Poděkování současného igumena Posvátného Monastýru ctih. Nikodéma v Pentálofu v Řecku
Blažený starec Chrysostomos (Tsavdaridis), který zesnul v Pánu 21. ledna 2021.
Svatý Siluán Athosský otevírá díky své milosti náš duchovní zrak…
Nežijme podle své vlastní vůle,
ale odevzdejme se do vůle Boží!
Pán poslal na zemi Ducha Svatého – a ti, kdo ho přijali, cítí ve svém nitru Ráj.
Můžete namítnout: „Tak proč nemám takovou milost i já?“
Protože jste se cele neodevzdali Boží vůli, ale žili jste podle své vlastní vůle.
Povšimněte si proto toho, který miluje pouze svou vlastní vůli: Takový člověk nikdy nemá ve své duši klid a nic ho neuspokojuje. Pro něj se všechno děje tak, jak by nemělo být.
Ale kdokoli je zcela oddán vůli Boží, má čistou modlitbu a jeho duše miluje Pána.
Zdroj: Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου
Od roku 1821 do roku 1944 přišlo o život 5 milionů Řeků…
Žádný jiný národ v Evropě neprolil tolik krve
za svobodu jako Řekové
Homilie blažené paměti metropolity Augustina Florinského
Od roku 1821 do roku 1944 přišlo o život 5 milionů Řeků
Oběti, které podstoupilo Řecko
Dějiny svědčí o tom, že my Řekové jsme jedním z nejstarších národů v Evropě, a proto bychom se měli v průběhu staletí rozvinout v počtu obyvatel natolik, že bychom dnes byli jedním z nejlidnatějších národů světa.
Jak to tedy je, že všechny národy, které se v předešlých tisíciletích objevovaly na scéně světových dějin jako málopočetné hordy lidí nevzdělaných a barbarských, dnes čítají 50, 80, 100, 130 milionů obyvatel a zabírají rozsáhlé oblasti země, zatímco nejstarší národ Řeků má (uvnitř i vně Řecka) podle odhadů asi jen 8 až 9 milionů obyvatel?
My, Církev, nejsme nepřátelé vědy, neboť vědu nezbavujeme úcty, která jí náleží…
Metropolita Augustinos Florinský (Kantiotis)
„Sláva Tobě, Jenž jsi nám ukázal Světlo!“
„A když říkají slovo „věda“, plní se jejich ústa (pýchou).
A co jim, drazí, odpovíme?
Následovná slova…
My, Církev, nejsme nepřátelé vědy, neboť vědu nezbavujeme úcty, která jí náleží.
Avšak bez ohledu na to, kolik skoků vpřed učiní věda, nikdy nebude moci překonat víru.
A proč?
Neboť dva jsou okruhy bádání lidského ducha. Jeden se zaměřuje na to, co je viditelné, materiální a zakusitelné, tedy vše to, co věda může ve své „dílně“ podrobit zkoumání anebo chemickým pokusům, a to, co může zvážit a zanalyzovat.Pokračovat ve čtení →
Není žádné moci na světě vyšší než je víra!
Metropolita Augustinos Florinský (Kantiotis)
Víra, nejvyšší moc!
Když říkají slovo „věda“, jejich ústa se rázem naplní vůní mléčného bureka z cukrárny.
(Galaktobureko: Mléčný krupicový koláč v lístkovém těstě se sirupem)
Věda, říkají, věda!
A ukazují nám letadla, jaderné zbraně, raketoplány a astronauty. Chlubí se, když to říkají, a dodávají, že věda vyřeší všechny celosvětové problémy.
Já to nepopírám. Nekráčím po hvězdách, po tvrdé zemi chodím.
Moc peněz, moc meče, moc krásy žen, moc vědy.
Nicméně to, co je vyšší než krása žen, než peníze (dolary, zlato a stříbro), to, co je vyšší než moc meče, to, co je nade vším, je jedna zcela zvláštní a nesrovnatelná moc.
Jaká?
Máte uši k slyšení?
Pak si poslechněte, co říká svaté Evangelium.
O jaké moci je řeč?
Ať se smějí, jak chtějí, všichni nevěřící, nechť kvákají žáby v hlubinách vod.
Je skutečností, že nade všemi silami světa panuje jedna jiná moc.
A tato moc se jmenuje víra!
Ach, ta víra!
