Svatá Hora Athos – Nebeské město
Zamyšlení současných Svatohorců…
Kolik poutníků se již ze své pouti na Svatou Horu vrátilo zpět „proměněných“, „obnovených“ a „zušlechtěných Boží blahodatí“!
Kolik jen rozpadajících se či již rozrušených rodin našlo díky nezištné lásce nějakého svatohorského duchovníka a jeho rady velkou útěchu a záchranu!
Kolik poutníků nachází východisko ze slepé životní uličky, z chronických problémů, které je trápí a sužují, po setkání s duchovním a blahodatnými dary naplněným duchovníkem!
Vatopedský igumen Efrém svědčí o tom, že poutník, který vejde do styku se svatohorskými mnichy, „pochopí kinoviální způsob jejich života a podle míry své síly si od nich vezme pro sebe příklad“.
„Mnišská pospolitost (kinovium) je dokonalou evangelní komunitou, apoštolským místem, místem prvokřesťanů odhodlaných s láskou svědčit o Kristu, místem dobrých bojovníků zbožnosti, jejichž hlavní starostí je bezstarostný život bez vnějších činů v Kristu.“
Blažený starec Josef Vatopedský říkal, že kinovium je „pozemské nebe“, a ačkoli se kinovium nalézá v podmínkách času a místa, a nachází se na tomto světě, ve své podstatě „není z tohoto světa“.
Svatá Hora otevírá nový pohled na život.
Člověk díky tomuto pohledu, ale zejména díky této zkušenosti může nejen využít pozitivních příležitostí, které život nabízí, ale také se může tvůrčím způsobem vypořádat se všemi obtížnými situacemi, selháním, utrpením a dokonce i smrtí.
Jak dále dodává igumen Efrém: „Společný život mnichů v kinoviu představuje takový způsob života, který nakonec osvobozuje člověka od strachu ze smrti se všemi jeho bolestivými dopady, a činí jej veskrze svobodným.“
Tento způsob života je v pravoslavném kinoviu podle starce Georgia (Grigoriatského) dosažitelný proto, neboť v něm mniši mohou podle duchovních pravidel prožívat „tajemství Církve jako společenství jednoty Boha a člověka“ a „jednotu víry a společenství Ducha Svatého“, které jsou společnou touhou všech křesťanů bez rozdílu povolání.
Mnich je schopen ve své zkušenosti pochopit a přijímat své spolubratry v Kristu (ze světa) jako členy jednoho posvátného organismu, Těla Církve, „a proto je schopen si jich vážit jako samotného Krista“, jak nás poučuje starec Georgios.
Svatohorci považují mnišství za „podstatu pravoslaví“ čili prototyp křesťanského života podle evangelního vzoru. Svatí Otcové nerozlišovali ani tolik formu jako spíše samotnou kvalitu křesťanského života. Také proto mohli nazývat obecné společenství věřících v Kristu „Církví kinoviální“, jako např. svatý Theodor Studita. A zejména proto představuje mnišský stav a kinovium v obecnosti vlastně ten nejkonzistentnější a „nejdůslednější výraz lidského úsilí o historickou realizaci společenství“.
Duchovní kvásek, který je dnešní společnosti nabízen ze strany nějakého pravoslavného kinovia, může podle igumena Efréma Vatopedského v tomto smyslu „vzdělat a pobídnout k činění dobra celou tuto světskou společnost“.
Není přece možné, pokud to uvážíme, aby někdo, kdo upřímně přijal k srdci Kristova přikázání „milovat i svého nepřítele“, nějak škodil společnosti, nebo aby někdo, kdo přijal přikázání „stát se svatým“ a „dosáhnout zbožštění a nebeské pospolitosti“, nebyl současně dobrým a prospěšným obyvatelem této země a současné společnosti tohoto světa. V souladu s tím, co učil starec Josef Hesychasta, „je pravý mnich plodem Ducha Svatého“. Vždyť svatohorští mniši se nemodlí pouze za sebe, ale daleko více za všechny ostatní, za celý svět, a to nepřetržitě. Právě modlitba by měla být považována za ten nejpodstatnější dar a nabídku, kterou mnišstvo nabízí a udílí dnešnímu světu a člověku.
Je třeba si uvědomit, že služba a uctívání Boha není skutkem člověka, ale je především „tajemstvím“, které přesahuje lidskou logiku. Jde o energii Ducha Svatého, která se děje uvnitř Církve. Jde o mystagogii všech zúčastněných: mnichů, duchovních (otců), poutníků, ale též andělů, svatých, Panagie a samozřejmě Krista, která proměňuje celého člověka…
připravil MD
Literární prameny:
ΓΕΡΟΝΤΑΣ ΕΦΡΑΙΜ (Ηγούμενος I.M. Βατοπαιδίου): Γιατί οι άνθρωποι επισκέπτονται το Άγιον Όρος, (online).
Ηγούμενος I.M. Βατοπαιδίου Γέροντας Εφραίμ: «Γιατί οι άνθρωποι επισκέπτονται το Άγιον Όρος;»
ΓΕΩΡΓΙΟΣ, αρχιμ. Ευαγγελικός μοναχισμός. In: Ορθόδοξος μοναχισμός και Άγιον Όρος. Ι. Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος 1998, s. 21.
Odkaz na kvalitní dokument o Svaté Hoře Athos v srbštině:
