Brněnská pravoslavná církevní obec putuje spolu s dávnými mudrci za hvězdou a vyhlíží betlémskou jeskyni s jesličkami!
Lidumilnost našich svatých překračuje naše omezené chápání a přivádí nás k našemu Stvořiteli!
„Zpívejte Hospodinu píseň novou, chválu Jeho v shromáždění svatých.“
(Ž 149,1)
Drazí bratři a sestry v Kristu,
můžeme směle říci, že především v těchto dnech cítíme velmi intenzivně blízkost našich svatých, které svatý apoštol Pavel nazývá „zástupem svědků“… a vybízí nás, abychom odhodili všecku „přítěž a hřích“ a „vytrvali v běhu, jak je nám uloženo“ (Žd 12,1).
Postupně před našima očima defilují plejády starozákonních světců, Praotců a Otců, všech slavných Božích proroků, kteří se nedočkali chvíle Narození našeho Spasitele v Betlémě, ale ve své době o Něm prorokovali. A v této jejich naději je utěšil svou milostí náš Hospodin!
A nejsou to již jen starozákonní světci, nýbrž myriády a myriády světců novozákonních, kteří kráčeli ve stopách svatých Apoštolů a svým životem, slovy i skutky zvěstovali lidstvu o Příchodu Božího Syna, vyvoleného Mesiáše, který „pro nás a pro naše spasení“ přijal vykupitelnou smrt na Kříži a třetího dne Vstal z mrtvých!
Takoví svatí jsou všude kolem nás, jednou provždy jsou členy „Vítězné Církve“ v nebesích a jsou nám nablízku… Stačí se k nim jen obracet slovy modlitby.Pokračovat ve čtení →
Pane, Ty znáš moje rány. Ale znáš také moje úsilí…
„Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se
nade mnou hříšným!“
Pane, dnes jsem Ti chtěl říci, jak Ti chci patřit.
Už jsem ti to říkal jindy. Ale od té doby jsem na to už několikrát zapomněl.
Dnes mi jistě pomůžeš požádat Tě o to znovu.
Děkuji Ti a současně Tě prosím.
Daruj tento dar svému dítěti (tj. tomu, kdo Tě nyní prosí)!
Pomoz mi, abych na Tebe myslel až do úplného dnešního večera.
Pane, Ty znáš moje rány.
Ale znáš také moje úsilí.Pokračovat ve čtení →
Svatý Jan Kronštadtský nás ujišťuje, že naši svatí jsou nám na blízku!
„Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ (Mt 7,7)
Svatý Jan Kronštadtský pravil:
„Není těžké mít obecenství se svatými.
Stačí očistit své duševní oči, upřít je na nějakého světce, modlit se k němu a žádat ho o to, v čem máte potřebu.
A buďte si jisti, že to, oč žádáte, přijmete.“
Zdroj: Άνθη Αγίας Ρωσίας
Duchovní poučení velkého pastýře a zpovědníka – svatého a spravedlivého otce Jana Kronštadtského!
„Tělo Kristovo přijměte, z pramene nesmrtelnosti okuste.“
Moje milé děti!
Náš Kristus vás velmi miluje!
Proto vás často volá ke svatému Přijímání.
Skrze toto Přijímání do svého nitra přijímáte Jeho Tělo a Jeho Krev.
Je to „pokrm“, který není určen jen pro váš život zde na zemi, ale dává se vám také pro to, abyste mohli žít věčně v Nebi.
Takže z celého srdce děkujte svému Stvořiteli a Spasiteli za lásku, kterou chová k vám, vašim rodičům, vašim sourozencům a všem lidem.
Zdroj: Άγιος Ιωάννης της Κρονστάνδης
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Pečené brambory „Jachni“ se skořicí, bobkovým listem a sušeným oreganem na Svatohorský způsob!
„Pokrm dal těm, kteříž se ho bojí, pamětliv jsa věčně na smlouvu svou.“ (Ž 111,5)
Starec Epifanios ve své kuchyni na Svaté Hoře Athos
Příprava pečených brambor „Jachni“ podle receptu blaženého starce Epifania
Při přípravě tohoto oblíbeného postního pokrmu je třeba, abychom cibuli dobře osmahli na oleji, aby dodala onu správnou chuť tomuto chutnému pokrmu z brambor a současně napomohla omáčce vhodně zhoustnout. Právě tento krok při přípravě nesmíme zanedbat.
Ingredience (pro 4 porce)
- 1 kilo brambor nakrájených na kousky, nejlépe na čtvrtky
- 3 dobře vysušené cibule, nakrájené nadrobno
- 4 stroužky česneku, nakrájené na plátky (nebo tolik česneku, kolik chceme)
- 2/3 čajového hrnku olivového oleje
- 2 polévkové lžíce rajského protlaku
- 4 bobkové listy
- 1/2 čajové lžičky sladké červené papriky
- 1/3 čajové lžičky sladké skořice
- 1/3 čajové lžičky mletého kmínu
- 1/2 čajové lžičky mletého oregana
- sůl, kuličky černého pepře
Postní jídla podle receptur věhlasného (+) otce Epifania Mylopotamského ze Svaté Hory Athos
„Všechno, co se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všechno.“
(Gn 9,3)
Otec Epifanios byl skvělý kuchař. Díky svému nadání k vaření byl nazýván „Kuchařem Svaté Hory“. Jeho talent byl patrný od prvního okamžiku, kdy v roce 1973, hned po ukončení střední školy, vstoupil na Svatou Horu Athos. Původně působil v klášteře „Agios Pavlos“ a tam se v určitém okamžiku ujal kuchyně.
