Svatý starec Paisij potvrzuje, že zlato i srdce se čistí v ohni…

Starče Paisiji, co je to přirozená prostota?

„Přirozená prostota je jednoduchost malého dítěte. Když se dítě chová špatně a vy mu nadáte, tak se rozpláče. Když mu pak dáte nějakou hračku, tak na vše zapomene! Neuvažuje už o tom, proč jste mu nejprve vynadali a pak jste mu dali autíčko na hraní. Malé dítě pracuje srdcem, zatímco dospělý člověk pracuje s logikou.“

Starče, jsou také nějací dospělí, jejichž povaze je vlastní prostota?

A lze ji považovat za ctnost?

„Ano, ale přirozená jednoduchost podobně jako všechny přirozené ctnosti potřebuje jisté zušlechtění (aby se stala průzračnou a čistou).

Prostý člověk má od přírody nevinnost, dobrotu, laskavost apod. Má však také lstivost dítěte. Může např. nemyslet ve zlém o svém bližním, ale musí-li si vybrat mezi dvěma věcmi, vezme si pro sebe to lepší, a to horší přenechá druhému. Dá se to přirovnat ke kusu zlata, který v malém rozsahu obsahuje také jiné příměsi, a musí proto projít výhní pece, aby zůstalo čistým zlatem.

Jinými slovy, srdce musí být očištěno.“

Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας

připravil a přeložil Michal Dvořáček