Nebojme se, když jsme v náručí našeho Pána Ježíše Krista…

Arcibiskup Christofor (Atallah)
z Řeckého pravoslavného arcibiskupství v Ammáně (Jordánsku)

Jak moc bychom se měli strachovat?

V tomto videu nám arcibiskup Christofor z Jordánska vypráví dva příběhy ze 70. let, kdy došlo v Řecku a na Svaté Hoře Athos k zemětřesení. Jak na toto zemětřesení zareagoval svatý Paisij? A co udělal rumunský mnich Henoch? To se dozvíme na dalších řádcích…

V 70. letech došlo k zemětřesení (pokud si na to dobře pamatuji z vyprávění našich otců). Byli na Svaté Hoře (Athos) a najednou, jak se účastnili všenočního bdění (při němž byl tehdy také svatý Paisij Svatohorec), jeden z otců hovořil o fascinující scéně, o které bych vám rád dnes vyprávěl.

Zatímco se všichni nacházeli v chrámu, při nočním bdění, došlo k náhlému zemětřesení, kdy se začaly třást všechny lustry a poté padat na zem. Lidé, kteří byli v chrámu, vyšli rychle ven. Všichni křičeli strachem. Starší mniši z kláštera však nadále takto seděli, jako vy, bratři a sestry, teď sedíte na těchto sedadlech, dál drželi svíčky a modlili se. Nikdo z nich se nepohnul, ani o píď.Pokračovat ve čtení →

Mám své srdce v Kristu, a nic ostatního mě nenaplňuje…

Ctihodný starec Jákovos Tsalikis

Ve skříni mám jednu zbrusu novou mnišskou řízu.

E! Říkám vám, neotevřel jsem ji.

Ještě jsem svou novou řízu ani neviděl.

Tyto věci mě nenaplňují.

Mám modlitbu a žaltář. To mi postačuje.

Mám své srdce v Kristu, a nic ostatního mě nenaplňuje.

Měl jsem svůj duchovní život a nadále ho mám.

A vás nechť tyto věci ani dobré oblečení také nepřitahuje.

Radost je jinde.

Zdroj: Orthodox Woman

Užitečné odkazy:

Milujte a podporujte svého kněze a biskupa, stejně jako oni milují vás…

Podporujte svého kněze

Igumen Tryfon

Milujte a podporujte svého kněze a biskupa, stejně jako oni milují vás.

Můj pondělní příspěvek na mém Blogu vyvolal řadu reakcí od kněží, kteří mi poděkovali za mé postřehy k obtížím a pokušením, které kněžství přináší. Kněží z farností pociťují velký tlak, který se nevyskytuje v žádné jiné profesi. Takový druh člověka, kterého obvykle přitahuje posvátné kněžské poslání, má srdce zanícené pro službu druhým.

Od biskupů a kněží se často očekává, že udělají mnohem víc, než je lidsky možné. Očekává se, že biskupové jako otcové svého lidu budou ve svých činech nadlidští. Myšleno tak, pokud takovými ještě nejsou…

Pokračovat ve čtení →

Získání moudrosti nemusí nutně přicházet s věkem…

Igumen Tryfon hovoří o podmínkách
získání moudrosti

Získání moudrosti nemusí nutně přicházet s věkem

Bylo řečeno, že moudrost přichází s věkem, a do jisté míry je to docela pravda. Často jsem měl rozhovory se starými přáteli ze školy o tom, jak by bylo hezké mít znalosti a moudrost, jaké máme nyní, když jsme byli mladí. Vědět, co víme teď, by nám život tak usnadnilo, a měli bychom méně starostlivých dní a stresu kvůli vztahům, známkám a všem těm maličkostem, které takové starosti způsobovaly.

Po sedmdesáti pěti letech potloukávání se po této planetě mě vystresuje už daleko méně věcí než kdysi, to jest věci, které by mě přemohly, když jsem byl studentem vysoké školy. Jedno však vím zcela jistě, čistota a bezvášnivost nemají s věkem nic společného. Když získáme pokoru, stávají se součástí naší přirozenosti.

Svatý Jan z Žebříku (Klimakos) učil, že čistota nepřichází kvůli naší práci a už vůbec ne kvůli věku, ale přichází pouze tehdy, když se pokoříme před naším milujícím Nebeským Otcem, ve kterém se „milosrdenství a pravda setkávají společně“. Dokud se nestaneme pokornými, naše vášně zůstanou silné a nedosáhneme žádného duchovního pokroku, zůstaneme jakoby bez moudrosti.

S láskou v Kristu

igumen Tryfon

 Zdroj: 

Zamyšlení igumena Tryfona při příležitosti Vánočního (Filipovského) postu:

Při příležitosti svátku velké a svaté mučednice Kateřiny Alexandrijské

Být na stráži a bdít nad láskou

„Láska vždy vítězí“

Život svaté Kateřiny spojuje v jedno velmi působivou tapisérii osudů: narození do šlechtické rodiny, život uprostřed pohanství, její touhu po poznání a hledání pravdy, která ji nakonec přivedla k jejímu Zdroji, ke Kristu, Jehož lásce dobrovolně obětovala své mládí, krásu, bohatství, prestiž a nakonec i život, který ještě nestačila ani začít žít… Člověk si klade otázku o vnitřních pohnutkách našich Svatých, ale jen velmi málo je známo o tom, co vedlo k takové oběti právě svatou Kateřinu… Snad jen její cesta ke Kristu skrze její křesťanskou matku a duchonosného starce Onufria.