I když není obvyklé, aby mniši zachovávali jedno konkrétní „poslušenství“ více let, neboť se každý rok z důvodu získání všeobecné zkušenosti tato jejich „diakonie“ mění, zůstal otec Epifanios na pozici klášterního kuchaře po dobu dlouhých 8 let. Otec Epifanios miloval vaření a zcela zjevně s láskou v Kristu se obracel i k těm, „kteří jeho pokrmy rádi jedli“, jak kdysi sám otec Epifanios poznamenal. „Od té doby, i když jsem měl jinou práci, v době církevních oslav a svátků si mě vždy volali na pomoc k vaření.“
Oslavy církevních svátků (tzv. panygiria) na Svaté Hoře Athos jsou navštěvovány zástupy poutníků a otec Epifanios musel mnohokrát připravit jídlo pro více než 1000 lidí, jako např. při oslavách Iverského kláštera, které trvají tři dny. Potřeboval zpracovat obrovské množství materiálu: až 2 tuny ryb, 800 kg chobotnic, 50 kg špaget!
„Aby ses s tím dokázal vypořádat,“ jak říkával starec, „nestačí mít kuchařské znalosti. Spíše musíte být velitel a umět řídit 20 lidí – když jeden udělá chybu, zkazí vám celé jídlo.“ Také proto mu začali říkat „Vrchní kuchař“ (řec. Αρχιμάγειρας).Pokračovat ve čtení →
Starec Grigorios Dochiarský vzpomínal na to, jak se kdysi dávno setkal s věhlasným starcem Papa Tichonem!
V životě jsem se ještě nesetkal s tak krásným přijetím a nekonečně láskyplnou povahou!
Fotografie starce Grigoria, bývalého igumena řeckého monastýru Dochiariu
Starec Grigorios (Zoumis), zvaný též „Archipelagitis“, blahé paměti zesnulý igumen Posvátného monastýru Dochiariu (řec. Μονή Δοχειαρείου) na Svaté Hoře Athos, byl duchovním dítětem ctihodných otců Amfilochia Makrise a Filothea Zervaka.
Z vyprávění starce Grigoria o jeho vlastním setkání se starcem Papa Tichonem:
Někteří lidé jsou pouze vidět, ale ne slyšet. A ostatní jsou jen slyšet, ale ne vidět.
Vzácní jsou ti, kteří v sobě snoubí obojí: jsou jak vidět, tak slyšet. A jedním z nich byl i blažený starec Papa Tichon Ruský.
Byl to poměrně vysoký muž s dlouhým plnovousem, který měl vždy svázaný na uzel, aby mohl opatrně sloužit svatou liturgii. Měl husté obočí zakrývající mu polovinu jeho velkých očí.
Začátkem července 1967 nás jeden pokorný člověk zavedl do kelie starce Tichona. Jeho kelie byla skutečným místem askeze, ukrytá v neprostupných lesích a zastíněná v houštinách při úpatí Svaté Hory Athos. To místo bylo přípustné pouze těm, kteří ho znali. Byla to doslova prázdná chýše, která vypadala spíše jako místo zchátralé než obydlené.
Zabouchali jsme tehdy na dveře a zalapali po dechu. „K jakému to asketovi jsme vlastně dorazili, že jsme museli cestovat tak dlouho a tak daleko, abychom ho požádali o požehnání?“Pokračovat ve čtení →
Z duchovního odkazu Jeho Svatosti Pavla, patriarchy srbského!
„Modlitba je pro lidskou duši stejně důležitá
jako dýchání.“
„Modlitba víry zachrání nemocného.“
(Jk 5,15)
Jeho Blaženost Pavel Srbský pravil:
„V lidském životě není nic cennějšího než modlitba.
Dělá nemožné možným! Dělá i to těžké snadným!
Modlitba je pro lidskou duši stejně důležitá jako dýchání.
Kdo se nemodlí, chybí mu rozhovor s Bohem a je jako strom, který nenese ovoce, je vyťat a hozen do ohně (Mt 7,19).
Noc je velmi vhodnou dobou pro niternou modlitbu. Je to čas, kdy je všude ticho a klid.Pokračovat ve čtení →
„Krotkému a pokornému člověku je dáno duchovní porozumění všem věcem.“
„Vezměte jho mé na sebe a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí svým duším.“ (Mt 11,29)
Duchovní poučení svatého starce Tadeáše Vitovnického
Nebeská tajemství se odhalují úměrně stupni pokory člověka.
Krotkému a pokornému člověku je dáno duchovní porozumění všem věcem.
Takový člověk má hlubší porozumění než ti, kteří strávili roky studiem světské moudrosti.
Klíč k tajemství je v Bohu, a proto lidé, dokud se neosvobodí od moudrosti tohoto světa, nemohou získat dokonalé poznání věcí.
