Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila…

„15. srpen“ – Svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice

(15./28.8.)

„Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila. Přešla jsi k životu, jsouc Matkou Života, přímluvami svými zbavuješ smrti duše naše.“ (tropar)

„V přímluvách neusínající Bohorodici a nezměnitelnou naději jakožto Zastánkyni hrob ani smrt neudržely. Neboť Matku Života do nebe převedl Ten, kterýž se usídlil v lůně vždy panenském.“ (kondak)

Zesnutí Přesv. Bohorodice je jednou z největších a nejdojemnějších oslav pravoslavných křesťanů po celém světě.

Pravoslavná církevní obec v Brně a její věřící právě dnes vstupují na cestu požehnaného půstu a připravují se, aby koncem srpna uvítali svátek „Zesnutí“ čili „Letní Paschy“, jak se tento svátek také mezi věřícím lidem nazývá.

Tisíce věřících se v době jejího svátku, a zejména během přípravného Svatouspenského půstu, utíkají s nadějí, oddaností a duchovní zkroušeností k nespočetným pramenům Její milosti, v podobě různých svatyní, ikon, míst, kde byla zjevena, a prosí o Její přímluvy za nás nehodné a hříšné k Jejímu Synu a našemu Spasiteli za spásu našich duší.

V souladu s pravoslavnou církevní tradicí přislíbila Panna Marie, krátce před svým odchodem a nanebevzetím, že nikdy nepřestane pečovat o tento svět a zejména o ty, kteří se k ní budou utíkat s láskou a s vírou, a že bude vždy velkou „Přímluvkyní“ ke svému Synu za spásu celého lidstva.

Agní Parthéne: Ó Panno Přečistá!

Chvalozpěv svatého Nektária Eginského „Nevěsto Panenská“

„Nevěsto Panenská“ (řec. Αγνή Παρθένε čili Agní Parthéne) je paraliturgický chvalozpěv, tj. píseň s duchovním obsahem, netvořící však součást bohoslužby. Svatý Nektários jej složil za doby svého působení ve funkci ředitele Církevní školy bratří Rizariových v Athénách. Ve svém chvalozpěvu oslavil Boží Matku, neboť si přál ještě více prohloubit svůj modlitební vztah k Přesv. Bohorodici.

Ústní podání, tradované v Monastýru sv. Nektária na ostrově Egina v Řecku, praví, že sama Vládkyně Bohorodice se světci zjevila a žádala, aby zaznamenal tento zvláštní chvalozpěv, který se chystaly přednést zástupy andělů. Tímto chvalozpěvem byla právě „Nevěsta Panenská”. Originál rukopisu je stále k vidění na stole v monastýrské pracovně sv. Nektária, která je dnes součástí tohoto monastýru.

Originální melodii k tomuto hymnu napsal anonymní skladatel ze Svaté Hory Athos, který rovněž potvrdil své vidění, které se mu stalo před tím, než začal melodii komponovat. Nahrávky melodie se ujali mniši z monastýru Simonopetra, kteří tak významně přispěli k popularizaci tohoto hymnu v pravoslavné Církvi i za hranicemi Sv. Hory a Řecka.

Díky své popularitě byl hymnus přeložen do mnoha jazyků a originální melodie byla upravena tak, aby vyhovovala konkrétní národní tradici chrámového zpěvu. Kromě řeckého pravoslavného prostředí se tento chvalozpěv hojně užívá jako doplněk bohoslužebného zpěvu i v jiných pravoslavných zemích, například v Rusku, kde je známa jeho verze s označením „Valámský nápěv“. V poslední době vznikají pokusy o jeho přednes také v českém prostředí a v českém jazyce.

Chvalozpěv o Přečisté Panně Marii, vzešlý z pera sv. Nektária, se stal součástí původně tzv. Malého Theotokária (vydaného nejprve roku 1905 v Athénách a později přepracovaného do tzv. Velkého Theotokária z r. 1907). Tento hymnus se dnes dokonce někde používá nejen v průběhu svatého Přijímání (tzv. Pričastnu) při svaté Liturgii, ale i na počátku Večerní bohoslužby. Svatohorský mnich z monastýru Simonopetra pravil, že hudbu (tj. melodii) k tomuto hymnu nesložil proto, aby byla nutně zpívána pouze v chrámu, ale například i během práce, při chůzi či jiné aktivitě. V zásadě tedy nejde o liturgický chvalozpěv, a jako takový by v chrámu během svaté bohoslužby ani přednášen být neměl. Je spíše vítanou součástí koncertů pravoslavné duchovní hudby.

Agní Parthéne Déspina

Přečistá Panno a Vládkyně, ó slavná Bohorodice!

Panenská Matko a Královno, ó Rouno Duchem zrosené!

Výšino nadnebeská a Záře nad slunce jasnější,

Útěcho řad panenských, Tys nad Anděly ctěnější.

Tys zářivější nad Nebesa a nad světlo jsi čistější

a nad nebeské Zástupy, ó Marie, jsi světější.

(Refrén): Raduj se, Nevěsto Panenská!

Marie, vždy Panno, ó celého světa Paní!

Neposkvrněná Nevěsto, ó Všesvatá, Vládkyně Přečistá!

Marie Nevěsto, ó Vládkyně, Radosti naší Příčino!

Dcero vznešená, ó Královno, Tys Matka Přesvatá.

Tys vyšší nad Cherubíny, nade vše jsi slavnější

a nad beztělesné Serafíny a Trůny jsi vyšší.

Raduj se, Nevěsto Panenská!

Raduj se, Zpěve cherubínský, raduj se, ó Hymne andělský!

Raduj se, Písni serafínská, ó Radosti archandělů!

Raduj se, Pokoji a Radosti, ó Přístave spasitelný!

Svatý Příbytku (Boha) Slova, ó Květe neporušitelný!

Raduj se, něžný Ráji, ó Živote věčný!

Raduj se, Dřevo života, ó Prameni nesmrtelnosti!

Raduj se, Nevěsto Panenská!

K Tobě se modlím, své Vládkyni, jen k Tobě upínám oči své,

Tebe prosím, všech Královnu, Svou milost daruj duši mé!

Vznešená Dívko bezhříšná, Tys nejsvětější Vládkyně!

Vzývám Tě s vírou, vroucností, ó nejctěnější Svatyně!

Buď Štítem mým i Vojevůdkyní v mém zápolení pozemském

a do věčného Království, ó Přímluvkyně, uveď mne!

Raduj se, Nevěsto Panenská!

Zdroj: http://pravoslavbrno.cz/wp-content/uploads/2018/02/Sv.-Nektários-Eginský-divotvůrce.pdf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..