Církve okrasa“, „panovníků moc“, „věřících podpora, „andělů sláva“ a „démonů pohroma“

Starec Georgios Grigoriatský

Ctihodný Kříž jako „symbol“ a „znamení“ Krista

„Ctihodný Kříž je ten nejposvátnější symbol a znamení naší víry. Všechny svaté tajiny se uskutečňují epiklezí (vzýváním) Ducha Svatého a pečetí Kříže: křest, myropomazání i eucharistie.

Ať už pomyslíme na cokoli, co nás obklopuje ve svatém chrámu či v Církvi, vše na sobě nese symbol či otisk ctihodného Kříže. Je nemyslitelná byť jen jedna jediná liturgická služba anebo shromáždění věřících, které by se dělo bez požehnání a pečetě svatého Kříže.

„Kříž je také nejvěrnějším průvodcem každého pravoslavného křesťana“. Vždyť ho provází od okamžiku jeho narození až do smrti. Dokonce i hrob, kam je naše tělo po smrti uloženo, je žehnán opakovaně svatým Křížem.

My všichni také chápeme v Kříži zcela jistou a spolehlivou ochranu: nesčetněkrát se znamenáme svatým Křížem, pokládáme svatý Kříž do našich domovů, do aut, tam, kde pracujeme i jinde.

Jak pěje svatá Církev, Kříž je „celého světa ochrana“, „Církve okrasa“, „panovníků moc“, „věřících podpora, „andělů sláva“ a „démonů pohroma“.

„Bez Kříže,“ jak dodává starec Georgios, „není myslitelná ani Církev ukřižovaného Krista.“ Také proto neprokazují evangelíci a protestanté Kristovu Kříži náležitou úctu, nebo ho zcela odmítají a vysmívají se mu, jak to činí jehovisté.

V jednom z dávných Pateriků se vypráví o síle svatého Kříže následující příběh: Jan Vostrinos, člověk svatého života, obdařen darem proti nečistým duchům, se jednou zeptal démona, který přebýval v určité skupině lidí: „Čeho se nejvíce obáváte
u křesťanů?“ A on odpověděl: „Máte ve své podstatě tři velké věci, kterých se bojíme: jednak to, co nosíte kolem krku (kříž); to, čím se umýváte v chrámu (křestní voda);
a konečně to, co přijímáte v Eucharistii (tj. svaté Přijímání).“ „A čeho z těchto tří věcí se bojíte nejvíce?“ Tehdy odpověděl: „Kdybyste nadlouho v sobě zachovali to, co přijímáte, nikdo z nás by nikdy nemohl uškodit žádnému křesťanu.“ To, čeho se démoni bojí ze všeho nejvíce, jsou „Kříž“, „Křest“ a „Božské Přijímání“…

Kristův Kříž a jeho význam v našem životě

Celý příspěvek ke stažení zde:

http://pravoslavbrno.cz/wp-content/uploads/2018/03/Archim.-Georgios-o-ctihodném-Kříži-Kristově.pdf

připravil a přeložil MD
(původně zveřejněno na webových stránkách PCO v Brně dne  10. března 2018)

Viděti Boha takovým, jakým je…

Homilie při příležitosti 2. Neděle Velkopostní

Svatý Řehoř Palama jako učitel zbožštění

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru
sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

 

Drazí bratři a sestry v Kristu,

„Dnes slavíme, jak dobře všichni víte, Druhou neděli Velkého postu a současně svátek svatého Řehoře Palamy, arcibiskupa Soluňského, divotvůrce.“

Starec Georgios ve své tehdejší homilii doplnil ještě jeden důležitý fakt, který podtrhuje význam tohoto dne, když pravil, že „naše Církev ustanovila, aby se konala památka svatého Řehoře Palamy jako by to byla dnes druhá Neděle Pravoslaví, neboť svatý Řehoř Palama, žijící ve 14. století a zosobňující svatohorského mnicha, jeromonacha a poté i arcibiskupa soluňského, jednou provždy utvrdil pravoslavnou víru a pravdu Pravoslaví, jakož i pravoslavný způsob života“.[1]Pokračovat ve čtení →

Čas a prostor jsou bez Krista strašným břemenem

Svatý Justin Popovič

Čas a prostor jsou bez Krista strašným břemenem!

Když se od času odstraní hřích a smrt, pak je čas skvělou předehrou k božské věčnosti, vynikajícím úvodem do boholidskosti v souladu s velepravdivým slovem toho, Který je věčný, Bohočlověka (Krista), který praví: „Kdo věří ve mne, má život věčný.“ (Jn 6,47)

Hořkost času vychází ze smrti a hříchu, a naopak, čas se stává sladkým skrze nesmrtelnost a bezhříšnost.

