„Viditelnou povahou samotného místa byl svatý Jan hnán a veden k neviditelnému Bohu,“ napsal jeho životopisec.
Svatý Jan Sinajský jako důvěryhodný „průvodce“
božského výstupu
Dotaz:
Cítí Sinajské bratrstvo i po uplynutí patnácti století přítomnost svatého Jana Klimaka, autora proslulého Žebříku božského výstupu?
„Jako by tu byl včera!“ říká starec Pavel z Monastýru svaté Kateřiny a dodává, že slova tohoto světce vedou klášter i v dnešní době, stejně jako v dávných dobách.
Stovky lidí se zúčastnily Janovy intronizace jako igumena – v neposlední řadě prorok Mojžíš, který se znovu objevil, když pečoval o Boží lid na Sinaji a dohlížel na obsluhující bratry v klášterní jídelně.
A uprostřed arabských výbojů, které zmítaly regionem, stále přicházeli ve velkém počtu poutníci, aby si zuli boty, než poklekli na posvátné půdě Sinajského kláštera, kde se Mojžíš setkal s Bohem u Hořícího keře.
Otec Arsenios, nástupce dlouholetého starce kláštera – otce Pavla Sinajského – jako duchovník zodpovědný za duchovní život kláštera, poznamenává, že dlouhá historie neporušeného míru svaté Kateřiny neznamená, že klášter nikdy nebyl ohrožen. Až do dnešního dne čelil mnoha výzvám v době velkých otřesů, jejichž důsledky jsou i nadále pociťovány v celém širším regionu.
Co tedy dodává slovům svatého Jana tolik potřebnou autenticitu a odolnost, že přečkaly patnáct století? Co inspiruje poutníky, aby i přes frustrující pomalé řešení problémů okolních regionů znovu namířili své kroky na svatou Sinajskou horu? A co udržuje malé bratrstvo v jeho zápase za zachování ekonomických potřeb kláštera, jehož mírumilovné dědictví hraje důležitou roli na světové scéně před globálním publikem, ačkoli nemá žádné stálé prostředky či materiální podporu?
Svatý Jan Klimakos, jehož památku slaví celá Pravoslavná církev o Čtvrté neděli velkopostní, žil v odlehlé pustině na Sinaji – ale jeho slova jsou od jeho doby stálou inspirací a pomocí křesťanům v každé zemi. Je to připomínka toho, že Sinaj je tak malý a izolovaný duchovní prostor, doslova oáza uprostřed pouště, a přesto je zde uchované duchovní dědictví významné pro celý svět.
Jeskyně svatého Jana Klimaka
Interiér kaple svatého Jana Klimaka v pustině svaté Sinajské hory
Ikona „Žebříku“ svatého Jana Sinajského
„Žebřík božského vzestupu svatého Jana Sinajského je praktický text, doslova lékařská příručka,“ jak poznamenává klášterní knihovník otec Justin. „V této knize jsou jen letmé odkazy na otázky pravoslavné nauky nebo teologie o Přesvaté Bohorodici či Proměnění (Páně)…“ V zásadě však dává praktické rady, jak dosáhnout poznání Boha, tedy něco, o což žádal také svatý prorok Mojžíš, když Boha úpěnlivě prosil, aby Ho mohl na Sinaji spatřit.
Bůh dovolil Mojžíšovi zakusit své božské energie spíše než teoretické rozjímání o Jeho nepřístupné podstatě, o které usilují náboženské tradice Západu. Svatý Jan Sinajský také učí, jak se osvobodit od vášní, aby se Duch Svatý mohl usídlit v očištěné mysli – tj. v mysli naší duše, která hledá poznání božských tajemství – a tam (v této pokáním očištěné mysli) je odhalit…
Lidské vášně jsou dobře známé: patří k nim hněv, strach, pýcha, egoismus a podobně; ale svatý Jan Sinajský vysvětluje, odkud pocházejí, jak navzájem sílí a jak bývají naopak uzdraveny. Z tohoto důvodu se v klášterech každý rok během velké postní cesty k Pasše čte „Žebřík“ – tj. dílo svatého Jana.
„Řekni mi, ty chabý, lstivý člověče, kdo tě zlomyslně zplodil?“ říká svatý Jan „malomyslnosti“. „Mám mnoho matek,“ odpovídá malomyslnost, „někdy necitlivost duše, někdy zapomnětlivost na výše uvedené věci, někdy nadměrné starosti… Mými protivníky je zpěv žalmů a manuální práce. Mým nepřítelem je myšlenka na smrt. Ale co mě úplně ubíjí, je modlitba s pevnou nadějí na budoucí požehnání.“
Podle článku:
Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery
připravil Michal Dvořáček