Pramen: Výňatek z homilie biskupa Augustina, pronesená 4.7.1971 v Chrámu svatých Konstantina a Heleny v řeckém Amindeu
(† ἐπίσκοπος Αὐγουστῖνος Καντιώτης, ἱ. ναὸς Ἁγίων Κωνσταντίνου & Ἑλένης Ἀμυνταίου 4-7-1971)
Zdroj: https://www.facebook.com/groups/147964239175867/permalink/778966732742278/
25. březen 1821: Počátek boje za řeckou nezávislost
Velká pocta Řecké revoluci roku 1821
Všem pravoslavným křesťanům doporučujeme seznámit se s hlavními hrdiny rozhodujících bitev a s nejvýznamnějšími událostmi, které poznamenaly osvobozenecký boj řeckého lidu v roce 1821, od jehož počátku uplynulo právě 200 let.
Povstání zotročených Řeků proti osmanskému tyranovi za víru, svobodu a sebeurčení v roce 1821 bylo nejdůležitější událostí v historii moderního Řecka. Řecká revoluce byla výchozím stimulem národního obrození, neboť kromě jiných dosáhla také vzniku řeckého státu, a tedy i přítomnosti Řecka (Hellady) na politické mapě světa, kde tato země po dlouhá staletí chyběla.Pokračovat ve čtení →
Život a skutky ctihodné matky Theodory, královny řecké Arty
Svatá Theodora z Arty
(památka 11. / 24. března)
Svatá Theodora z Arty, patronka řeckého města Arta, velká církevní osobnost, jež svým bohulibým životem podala příklad vyznavačství a svědectví o pravoslavné víře.
Svatá Theodora přinesla svým životem a smrtí mnoho spasitelných vzorů jako manželka, matka, královna, mniška, jako zastánkyně pravoslaví, ale rovněž jako veřejná činitelka či jako podporovatelka velkých kulturních počinů a stavitelka byzantských chrámů, které dodnes umocňují krásu Arty.Pokračovat ve čtení →
Otci Jozefovi s láskou…
Blahopřání otci Jozefovi k letošním narozeninám!
Upřímně děkujeme otci Jozefovi, že nám dal poznat radost
z osvobozující Boží Paschy.
Drahý otče,
s radostí přijímáme od Vás útěchu, přijímáme naději a děkujeme, že díky Vám je nám Pán Ježíš Kristus tak blízký, že Ho můžeme obejmout.
Ať Vás Bůh neustále zahrnuje svou láskou a dopřeje Vám další roky života v plném zdraví a v pokoji.
Kéž Vás vždy obklopuje láska blízkých, rodiny a Vašich přátel.
Kéž Vás vždy obklopuje vše šťastné a dobré ve Vašem životě.
Přejeme Vám hlavně dobré zdraví.
Máme Vás moc rádi a zůstáváme za Vás Bohu vděčni.
věřící Pravoslavné církevní obce v Brně
V Brně dne 24. března 2021
Otci Jozefovi s láskou
Vy všichni,
co u trůnu tvoříte bezpráví,
spravedlivým Soudcem
budete už zítra
souzeni i vy.
A proto dobře pamatujte,
při věřícím srdci stůjte
a jak modlitba nám praví,
bližního svého opatrujte.
Přec nelze si vše přivlastnit
a všechno si jen tak vzít.
Přec nelze záměr svůj skrýt pod zástěrku práva,
zde nepomůže úskok
ani lest,
jen pramen živý, čistý
může s láskou v srdci a pravdou
tou cestou správnou vést.
A stěží chápeme, proč se toto stává.
Jak najít slova pravdivá a pravá,
pro bolest, co nám srdce ovinula.
Však bolest ta
zítra promění se v sílu,
bude tou živou silou,
láskou, co ze srdce Vám tryská,
vírou, jež Vašemu srdci je tak blízká,
vedená pevnou nadějí,
jež ke světlu se rodí
A zvony paschální se rozezvoní!
Eleos nám hlavy skloní
a bílé ráno zbaví nás zbytku pout,
a kolem chrámu zas tulipány voní
a zvony paschální zvoní a zvoní,
abychom mohli jeden druhého obejmout!
sestra Taťána Juříčková
Ctihodný starec Efrém Arizonský nás nabádá, abychom vždy prožívali Boží přítomnost v našem životě!
Bezesné oko Boží vidí vše a zaznamenává to…
Bezesné oko Boží nás sleduje jako zrcadlo s velkou přesností v každém okamžiku našeho života a zaznamenává ve svém vlastním božském počítači všechny myšlenky, úvahy a pohyby našeho srdce.
Jak by nám prospěl tento (přirozený) pocit Boží přítomnosti (z Boží milosti), kdybychom ho prožívali! Kdybychom o něm uvažovali! Kdybychom ho cítili ve své duši!
Bázeň před Bohem by jako nějaké myslitelné světlo osvětlovalo cesty našeho života, abychom je bezpečně překročili, dokud nedosáhneme zlaté brány Horního Jeruzaléma.
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
Pravoslavná víra a náležitá láska a úcta k ní podle ctihodného Josefa Βryennia
Naše pravoslavná víra