Vzhledem k tomu, že Onufrios údajně pocházel z pouště, přicházíme k zajímavým souvislostem, protože jeskyně Onufria Velikého ze 4. století leží v doslovném stínu vrcholu hory Sinaj, kam byly anděly podivuhodně přeneseny ostatky svaté a velké mučednice Kateřiny v roce 305, nedlouho poté, co ji sám sv. Onufrios pokřtil a uvedl do tajů křesťanství. Během jejího přebývání se starcem obdržela svatá Kateřina dvě vidění Pána Ježíše Krista. Během druhého z nich si ji novorozený Pán navždy zasnoubil jako svou nevěstu, darovav jí prsten, který našla na svém prstu poté, co vidění skončilo.Pokračovat ve čtení →

Nikdy se nesnaž získat útěchu, nikdy nechtěj vypadat, jako že někým jsi…

Slova starce Germana Stavrovuniotského

„Nikdy se nesnaž získat nějaké pocty. Nikdy nepožaduj od světa uznání a úctu. Nikdy nežádej, aby bylo slyšet ve světě tvé jméno. Buď vždy pro mnohé kolem sebe neviditelným, a vůbec nejlépe, aby tě pokud možno nikdo a nikdy ani neznal.

A pak tě pozná a uslyší sám Bůh.

Pokud se ti Bůh chce zjevit, k tomu nemůžeš nijak přispět. Hlavně se nesnaž, aby ses ukázal, že jsi takový a takový, že máš nějakou ctnost, že jsi něčeho hoden apod.

Žij v ústraní, v zapomnění, nikým nepozorován, jako cizinec a vyhnanec, „jako cizinec uprostřed národa hovořícího jiným jazykem, sám však jsa naplněn poznáním“, jak pravil svatý Jan Klimakos.

Nikdy se nesnaž získat útěchu, nikdy nechtěj vypadat, jako že někým jsi. A konečně, nikdy, ale nikdy nepamatuj na zlé, ani v případě svého nejhoršího nepřítele.

Ale místo toho pros Boha, aby mu odpustil, aby odpustil všem, celému světu.“

Zdroj: To Mega Gerontiko

Γέροντας Γερμανός Σταυρωβουνιώτης

Pravoslaví je víra, kterou poznáme podle toho, jak jí žijeme…

Žijte pravoslavně, prožívejte Pravoslaví!

Patriarcha Pavle Srbský

Nemluvte s lidmi o Pánu, pokud o něm nechtějí slyšet. Žijte jako Pán, a lidé vás sami požádají, aby se dozvěděli více…

Pravoslaví je víra, kterou poznáme podle toho, jak jí žijeme, jak jednáme a jak se chováme.

Pravoslaví je způsob života.

Zdroj: Mega Gerontikon

Pokud křesťan neprojde ohněm zkoušek, nedosáhne duševního zklidnění a uspokojení…

Význam lidské bytosti v poučeních ctihodného starce Efréma Arizonského

Každá lidská bytost, každý pravoslavný křesťan přichází k Bohu a přibližuje se k Němu poté, co byl nejprve zkoušen „ohněm a vodou“.

Pokud křesťan neprojde ohněm zkoušek, nedosáhne duševního zklidnění a uspokojení.

Také proto dobrotivý Bůh, který „zkoumá srdce i ledví“, velmi dobře ví, co každý z nás skrývá v hloubi svého srdce z pohledu vášní, co z pohledu duchovních darů a úmyslů, a podle toho zasahuje, obvykle hořkými léky.

Mnohokrát nás Bůh navštěvuje skutečným křížem (ukřižováním), aby nás duševně napravil, abychom se pak stali duševně zdraví…

Zdroj: Πατέρες της Εκκλησίας

To, co si Bůh přeje, to je místo, kde musíme jít do extrému s velkou láskou…

Žít v pravé svobodě

Rozhovory se starcem Pavlem Sinajským

Starec Pavel Sinajský jednou pravil:

Pro nás svoboda znamená především to, aby se někdo osvobodil od vášní, od hříchu. Protože pokud člověk žije v prostředí, které má politickou svobodu, kde existuje osobní svoboda, ale je zotročen hříšnými vášněmi – pak tato osoba není ve skutečnosti svobodná; je otrokem vášní.

V naší Církvi je kladen velký důraz na naši potřebu osvobodit se od vášní. Být otrokem vášní je to nejtěžší otroctví. Pokud se jako osoby osvobodíme od vášní, od hříchu, pak budeme žít ve skutečné svobodě, v jakémkoli prostředí, ve kterém se ocitneme.Pokračovat ve čtení →

Svatý Gabriel, Blázen pro Krista, dodává odvahu všem zkroušeným…

Jeden chléb vystačí na celý měsíc

„Pravý křesťan nepocítí ani hlad ani žízeň. V době neštěstí křesťané nezahynou. Pán pro ně bude konat zázraky. Jeden chléb vystačí na celý měsíc. Když na kousku země učiníte znamení kříže, stane se z něj chléb…“.

Zdroj: Πατέρες της Εκκλησίας