Bez Krista, jediného Všemohoucího, je však čas přemnoze těžkým břemenem. Spolu s Ním se naopak stává lehkým.Pokračovat ve čtení →

Bolest očišťuje duši, činí ji pokornou a citlivou k bolesti a k dobru

Duchovní poučení
starce Efrema Filothejského-Arizonského

* Žádná lidská radost nezůstává bez následné lítosti a zármutku. Pouze radost pocházející od Boha je pravou a upřímnou radostí. Sláva a peníze, to vše je falešné. Tyto všechny věci přivádí smrt na jejich pravé místo.

* Náš nebeský Otec nás vyučuje tím, jak nás kárá, ale nikoli, aby nás přivedl do zoufalství, nýbrž abychom začali činit pokání a napravili se.

* Bolest očišťuje duši, činí ji pokornou, citlivou k bolesti a k dobru, a tím vším v ní vzdělává základy k božskému navštívení.

* Všechen zármutek je posílán beze všech pochybností jako terapie naší duše, která je nemocná.

* Kristus zachraňuje člověka nezištně, a naše námaha naznačuje dobrý úmysl člověka.Pokračovat ve čtení →

Raduj se, vyznavači a přední pastýři krymské země!

Nalezení ostatků svatého Lukáše Krymského

 5. (18.) března

Od roku 1946 do roku 1961 byl vladyka Lukáš hlavním archijerejem krymské eparchie.

Svatý Lukáš Krymský zesnul v Pánu 11. června 1961 v den Všech svatých, kteří zazářili v zemi ruské.

Jako pastýř však nikdy neopustil své věrné stádce: díky jeho mocným přímluvám byli lidé zázračně uzdravováni i po jeho zesnutí. Dodnes jsou známy četné zázraky a podivuhodná uzdravení na přímluvy tohoto světce a lékaře-nezištníka.

V roce 1996 byly nalezeny (tj. vyzdviženy) svaté ostatky arcibiskupa Lukáše, které nyní spočívají v chrámu Nejsvětější Trojice v Simferopolu.

Bůh udílí na přímluvy sv. Lukáše i dnešnímu člověku pomoc a podporu v nesení jeho kříže i v dobrém a bohulibém vyznávání svaté pravoslavné víry.Pokračovat ve čtení →

Pravoslavné ikony jsou oknem do věčnosti a napomáhají nám k utvoření pravé představy o Vtělení Syna Božího…

Ikona – Okno do věčnosti

 

Kristus Pantokrator
(kolem roku 1260 – 1270 po Kr.)
Posvátný monastýr „Chilandar“ na Svaté Hoře Athos v Řecku

Síla pravoslaví

V čem spočívá ve skrze přitažlivá síla pravoslaví? Co pravoslaví tolik století pozdvihuje a chrání, co jej věčně obnovuje? Esence, srdce pravoslaví, jeho neporazitelná síla je skryta v podivuhodné a jedinečné osobě Krista, Syna Božího, s nímž se setkal Nathanael a tisíce dalších jeho následovníků.

Hlavní starost pravoslaví vždy spočívala v tom, aby přes celou svou dějinnou pouť až do dnešního dne donesla zvěst o Kristu ke každému člověku, uchránila onu nepopsatelně krásnou tvář (čili obraz – ikonu) evangelního Krista a správně jej uctívala.

Jak ale správně vymezit pravoslaví na pozadí dávno zaniklých říší, bouřlivých historických epoch a náboženských sporů, které vznikaly a opět zanikaly? Jedině tak, že nalezneme počátek vzniku pravoslaví a budeme sledovat jemnou, ale zcela reálnou a hmatatelnou linii toho, čím je Ortodoxie v křesťanském smyslu tohoto slova.Pokračovat ve čtení →

Příspěvek při příležitosti Neděle Pravoslaví!

Pravoslavná víra a její étos

Metropolita Jeremiáš Gortynský

Náš vztah s Bohem, moji milovaní, je vyjádřen slovem „víra“. Jde o mocné slovo, které vyjadřuje pevný a silný vztah, doslova pouto. Pochází z řeckého slova „důvěřovat čili spoléhat se“ (εμπιστεύομαι). Když pravíme „věřím“ v Boha, tak to znamená, že Mu plně důvěřuji, vkládám svůj život do Jeho rukou, patřím Mu.

My křesťané jsme podepsali posvátnou úmluvu, že patříme Bohu, a ve skutečnosti jsme také učinili sliby a přísahali, že patříme Jemu (jsme Jeho děti, synové a dcery) a že budeme žít podle Jeho vůle. Tyto přísliby a přísahy se uskutečnily v okamžiku, kdy jsme vstoupili do Boží rodiny, která se nazývá „Církev“. Ano! Ježíš Kristus, Syn Boží, se stal člověkem a přišel na tuto zemi, aby zde založil svou Rodinu. A do této posvátné Boží rodiny jsme vstoupili také my, když jsme byli pokřtěni. Tehdy jsme dali slib, že se odříkáme satana a všech skutků jeho, a sjednotili jsme se naopak s Kristem.Pokračovat ve čtení →