V Bohu moudrá poučení ctihodného starce
Efréma Arizonského
Starec Efrém pravil:
„Stává se, že když jsme zdraví a vše se děje podle našeho plánu, tak na Boha zapomínáme.
Ale pak se naplňují slova proroka Davida: „v den soužení svého hledal jsem Tě“ (Žalm 77,3).
V soužení vzpomínáme na Boha a naše modlitby jsou silnější.
Když to tak není (a daří se nám naopak dobře), zapomínáme na vše, vrháme se do tance a zábavy, a pak přichází Bůh!
Ale když máme bolesti a přicházejí nemoci, když cítíme zármutek…, pak nás, Bože, vidíš, a my tehdy netoužíme po pražádných tancích ani písních.
Tehdy si přejeme pokleknout, pozdvihnout ruce a volat k Bohu. A tímto způsobem skutečně k Bohu přicházíme.
Nemoc nám tedy pomáhá přiblížit se Bohu.
Když naopak nemáme žádný zármutek, odcházíme od Boha, opouštíme Ho.
Neboť platí, že „ti, kteří se vzdalují od Tebe, zahynou…“ (Žalm 73,27).
Ti, kteří, jak praví Žalmista, se od Tebe odvrátí, můj Bože, jsou ztraceni.
K Bohu přistupujeme skrze soužení, a proto Bůh dovoluje, aby nás různá soužení a zármutky k Němu přivedly.
A pak nás Bůh objímá a bere nás do Nebe.
Lepší vejít do nebe v zármutcích a s nemocí, než bez nich přijít do pekla.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
připravil Michal Dvořáček
