Když v modlitbě o něco žádáme, musíme
trpělivě čekat.
Jednou mi oteklo oko a velmi to bolelo.
Třikrát jsem šel k ikoně Přesvaté Bohorodice a žádal jsem ji, aby mi ho uzdravila, abych mohl v noci číst žalmy.
I přesto, že jsem si tehdy vzal trochu oleje z lampády nad její ikonou a namazal si jím oko, nezahojilo se. Za pár dní se stav začal zhoršovat, oko velmi bolelo a dokonce oteklo.
Uplynulo asi patnáct dní.
Pak jsem šel znovu s velkou nesmělostí k ikoně Panagie a řekl:
„Má vládkyně, odpusť mi, že tě znovu obtěžuji.“
Znovu jsem si vzal trochu oleje z její lampády a jakmile jsem se jím dotkl oka, okamžitě se zahojilo.
Myslíte, že Panagie nemohla mé oko uzdravit už první den, kdy jsem se na ni s modlitbou obrátil? Ona však něco viděla, a proto mě nechala, abych si to chvíli protrpěl.
I vy se tedy modlete s pokorou a trpělivě očekávejte pomoc shůry.
Modlitba, která se koná s vírou, bolestí, vytrvalostí a trpělivostí…, pokud je to, oč prosíme, k našemu dobru, bývá vždy vyslyšena.
Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
