Když slyším lidi, jak říkají: „Já jsem takový“ anebo „Já jsem taková, nebudu se přece měnit,“ pak takovým lidem říkám:
„Špatně jste se vdali (či oženili), neboť když někdo miluje, má vůli se měnit.“
To, že se nechci změnit, znamená, že „nemiluji“.
Všechno ostatní je navíc a zbytečné…
Zdroj:
Μακαριστός Μητροπολίτης Σισανίου και Σιατίστης Παύλος
Sv. Nina[1], jež jako jedna z mála křesťanských žen, nese pojmenování „Apoštolům rovná“, pocházela z maloasijské Kappadokie a byla dcerou římského vojevůdce Zabulóna a zbožné Zuzany.
Její otec Zabulón byl v příbuzenském vztahu se sv. velkomučedníkem Jiřím Vítězným a její matka byla sestrou tehdejšího jeruzalémského biskupa Juvenália.
Od raného mládí si sv. Nina zamilovala Boha celým svým srdcem a hluboce se rmoutila kvůli těm, kteří ještě nebyli osvíceni pravou vírou a poznáním pravého Boha.Pokračovat ve čtení →
Církevní Otcové viděli pravoslaví spíše jako způsob života než jako pouhé náboženství. Ačkoli má Církev mnoho společných atributů s náboženstvím, neznamená to, že je sama náboženskou institucí. Spíše je to „nemocnice pro duši“, kde můžeme obdržet uzdravení, které umožňuje obecenství s naším Stvořitelem. Právě v této nemocnici, v Církvi, býváme posvěceni (ucelení), což umožňuje právě toto společenství. Eucharistie, která je hlavním prostředkem, kterým můžeme obdržet blahodať, která otevírá dveře ke společenství s Bohem, přináší duchovní proměnu a je hlavním znamením naší jednoty v Kristu.Pokračovat ve čtení →
Jak napsali členové Bratrstva Posvátného Monastýru ctih. Nikodéma:
„Velectěný a všemi milovaný otec a náš starec Chrysostom zesnul dnes, v den svátku Ikony Přesvaté Bohorodice „Utěšitelky“, 21. ledna 2021, v odpoledních hodinách ve věku 74 let, po zápase s těžkou nemocí, s níž se před koncem svého života léčil na jednotce intenzivní péče v nemocnici v Soluni, kde byl hospitalizován od Vánoc.“Pokračovat ve čtení →
Pokud se někdo rozhněvá, ať se okamžitě vrátí a hovoří… Ať si vymyslí nějaký důvod, aby hned promluvil (s tím, s kým se pohněval).
Hněv v sobě nesmíme držet. Hněv je velmi špatná věc.
Ten, kdo je rozhněvaný, by si neměl vzít ani antidor.
Starším lidem nesmíte říci žádná ošklivá slova.
Neřeknete nic, žádná slova, která lidi rozhořčí, protože tím rozhořčíte samotného Krista.
Otec (nebeský) je nahoře a vidí nás.
Modlete se, abyste vy i vaše děti byli spaseni.
Poslouchejte své rodiče, aby se vaše vlastní domovy později nerozpadly.
Zdroj: To Mega Gerontikon
Užitečné odkazy:
Byla plná laskavosti, takže dokázala všechny nadchnout, vnést pokoj a vždy za vše děkovat!
Drazí bratři a sestry v Kristu,
Starec Georgios již v úvodu své homilie ke svátku Bohozjevení Páně potvrzuje jednu základní myšlenku a předpoklad k dalším úvahám o této velké církevní události. „Podobně jako všechny další velké Pánovy svátky, tak i dnešní svátek (Bohozjevení) má především charakter triadologický, christologický, antropologický a nezapomeňme dodat, že se také týká celého stvoření.“
V čem má charakter triadologický?
„Neboť se zde velmi jasně zjevila Svatá Trojice, tedy tři Osoby, a to tak zřetelně, jak k tomu ještě nikdy před tím nedošlo. A také proto mohli ti, kteří byli u toho – hlavně ctihodný Předchůdce (Páně), který sám význačně působil při této události – poznat trojiční charakter Boha.“ A skrze něho také my, jak dodává starec Georgios. „Neboť všichni tito (protagonisté) nám předali to, čemu nyní věříme a co se tehdy zjevilo a odhalilo, jako bychom byli doslova očití svědkové těchto událostí.“Pokračovat ve čtení →
Dovolte, abychom Vám všem jménem otce Jozefa poděkovali.
Ptáte-li se, za co, pak vězte, že za tu Vaši překypující lásku, za tu hojnost dobroty, podpory, útěchy, za Vaše nebojácné vyznání hlubokého citu a přátelství, který Vás pojí s otcem Jozefem!
Děkujeme za všechna ta prohlášení, zprávy, komentáře a otevřené vyznavačství, když se hlásíte k našemu duchovnímu správci a vyznáváte se ze svého milého a ryzího vztahu k naší farnosti.
Ve Vašich hluboce dojímavých komentářích, přicházejících doslova z celého světa, se zračí opravdovost Vašeho smýšlení, serióznost Vašeho zaujetí, důstojnost Vašeho vyjadřování a hloubka a šířka Vašeho srdce, které nás spojuje v jedné obraně a obhajobě nespravedlivě odvolané osoby.
„Lidský život, mé dítě, je smutný, protože jej prožíváme ve vyhnanství.
Nežádejte proto úplný pokoj.
Kristus pozvedl svůj kříž a my ho také pozvedneme.
Když sneseme všechna trápení, pak nalezneme blahodať od Pána.
Proto nás Pán nechává zažívat zkoušky, aby vyzkoušel naši horlivost a lásku, jakou vůči Němu chováme.
Proto potřebujete trpělivost.
Bez trpělivosti se člověk nestane praktickým, nestane se duchovním, nedosáhne míru ctnosti a dokonalosti.“
Zdroj: Το Μέγα Γεροντικόν