Duchovní poučení ctih. starce Emiliána Simonopetrsského o modlitbě
Vůně modlitby vyvěrající z blahodati Ducha Svatého
„Když pronášíš slova: „Pane Ježíši Kriste“, uvolňuje se vůně Ducha Svatého.
Jméno Ježíšovo, tj. modlitbu mysli, nazývají svatí Otcové: nádobou myra (řec. μυροδοχείον).
(Tuto pomyslnou nádobu) Otevřeš, nakloníš a myro se vyleje, místo se naplní vůní.
Když pronášíš slova: „Pane Ježíši Kriste“, uvolňuje se vůně Ducha Svatého a vy přijímáte „zasnoubení Ducha Svatého“.
A to se děje proto, že „Duch svatý s námi soucítí“ a „podněcuje nás k lásce k duchovní modlitbě“. A vlastně se za to také modlí, místo nás, kteří zapomínáme, a (Duch Svatý) zahlazuje naše nedostatky, naše nečistoty, chudobu naší existence. Protože každý jsme chrámem Božím, a když se modlíme, stáváme se služebníky velkého tajemství.
Fotografie starce Emiliána se svatým starcem Sofronijem (Sacharovem) z Essexu
To je důvod, proč jeden z církevních Otců velmi, velmi krásně říká:
„Vezmi si kadidelnici, abys mohl okuřovat kadidlem, protože Kristus je zde ve tvém srdci, z něhož vycházejí slova modlitby: „Pane Ježíši Kriste“.
A na jiném místě říká ještě něco jiného:
„Když zaslechneme zvuk (rolniček) na kadidelnici, vzpomeňme si, že jsme chrám, a v duchu pociťme, že kadidlem okuřujeme samotného Krista, Který je v nás, a proto tímto způsobem uctívejme tento svatostánek Ducha Svatého.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
připravil a přeložil Michal Dvořáček
