Zjevení svatého Kříže nad Jeruzalémem
roku 346 po Kristu
7./20 května
Každý rok 7. května (20.5. dle Juliánského kalendáře) si Církev připomíná zjevení Kříže v Jeruzalémě, které se událo (přibližně) v roce 346, kdy v Konstantinopoli vládl císař Konstantius II. a jeruzalémským patriarchátem byl Cyril, později kanonizovaný jako svatý.
Bylo to již druhé zjevení kříže, přičemž poprvé se Kříž na nebi zjevil 27. října roku 312 císaři Konstantinovi Velikému s vítězným znakem „Tímto zvítězíš“ («Εν τούτω νίκα»), v předvečer bitvy o Mulvii proti Maxentiovi, který si nárokoval římský trůn.
V úterý ráno 7. května roku 346, jednoho ze dnů letnic, se nad Golgotou objevil Kříž Kristova mučednictví, vytvořený nadpřirozeným světlem a sahající až k Olivové hoře.
Mnoho hodin zůstával na nebi nad Jeruzalémem a „takže zastínil dokonce i paprsky slunce“, jak psal patriarcha Cyril svému císaři Konstantiovi, synovi Konstantina Velikého, a oznamoval mu tuto nadpřirozenou podívanou.
Pohled na zjevený Kříž způsobil velké dojetí po celém městě a křesťané, vedeni patriarchou, oslavovali Boha.
O zjevení kříže v Jeruzalémě svědčí kromě sv. Cyrila také sv. Ambrož (Mediolánský), Velikonoční kronika, ale také další byzantští chronografové.
Zdroje:
https://www.sansimera.gr/articles/1098
http://www.saint.gr/4001/saint.aspx
7 Μαΐου: Ανάμνηση του εν τω ουρανώ φανέντος σημείου του Τιμίου Σταυρού
